aneb Pstruzi a nepstruzi v dTestu

Červnové číslo časopisu dTest uveřejnilo mimo jiné test pstruhů na českém trhu s názvem "Pstruzi a nepstruzi". Mezi testovanými pstruhařstvími je i Pstruhařství Mlýny v podhůří Šumavy. To se v testu umístilo na posledním místě jako nevyhovující vzhledem k obsahu cizorodých látek, konkrétně leukoformy krystalové violeti (LKV), která se dříve používala k potlačení plísňových chorob, a jejíž použití bylo u nás před časem zakázáno. Nalezené množství 2,09 µg/kg odpovídá v mezích experimentální chyby tzv. rozhodovacímu limitu (2.0 µg/kg), což je množství, při kterém by již ryby neměly přijít na trh. Zároveň bylo uvedeno, že redakce podává podnět Státní veterinární správě (SVS). V tabulce dTestu jsou také srovnávány ceny nekuchaných ryb (pochopitelně levnějších) s rybami kuchanými (např. produkce Pstruhařství Mlýny). Výsledek je jasný: Pstruhařství Mlýny prodává ryby nejdráž, zato jsou otrávené. Protože jezdíme nedaleko Mlýnů na chalupu, Pstruhařství již delší dobu znám a fandím mu. Vzhledem k mé profesi chemika jsem se seznámil i s technologií, kterou používá. Výsledky dTestu mě překvapily a o případ jsem se začal podrobněji zajímat.

Podle SVS jsou ryby zdravé: Informace z Mlýnů byly jednoznačné - krystalovou violeť nikdy nepoužívali a k dezinfekci používají prostředky na bázi peroxidu vodíku. V Mlýnech ihned po zveřejnění testu požádali SVS o nezávislý odběr ryb a o stanovení testu na krystalovou violeť. Podle SVS Pstruhařství Mlýny prodává zdravé ryby a výskyt toxických látek rozbory neprokázaly.

Komunikace s dTestem: Protože nás zveřejněné výsledky testu ryb ze Pstruhařství Mlýny v dTestu šokovaly, prosili jsme redakci o upřesnění. Odpověď, kterou nám poskytla redakce dTestu prostřednictvím e-mailu, byla stručná a nekompromisní. Bylo testováno více ryb, na prodejním místě, kde Mlýny své ryby prodávají, nákup provedl nákupčí dTestu a původ ryb je možno doložit paragonem. Analýzu provedla akreditovaná laboratoř, kterou však dTest tají, aby nebyla předmětem nátlaku výrobců. Navíc redakce podává podnět SVS. K dotazům přímo z Pstruhařství však byla redakce sdílnější – ryby byly nakoupeny na farmářských trzích v Praze - Kobylisích 27. 1. 2012, což je doloženo paragonem. Vzorky byly testovány v období od 31. 1. do 5. 4. a protokol obdržela reakce dTestu 18.5.

Média: Mezitím se tiskové zprávy dTestu zmocnila média – elektronická (v podstatě všechny internetové portály), televize (Nova) a objevil se i dryáčnický klip o otrávených rybách na Stream.cz. V reakci na negativní výsledky SVS pak ČT 24 informovala, že ryby v Pstruhařství nejsou kontaminované a ČT uveřejnila v regionálním vysílání reportáž. V tomto vysílání vysvětluje šéfredaktorka dTestu JUDr. Ida Rozová rozpor mezi výsledky dTestu a testy, které provedla SVS: "Kontaminované byly ryby, které koupilo pstruhařství na podzim na Slovensku, aby překlenulo nedostatek vlastních ryb. Vzhledem k tomu, že je LKV z těla ryb postupně vyplavována, není divu, že byly červnové výsledky negativní."

K výše uvedenému vysvětlení, postoji a komunikaci zástupců dTestu mám několik poznámek:

1. Koncentrace LVK: Koncentrace LKV v těle ryb klesá poměrně rychle, zvláště na světle (ve Mlýnech chovají ryby pod širým nebem). Původní koncentrace LKV v těle údajně kontaminovaných ryb, které byly koupeny v říjnu, by tak musela být obrovská, aby se zastavila na hodnotě nalezené v lednu. Navíc každý dovoz ryb doprovází veterinární atest potvrzující zdravotní stav ryb a nepřítomnost cizorodých látek!

2. Paragon: Situaci navíc komplikuje paragon – hlavní doklad o původu ryb: Místo hmotnosti ryb uvádí jejich počet, je tam razítko Pstruhařství, ale chybí podpis (to jsou chyby prodávajícího), datum (27. 1.) bylo pak zjevně připsáno jinou propiskou (to si pravděpodobně doplnil nákupčí).

3. Časový průběh: Zvláštní je rovněž časový průběh testování, který uvádí dTest ve své korespondenci s Pstruhařstvím. Odběr byl proveden 27. 1. 2012, testování od 31. 1. do 5. 4. a protokol doputoval do reakce 18. 5. Znamená to, že atestované laboratoři trvá analýza dva měsíce? (Normálně zabere analýza od odběru vzorku do odeslání protokolu 14 dnů a protokol se obvykle zasílá e-mailem v den vypracování a do týdne písemně.) To byly vzorky dva měsíce skladovány?

4. Podnět SVS: Důvěru nebudí ani lavírování dTestu ohledně podnětu SVS. V článku a také v e-mailu, který jsme obdrželi, dTest tvrdí, že dává podnět SVS. V dopise Pstruhařství, který je dostupný na webu Pstruhařství, dTest píše, že to není potřeba, protože SVS zareaguje na článek sama. Nakonec, poté, co SVS provedla s negativním výsledkem testování na podnět samotného Pstruhařství, odebrala na konci srpna (téměř dva měsíce poté, co vyšel citovaný článek) tatáž SVS vzorky znovu, tentokrát na podnět dTestu. Analýzy byly opět negativní.

Aby bylo jasno: Jsem předplatitelem dTestu a myslím si, že jeho činnost na českém trhu je velmi užitečná. Jenže, testování čerstvých potravin je zjevně něco jiného než testování elektroniky nebo konzerv. Na zjištěné nedostatky je žádoucí reagovat okamžitě. Po čtyřech měsících je, jak je vidět z výše uvedeného, pozdě. Navíc spotřebitel, kterého chce dTest chránit, mezitím nevyhovující potraviny zkonzumuje. Existence časopisu jako je dTest závisí zcela zásadním způsobem na důvěryhodnosti a doložitelnosti publikovaných informací. Pokud však bude dTest postupovat jako v případě Pstruhařství Mlýny, které zjevně neprávem obvinil z používání zakázaných látek, tak o důvěryhodnost rychle přijde. Navíc zveřejněním ne zcela jednoznačných informací poškodil dTest Pstruhařství, kterému prodej ryb klesl například v Praze na ¼ a Pstruhařství nyní bojuje o přežití.

Všechny tyto informace a mnoho dalších včetně oskenovaného paragonu lze najít na stránkách Pstruhařství.

Poznámka: Rozhodovací limity pro obsah krystalové violeti a její redukované formy – leukokrystalové violeti (LKV) (t j. koncentrace, při níž již ryba nesmí na trh) jsou v různých zemích různé. V ČR je to 2 µg/kg, na Slovensku 1 µg/kg v Německu 3 µg/kg. V USA je naproti tomu tato látka k ošetření ryb povolena s tím, že je zde ochranná lhůta, kterou je nutno dodržet po její aplikaci a během které LKV ze svaloviny ryb vymizí.

Autor je profesorem na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze