24.4.2024 | Svátek má Jiří


POSTŘEHY: Okamžiky uplynulého týdne

6.11.2006

44. týden (30.10-5.11.2006)

Účast ve druhém kole senátních voleb byla skutečně mizivá, pouze 20,7 procenta. Jinými slovy, využít svého práva volit se rozhodlo o něco málo víc než jedna pětina všech oprávněných voličů. ODS si v těchto volbách polepšila, když k deseti obhajovaným křeslům přidala čtyři další. Nyní má tedy ODS v senátu nadpoloviční většinu. Pokud ČSSD varuje před parlamentními, komunálními i senátními ve svých kampaních před modrou totalitou, ve druhém kole senátních voleb nabádá stylem „všichni proti ODS“, asi by se měla nad svou taktikou zamyslet. Snad se výsledkem potvrzuje, že tato forma negativní kampaně u voličů prostě nezabírá a v příštích volbách se snad vrátí k ideovému a programovému souboji.

Z průzkumu Hospodářské komory vyplývá, že dvě třetiny z tisícovky oslovených firem by si přály, aby minimální mzda nepřevyšovala sedm tisíc korun. 50 procent z této tisícovky by bylo pro, aby minimální mzda rostla o méně než 2 procenta ročně. Jen pro informaci, letos vzrostla minimální mzda o 11 procent a činí 7995 korun. Už z výše uvedeného je cítit velký rozpor mezi přáními a realitou. „Minimální mzda by se měla od ledna zvýšit o více než 500 korun“, prohlásil kdo jiný než šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Osobně si nedokážu představit, že to ve svém postavení odborářský boss neví, ale soukromá firma musí na platy svých zaměstnanců vydělat. To znamená, nabízet své služby v takové cenové kategorii a kvalitě, aby je zákazník upřednostnil před konkurencí. Nabízím lehce kontroverzní úvahu na zamyšlení: nechť je uzákoněno, o kolik má minimální mzda růst a nechť to jsou sta- či tisícikoruny, ovšem v tom případě by na tyto zákonné úpravy přispíval stát ze svého rozpočtu. Byli byste pro, aby se z vašich daní zvyšovaly platy v soukromých firmách? Jestli by se vám to nelíbilo, tak proč by měl podnikatel, který se musí pohybovat v tržním hospodářství a na platy musí svou šikovností a umem svých zaměstnanců vydělat, upravovat platy dle rozhodnutí odborů? Samozřejmě, nic není černobílé, ale některé věci prostě postrádají logiku a myslím si, že na jeden extrém je potřeba občas reagovat extrémem opačným, aby se dosáhlo rozumného východiska.

Jedním z východisek povolebního patu a možnou, rychlejší cestou k volbám předčasným, je změna ústavy, kdy bude stačit tří pětinová většina poslanců k rozpuštění poslanecké sněmovny. S tím přišel předseda Strany zelených Martin Bursík a snaží se pro tento způsob přesvědčit i předsedy ostatních politických stran. Místopředseda ČSSD Škromach se ovšem vyjádřil, že „řešit neschopnost dohodnout se na povolebním uspořádání změnou ústavy, to je velmi nestandardní a je to útěk od odpovědnosti“. Mně zase přijde nestandardní, že na začátku šestého měsíce po volbách stále nemáme fungující vládu, že ČSSD asi nebere na vědomí patové rozložení ve sněmovně a že existuje minimální šance vytvořit v tomto prostředí akceschopnou a funkční vládu. Domnívám se, že skutečně jedinou šancí, jak se posunout dále z tohoto vzduchoprázdna je změna počtu poslanců ve sněmovně ze sudého na lichý a předčasné volby. Na druhou stranu plně chápu, že si je ČSSD nepřeje. Již třetí volby po sobě prohrála (i když - slovy předsedy Paroubka - „vítězně“) a taktika na vítězné tažení asi v nedohlednu. Existuje tedy vůbec nějaká cesta, jak ČSSD přimět k předčasným volbám?

Letos se zřejmě nedočkáme protestů zemědělců. Prezident Agrární komory Jan Veleba je spokojen s dosavadním průběhem jednání o zvýšení přímých dotací pro zemědělce. Rolníci žádají dorovnání dotací ze 40 procent vyplacených Bruselem na 70 procent úrovně ve starých členských EU. Zdůvodňují to potřebou zajištění konkurenceschopnosti, protože prý i tak dostávají na dotacích méně než konkurenti ze starých zemí EU. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny jim navrhl na příští rok přidat 1,9 mld. korun. Nabízí se mi v této souvislosti hypotetická úvaha, která sebekriticky hraničí s bojem s větrnými mlýny: jestli jsme právoplatnými členy Evropské unie, proč se je snažíme dohánět a dorovnávat v rozhazovačnosti? Proč se nesnažíme – resp. naši zástupci v Evropském parlamentu a dalších institucích – napadat složitý a nákladný přerozdělovací a dotační systém? Skutečně máme tak málo síly se alespoň pokusit na tom něco změnit? Neexistují v EU potenciální spojenci, kteří by byli ochotni zkusit do toho boje s větrnými mlýny jít?

Jedna pozitivní zpráva na závěr. Sociálně demokratický výmysl minulého volebního období – registrační pokladny – snad vezme definitivně za své. Ve čtvrtek odsouhlasil Senát na návrh Poslanecké sněmovny roční odklad zavedení této povinnosti na 1. ledna 2008. Ministr průmyslu Martin Říman prohlásil, že v současné politické situaci nemohl navrhnout úplné zrušení této povinnosti, ovšem nepřestane klást takové argumenty, které povedou k úplnému zrušení. Kéž by se to podařilo dotáhnout do konce a mohlo to fungovat jako odstrašující případ pro další výmysly podobného typu.

Autor je místopředseda jihomoravského regionálního sdružení ODS

www.michalkadlec.com