Ve Francii je nadprodukce vína. Příliš mnoho vinic produkuje více vína, než se spotřebuje. Problém je v tom, že Evropská unie výrobu vína v minulosti silně dotovala. V dnešní době to už ovšem není za potřebí, a tak se, vzhledem k výše zmiňovanému problému, rozhodla dotovat výrobu ethanolu, a to právě z přebytku hroznů. Dotuje ho tím způsobem, že platí za každý vyprodukovaný litr a navíc poskytuje výrobcům výhodné půjčky. Nabízím k posouzení následující jednoduchou úvahu: pokud došlo ve Francii (a možná to není problém jen Francie) k nadprodukci vína, čili převisu nabídky nad poptávkou (ať již z důvodu zahraniční nabídky či vnitrozemské konkurenční rivality), musela se po určitou dobu výroba „nadbytkového“ vína vyplácet. Čemuž nerozumím, neboť jaká může být pro výrobce ekonomická efektivita výrobku, o který není zájem? Ta může být pouze v případě, že někdo na výrobu přispívá. A jaká je logika toho, že někdo přispívá na produkt, který má těžkosti s odbytem? Jakým způsobem bude například EU řešit v budoucnu nadprodukci ethanolu? Bude zpětně dotovat výrobu vína, které bude nedostatkové? Domnívám se, že míru zastoupení různých produktů – a zvláště v tomto odvětví - by měl řešit tržní vztah nabídky a poptávky. Nemyslím si, že by se EU měla stylizovat do role toho, který rozhoduje, po čem je poptávka, čeho je moc, čeho je naopak málo a jakou výrobu je třeba zvýhodnit oproti jiné.

V současné době se začíná licitovat o zvýšení platů asi sedmi set tisíc státních úředníků. A jak to již bývá zvykem, odborářské požadavky se s ministerskou nabídkou jaksi nemohou trefit. Odboráři mají představu přibližně 1300 korun k průměrnému platu, ministerstvo nabízí maximálně tisícovku. Odboráři argumentují rostoucí ekonomikou a zvyšováním cen, ministerstvo obtížným hledáním peněz na tyto výplaty. Aby se příště omezily tyto dohady, zamyslel bych se nad dvěma řešeními. Zredukovat a zoptimalizovat počet úředníků na skutečně potřebnou úroveň a ušetřené peníze rozdělit zbylým nebo zvýšit možnost a rozpětí osobního ohodnocení z nynějších přibližně 5 procent na alespoň dvacet či třicet procent a využívat toto rozpětí dle skutečné výkonnosti jednotlivých úředníků. Samozřejmě to není takto jednoduché, ale jsou to alespoň jakási vodítka, jak by se mohlo do budoucna tomuto licitování zamezit.

Hypermarket Tesco se chystá zavést non-stop prodej i v převzatých obchodech po řetězci Carrefour. Ikea a další obchody prodlužují prodejní dobu. Důvodem pro tyto kroky není nic jiného, než vyhovět a vyjít vstříc zákazníkovi. Při této příležitosti byly dotazovány různé odborářské svazy, jaký že na to mají názor. Předseda Odborového svazu pracovníků obchodu Alexandr Leiner se nechal slyšet, že délka otevírací doby jim nevadí, hlavně aby se „nenatahovala“ doba pracovní. Na podzim ovšem pan předseda chystá novinku, se kterou chce oslovit především lidovecké poslance. Předložený návrh má zakázat prodej o křesťanských svátcích – konkrétně o velikonocích a také 26. prosince. Jedná se sice o dva dny v roce, ale já bych se na tento problém podíval opačně: proč mají obchody tyto dva dny otevřeno? Určitě ne proto, aby zbytečně držely zaměstnance na pracovišti, a také ne proto, aby tyto dva dny prodělávaly. Jinými slovy, když je poptávka… A navíc nerozumím tomu, proč by věc musela být stanovena zákonem. Nechť se domluví zaměstnanci přímo se zaměstnavatelem.

Pouze jednou za několik let pořádá módní firma Luis Vuitton závod historických vozidel. Letos tento proslulý závod nemine Česko. Pro tyto účely bude uzavřen a použit mimo jiné i zámek v Hluboké nad Vltavou. Tajemník Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou Jan Piskač tuto akci uvítal a uznal, že je to pro jejich město reklama. Zato mluvčí Prahy 1 Jan Šlajs se k zájmu o pronájem Karlova mostu pro vyvrcholení zmiňovaného závodu nechal slyšet, že „je to citlivé téma, které může Prahu poškodit“. Velice by mě zajímaly ty „poškozující“ důvody. Zřejmě má Praha dost publicity a jednoduše o další nestojí.

Autor je místopředseda Jihomoravského regionálního sdružení ODS

www.michalkadlec.com