Levicová hlasovací koalice ČSSD a KSČM protlačila ve sněmovně celkem důležité zákony: zákoník práce a zákon o neziskových nemocnicích. Oba dva tyto zákony byly již jednou vetovány prezidentem Klausem. Premiér Paroubek nevidí v pomoci komunistů problém, pokud se týká podpory zákonů, které jsou dle jeho slov „dobré pro tuto zemi“. Jeho náklonnost ke KSČM je čím dál zřetelnější (o tom ještě níže) a mně osobně už skutečně připadá, že se nemůže dočkat volebního vítězství, aby mohl sestavit menšinovou vládu ČSSD, která bude oficiálně „s podporou napříč politickým spektrem“, ve skutečnosti s podporou komunistů. Nerozumím, jak může mluvit o těchto dvou zákonech jako o dobrých pro tuto zemi. Zákoník práce velice silně hájí především odborové skupiny, proti stoji velký zástup podnikatelů. Zákon o neziskových nemocnicích má také na jedné straně hodně zapřísáhlých odpůrců a na straně druhé příznivce. Když k tomu přidáme ještě zákon o nemocenské, podle kterého ji bude zaměstnavatel platit prvních čtrnáct dní zaměstnanci, tak se už ani nedivím, že premiér v zájmu svého „vyššího poslání“ (či jak to nedávno prohlásil) je přesvědčen, že se těmito normami snaží, abychom se my všichni měli dobře. Nevím, ale já jeho pocit rozhodně nesdílím.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny premiér Paroubek prohlásil, že přivést KSČM do vlády je jeho dlouhodobý plán. Údajně má chuť je zatáhnout do systému naplno. Tedy nikoli do příští vlády, ale až do té následující, podle toho, jak se osvědčí nyní po volbách. Domnívám se, že lépe už se pan premiér ani odkrýt nemohl. Předseda komunistů Vojtěch Filip taktéž v rozhovoru pro HN naznačil, jakou cenu by si představoval za podporu menšinové vlády ČSSD či jako jejich partneři: další křesla v Radě České televize, Radě Českého rozhlasu nebo Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, funkce ve výborech sněmovny, ve stálých komisích a třeba i předsedu sněmovny. Myslím si, že toto ani nepotřebuje komentář. Předsedové ČSSD a KSČM asi konečně mluví na rovinu a obávám se, že v případě úspěchu těchto dvou stran se máme opravdu na co těšit.

O registrační pokladny není podle ČTK nijak valný zájem. Pokladny měly být povinné od ledna příštího roku. Vláda se sice snaží pomocí daňových úlev přimět obchodníky a restauratéry, aby si do konce června zaregistrovali elektronické přístroje, ale doposud jich byly zaregistrovány pouhé dvě stovky. V době, kdy byl poprvé schválen zákon o zavedení pokladen, jsem na tuto skutečnost reagoval a nyní tuto reakci ve stručnosti zopakuji. Do státního rozpočtu by mělo, dle odhadu ministerstva financí, přitéct tímto opatřením až o jednu miliardu korun více. Nikde jsem se ovšem nedopátral (asi jsem špatně hledal či co) seriózní prognózy nebo předpovědi, na kolik peněz přijde celá administrativa spojená se sběrem dat, evidencí, kontrolami, platy pověřených úředníků a dalšími povinnostmi. A pro seriózní obhajobu registračních pokladen od poslanců-prosazovatelů mi chyběl další srovnávací údaj: o kolik by mohly vzrůst příjmy státního rozpočtu, kdyby se podnikatelům i zaměstnancům snížily daně, omezila byrokracie, zpřísnily by se výplaty sociálních dávek, výrazně zjednodušily nebo odstranily zákony, které vedou k hledání účetních kliček, liberalizoval se zákoník práce apod. Osobně se domnívám, že by to bylo určitě více než jedna miliarda a navíc bez nutnosti šikany živnostníků a drobných podnikatelů.

V roce 1994 zavedli v Estonsku rovnou daň z důvodu vymanout se ze sovětské bídy a nabídnout obyvatelům a investorům volný trh a úspěch. Nyní se jejich odhad růstu HDP pro letošní rok pohybuje výše než 8 procent, na konci roku 2005 to bylo podle estonské centrální banky kolem 9,5 procenta a nezaměstnanost činila 7 procent. Vyplnění daňového přiznání trvá pět minut a investoři si tam podávají dveře. Daň z příjmu postupně klesá – nyní je na 23 procentech a podle premiéra Ansipa se bude dále snižovat. Estonsko se stalo atraktivním místem i pro finské podnikatele, neboť mezi hlavním městem Finska a hlavním městem Estonska je to vrtulníkem čtvrt hodiny. Nemyslím si, že jsou to špatné výsledky, zejména vzhledem k tomu, kde byla estonská startovací čára. Je to i jedna z dostatečných odpovědí na trapné, negativní plakáty ODS mínus vymezující se rovné dani a varovné řeči ČSSD o nebezpečných experimentech z dílny ODS vůči České republice.

Evropská unie zřejmě hledá zdroje na financování svých všemožných dotací a institucí, a tak skupinu poslanců v čele s francouzským poslancem Alainem Lamassourem napadlo, že by mohli zdanit e-maily a SMSky. Myslíte, že takový nápad potřebuje hlubší komentář? Při přečtení této zprávy mě napadl pouze jeden citát, a to od bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana: „Když se to hýbe, zdaní se to. Když se to ještě hýbe, zreguluje se to. A kdy se to už nehýbe, tak se to začne dotovat.“

www.michalkadlec.com