28.3.2024 | Svátek má Soňa


PORTRÉT: Kosťa

6.4.2006 0:46

Narodil jsem se: někdy v létě 2005 - na přesném datu nezáleží, já mám narozeniny každý den, protože si každý den užívám a řvu radostně do světa Kosťa1

Doma na mě volají: tak to je různé - záleží na mnoha faktorech - ponejvíce na intenzitě mého řevu, takže pokud se chovám jako civilizovaný ptáček, jsem Pipi, Kostičík, Milovaný ptáček, Ríšule, Kostiprtka atd. Pokud ovšem moje hlasité projevy překročí únosné množství decibelů, jest na mě občas voláno sáhodlouhým jménem: Držzobák,nebotizakroutímkrkem, případně v zimních měsících:Jestlinebudeš ztichaposvištíš nabalkondo mrazů. No, zajímalo by mě, kolik ptáčků na světě má tak honosný jména, co?

K zobání dostávám: různé druhy zrníček a Babina mi dokonce vypěstovala na zahrádce senegalské proso! Takže žádný kupovaný, ale hezký domácí! A slibuje, že letos zase bude! Z takových těch směsí se vždycky prvně vrhnu na pšenici, tu mám moc rád. Pak taky dostávám různou zeleninku, ale abych pravdu řekl, tak

já mám nejradši: takový ty neptačí věci - můžu se utlouct po sýru, mase, tyčinkách a jiných lidských vymoženostech. Když můžu, tak občas ochutnám i morkové kostičky, které má k dispozici ten Zrzavohubec.

Oblíbená činnost: Řvát a řvát! Pak taky hlavně drtit noviny, časopisy či cokoliv papírového -nejlépe peníze. Rád bych asistoval u vaření, ale to mi nedovolují, protože prý polívka z andulky by jim nechutnala. Nevím, proč se nemůžu aspoň jednou kouknout pod pokličku a když se panička motá u sporáku, musím být zalígrovaný. Dokonce už mě dvířka od klece zajišťujou kolíčkem, protože jsem přišel na to, že je můžu vykopnout. Jo, kopání - když jsme u toho, to je taky moje oblíbená činnost. Jednak v mým bejváku (já totiž nemám klícku, já mám obří ptačí vilu! Kdejaký papagáj by mohl závidět!), kde mám pověšený umělohmotný kinder vajíčka a hezky do nic čutám a čutám a pak taky na stole, kde hraju fotbal s kuličkou. Občas mě tedy chtějí namíchnout a něco mi přes ní hodí, ale na to já už jsem přišel, prostě to popadnu do zobáčku a mrsknu to pryč. Případně to hodím dolů na zem, kde to zlikviduje Zrzavohubec. Jo a taky se moc rád koupu. Jak se myje nádobí, už jsem tam a jdu se sprchovat. Asi nějaká kachna v předcích, nebo co. Jinak lítám po celém bytě - dokonce s paničkou i na záchod někdy jdu. Jo a tmy se taky nebojím, klíďo píďo si to odfordím někomu na rameni do místnosti, kde je černo-černá tma a v pohodě si tam vegetím.

Já a moji lidičkové žijeme: no to všicí už víte - žijeme v Praze a do naší rodiny ještě patří Zrzavohubec a taky někdy Babina, která mi pěstuje to proso a nosí občas travičku, nebo třeba kuličku na hraní. Kosťa2

A nejzajímavější na mě je: no, to že umím mluvit jako starej profesor - už si to začali dokonce psát! Takže krom takových obyčejností, že vím jak se jmenuju a pořád o tom informuju - že jsem Ríša Kostičík, Kolařík, Kostičičík, Kostiprtka, Kosťááák mám v záznamech takové perly, jako:

Tak pojď vařit! Já jsem prtka! Polib si botičku! Vy špunti! Tchoři! Sem tvůj ptáček! Davídku, ptáček, Kostííííí! Počém! Kosti pojď! Tvůj otec! Drž péc! Hořčík! PaneBóše! Ježíš Kosťa! Ťuk, ťuk, udělej místo! Pojistka! Joooo Kosťáček! Běž místo! Ticho!... a takhle bych mohl pokračovat ještě dalších deset stránek.

Jak jsem se našli: Tak to bylo velice jednoduché. Kdo jednou propadne kouzlu andulek, už ho to nikdy neopustí, takže když jeden z mých předchůdců nešťastnou náhodou umřel a další uletěl, bylo jasný, že na řadě jsem já. A tak hned jak jsem se narodil, bylo dohodnuto s kolegyní mého páníčka, že mým dalším domovem bude tahle šílená rodina. Ale já jsem, řekl bych, dost zapadl.

Čím se mohu pochlubit: Hlavně tím, že jsem si již v ranném věku vybudoval náležitou úctu ze strany Zrzavohubcovy, takže dnes ho běžně používám jako autobus a přistávám mu na zádech nebo na šňupáku a nechávám se vozit prostorem. Vycizeloval jsem si své postavení natolik, že Zrzavohubec za mnou neustále dolejzá (lidi jak já ho mám někdy plný zobák!) a nastavuje kušnu, abych mu probíral fousky a rval ho za uši. Což s velkou radostí činím, páč mě to děsně baví, takže naše oblíbená víkendová zábava je, že já přistanu na gauči, Zrzavohubec přisviští a nastrčí čumes a dychtivě očekává běh věcí příštích. Já ho schválně šponuju, chodím po gauči sem a tam a dávám přednášky na téma Jojojo, já jsem Ríša, Prrrrtka, kalamajkamikmikmíík! a když už je Zrzavohubec samou nedočkavostí těsně před zhroucením, přikomíhám se chůzí obézní starostky a jdu ho ďobnout do šnupáku. To ho naladí a nastaví tvář, tak potáhnu za fous a poslední fází je zatahání za tu jeho plachtu.

Blb štěkavej funí blahem a tak ho jdu ještě potáhnout za chlupy, přece mu nezkazím radost, ne? A máte ho vidět, když si sletím na zem a procházím se. Chodí za mnou jako náměsíčník, potichoučku našlapuje (si myslí, že o něm asi nevím, či co, ale takhle padlej na hlavu tedy nejsem) a dělá ze sebe zatuhlou zatáčku. A mě je to fuk, i kdyby dělal celý zatuhlý serpentiny, já si chodím sbírám drobky a občas ho doháním k infarktu tím, že mu kradu tenisák. Vrcholný číslo bylo, když jsem mu šel sebrat kost, ale to se teda nesetkalo moc s úspěchem, páč nás rozsadili. Prej, kdyby se projevili nějaký majetnický pudy. Kosťa a Ash

Jestli šlo o mě, tak mohli být v klidu, u mě se teda projevily, jak něco považuji za svůj majetek, jsem ochoten to bránit s nasazením vycvičeného obranáře. Tak to by asi tak bylo to nejhlavnější o mé maličkosti. Bylo by toho mnohem víc, ale to bychom tu byli zatraceně dlouho. Teď mě čeká prý nějaká novinka - budu jezdit na výlety. To jsem zvědav, co to bude. Ale jak to tady znám, bude to zas nějaká šílenost. Podám případně hlášení, co to na mě vymysleli.

P.S. Ukažte mi andulku, která chodí vymetat lednice - na přiloženém obrázku se zrovna chystám uzmout Zrzavohubcovi z vařeného masíčka, páč mě nikdo neuvaří :).

Moji člověci jsou: Kolaříci

Petra Kolaříková



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !