Nově zvolená sněmovna má za sebou první sezení. Zasedají v ní poslanci devíti politických stran, z nich 126 ještě neví, kudy se jde na záchod. Poradit jim může Marek Benda, který zde poprvé usedl před sedmadvaceti lety. Kdo chce dělat chytrolína, může se pozastavovat nad spory a zmatky. 

Ty se ovšem daly za současné situace čekat. Poslanci složili slib a pak se dohadovali o složení imunitního a mandátového výboru. Aby se dostalo na každou partaj, musí jich v něm být nakonec devatenáct. Sedět na rukou si nebudou, ve sněmovně jde o čtyři trestně stíhaní zástupci lidu.

Sněmovna se tedy sešla, nanovo se sejde ve středu, kdy se má volit předseda. Je téměř jisté, že jím bude Radek Vondráček za ANO. A už tu byly dvě řečické perly.

Miroslav Kalousek hovořil o ústavním převratu. Hned byla jeho slova překroucena a desinterpretována, byl to totiž kondicionál. Pak ovšem by měl naprostou pravdu, kdyby Babiš dal dohromady menšinovou vládu a držel by ji za pomoci nově zvoleného prezidenta Zemana po celé volební období. To je ovšem utopie a samotný Andrej Babiš tvrdí, že o podobné řešení nestojí.

Autorem druhého pěkného výroku byl on sám, Babiš. Odrážel výtky, že nejednal a nehledal řešení pro většinovou vládu. Řekl, že by neotravoval holku, která ho desetkrát odmítla. To bude pro něho významný argument v nadcházejícím období. Není totiž pravda, že volič miluje šarvátky a spory a s napětím je sleduje a hodnotí podle míry aplikované spravedlnosti. Pravdou je, že spory nesnáší, a proto například dostávají za vyučenou ty partaje, které vyvolají předčasné volby. Babiš se nyní chová státotvorně a oznamuje obyvatelstvu, že maká. A komunisté se předhánějí s piráty, kdo z nich je více konstruktivní. Pokud budou předčasné volby, přičte se jim to k dobru.