25.4.2024 | Svátek má Marek


POLSKO: Vyvrcholení „dramatu Wałęsa“

27.2.2016

V Polsku řádí skandál, který se ve skutečnosti táhne už desítky let. Jde o spolupráci Lecha Wałęsy, legendárního vůdce Solidarity z osmdesátých let, který se po pádu komunismu stal v roce 1990 polským prezidentem, se Státní bezpečností.

A nejpozději od roku 1992 se vedl spor, zda Wałęsa v sedmdesátých letech byl, či nebyl agentem tajné policie. Pamětníci vědí, že si Wałęsova prezidentská kancelář vyžádala materiály, které o něm Státní bezpečnost vedla, ale vrátila se jen část.

Wałęsovi kritici zacházeli až k tvrzením, že vedl Nezávislý odborový svaz Solidarita podle pokynů Státní bezpečnosti, Wałęsa sám tvrdil, že agentem politické policie nikdy nebyl a že důkazy jsou zfalšované. Opíral se mimo jiné o rozhodnutí lustračního soudu z roku 2010, který ho z podezření ze spolupráce očistil.

Nyní spory zřejmě dospěly ke konci. Loni 5. prosince zemřel generál Czesław Kiszczak, který byl v osmdesátých letech ministrem vnitra, a jeho vdova Maria Kiszczaková nabídla Institutu národní paměti, což je protějšek našeho Ústavu pro studium totalitních režimů, materiály z pozůstalosti zemřelého manžela.

Tyto materiály byly posléze zabaveny při domovní prohlídce a ukázalo se, že obsahují mimo jiné osobní svazek Lecha Wałęsy, jeho vlastnoručně psaný závazek ke spolupráci podepsaný krycím jménem „Bolek“, výkaz práce Wałęsy jako tajného spolupracovníka i Wałęsou podepsané stvrzenky na obdržené peníze.

Ředitel Institutu národní paměti Lukasz Kamiński oznámil 18. února na tiskové konferenci, že v materiálech jsou mimo jiné četná udání tajného spolupracovníka „Bolka“ a záznamy důstojníků StB z mnoha schůzek s tímto spolupracovníkem. O Wałęsově někdejší spolupráci opravdu už nelze pochybovat – a navíc Kamiński oznámil, že se materiály týkají let 1970-1976.

To je vskutku drsné odhalení. To, že Wałęsa na začátku sedmdesátých let s tajnou policií spolupracoval, bylo vcelku jasné, ale vládlo rozsáhlé přesvědčení, že byl mladý, byl v obtížné situaci a lze mu to odpustit.

Co se odpouštělo hůř, byla skutečnost, že se po pádu komunismu nepřiznal a neomluvil: nikdo přece nepochyboval o tom, že byl hrdina a významný dělnický a odborářský vůdce, polská legenda.

Nyní je bohužel jasné, že hrdina lhal a že to s jeho spoluprací bylo podstatně horší, než většina lidí dosud soudila.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus