25.4.2024 | Svátek má Marek


POLSKO: Vojín Jaruzelski

9.3.2018

Varšava chce degradovat komunistické generály

Kaczyńského Polsko má zvláštní talent na to, aby působilo jako z jiného vesmíru. Tolik věcí vyžadujících nečernobílý pohled a zvažování argumentů řeší cestou černobílých zákonů. Ještě se nezklidnila atmosféra po schválení zákona o „polské lži“ (trestá tvrzení, že Polsko se podílelo na holokaustu, či výrazy „polské tábory smrti“), a je tu návrh zákona o degradaci polských generálů a admirálů, kteří za komunismu zradili. Nejhorší na tom je, že umanuté buldozerové postupy zakrývají to racionální, co za oněmi zákony je.

Fakt je, že už konec druhé světové války Poláci vnímají ne jako osvobození, ale jako střídání dvou totalit. Že mnozí jejich důstojníci bojovali víc za zájmy Stalinova SSSR než za zájmy Polska. A že řada z nich se v prosinci 1981 podílela na vyhlášení výjimečného stavu a potlačení opozice. Ale má se to řešit paušálně zákonem a posmrtnou degradací v roce 2018?

Generál Jaruzelski byl evropským symbolem junty – už pro černé brýle, které nosil. Ale zároveň byl prvním lídrem komunistické země, jenž předal moc mírovou cestou. V tomto smyslu byl spíše polským Pinochetem (ten předal moc po referendu). Když byl chilský generál Pinochet před dvaceti lety zadržen v Británii a čekal na vydání k soudu ve Španělsku, polský novinář Adam Michnik napsal článek Netrestat kata. Své úvahy shrnul takto: Diktátorům, kteří dobrovolně odevzdali moc, se mají odpustit politické hříchy. Rezignace na absolutní spravedlnost stojí za společenský smír. Když už se jednou uzavře dohoda o amnestii, nelze ji měnit.

Na tom všem dost je. Bude-li Jaruzelski posmrtně degradován, chtě nechtě to zapůsobí i tak, že Polsko se zříká legitimity procesu předání moci v létě 1989. Je to něco, co si nedokážeme představit. Kdybychom přijali tak tvrdý přístup u nás, de facto bychom se zříkali hrdinství Františka Kriegela z Moskvy v srpnu 1968. Vždyť týž Kriegel, který tam odmítl podepsat okupační protokol, v únoru 1948 zakládal Lidové milice. To jsou ty naše oblíbené paradoxy, že.

LN, 7.3.2018