16.4.2024 | Svátek má Irena


Polsko příkladem?

14.8.2007

Vše začalo počátkem července, když předseda vlády odvolal z postu vicepremiéra a ministra zemědělství Andrzeje Leppera, předsedu Sebeobrany, protože protikorupční úřad na jeho ministerstvu odhalil manipulace s pozemky. Po necelém měsíci odvolala Sebeobrana své dva ministry a nyní se Kaczyňski rozloučil i s Ligou polských rodin, aby mohl být po prvním poprázdninovém zasedání, během něhož má být ještě schválen důležitý zákon o vstupu Polska do schengenského prostoru, rozpuštěn parlament a vypsány nové volby.

Naši komentátoři dávají Mirku Topolánkovi Polsko za příklad - ministr podezřelý z korupce byl odvolán i přesto, že jediným logickým důsledkem byl rozpad koalice a předčasné volby. Stejně tak měl prý postupovat předseda naší vlády po tom, co policie začala prošetřovat Jiřího Čunka kvůli podezření z přijetí úplatku - i kdyby mělo dojít podobně jako v Polsku k rozpadu vládní koalice a (možná) k předčasným volbám.

Jenže podobnost s vládní krizí v Polsku končí ještě před Lepperovým odvoláním. Polská policie sice Leppera přímo při předání úplatku nepřistihla, ale podařilo se jí zatknout dva byznysmeny, kteří úplatek nabídli - a nešlo o malou částku, obnos odpovídal našim třiceti milionům. Kromě toho má policie ještě další důkazy, které svědčí v Lepperův neprospěch, takže premiér asi neměl příliš na vybranou.

U nás byla situace zcela odlišná. Policie začala vyšetřovat vicepremiéra na základě svědectví jeho bývalé sekretářky, která se čtyři roky po spáchání údajného trestného činu znenadání rozpomněla, že Čunka viděla ukládat peníze do zásuvky a že se jí jimi bývalý vsetínský starosta chlubil. Trestný čin úplatkářství samozřejmě není promlčen ani po čtyřech letech, ale trestní stíhání založené pouze na slovech ženy, která po celou tu dobu trpěla amnézií, je poněkud ošemetná záležitost. Nicméně policie konala, jak konala a není na našem posouzení, zda byl její postup v souladu s právem.

Problematická je ale otázka Čunkova odvolání, resp. odstoupení na základě - stále častěji zpochybňovaného - principu presumpce viny. Byl Jiří Čunek morálně povinen vystoupit vlády a čekat, jak dopadne mnoho měsíců trvající vyšetřování, obvinění a soudní rozsudek? S vědomím, že za pár let, kdy už si na kauzu nikdo ani nevzpomene, bude osvobozen nebo odsouzen (to už v té době bude lhostejné)? Nebo měl ve vládě setrvat a Topolánek učinil dobře, když jej neodvolal?

Zní to idealisticky a jistě se ozvou mnozí, kteří mají Čunka za vinného už teď, ale je asi důležitá jiná otázka: Je v zájmu země dlouholetý proces s nejistým výsledkem, nebo zachování koalice, která se může alespoň pokusit o prosazení tolik potřebné - byť zprvu jakkoliv mělké - reformy veřejných financí? Lze kvůli soudu založeném na - možná - křivé výpovědi odsunout pokusy o ozdravění naší ekonomiky zase o další roky? Na tuto otázku bychom si měli odpovědět asi nejdřív, rozhodně ještě před tím, než začneme odsuzovat Topolánkovo a Čunkovo jednání.