29.3.2024 | Svátek má Taťána


ZDRAVOTNICTVÍ: Reforma pohledem chronicky nemocného pacienta

26.9.2007

Dříve než se začnu rozepisovat o výhradách, které mám k některým detailům zdravotní reformy podotýkám, že jako volič ODS s reformou zdravotnictví, jako celkem, souhlasím. Nevadí mi ani vybírání poplatků u lékaře, které i při mém chronické onemocnění nepřesáhnou 100 Kč měsíčně. Nevadí mi ani vybírání poplatku za položku receptu v případě jednorázového onemocnění. Ovšem jako chronickému pacientovi mi velmi vadí tzv. opakované recepty, o kterých informoval deník Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Podle této informace opakovaný recept předepíše lékař, například na půl roku, v případě, že pacient užívá jeden lék dlouhou dobu. Pacient pak nebude muset chodit k lékaři pro nové recepty, ale zajde si preparát vyzvednout rovnou do lékárny. Také tvrdil, že pacienti díky opakovaným receptům ušetří poplatky za návštěvu lékaře a nebudou k němu muset chodit tak často.

To vše je sice pravda, ale pacient ušetří pouze čas, nikoliv peníze. Nebude opravdu chodit k lékaři tak často, ale za položku na receptu bude muset v každém případě, podle vyjádření pana mluvčího, zaplatit v lékárně 30 Kč. Přitom za vystavení nového receptu pacient u lékaře, tak jako tak, neplatí. Pouhé vystavení receptu bez vyšetření totiž neznamená, podle schváleného reformního zákona, povinnost platit třicet korun za návštěvu lékaře. Tento poplatek pacient musí zaplatit pouze tehdy, když jej lékař současně vyšetří. Takže, suma sumárum, sečteno a podtrženo, výhodou opakovaných receptů je úspora času pro lékaře, protože pacienti nebudou chodit do ordinace tak často. A právě poplatky za odběr léků na tento tzv. opakovaný recept výrazně zatíží peněženku každého chronicky nemocného pacienta.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví dále připomněl, že chronicky nemocným bude sloužit hlavně jiné sociální opatření - zavedení tzv. limitu na poplatky ve výši 5 000 Kč. Do tohoto limitu se budou započítávat poplatky za návštěvu lékaře, poplatky za recept a většina doplatků za léky. Pokud pacient limit překročí, pojišťovna mu peníze vrátí. Limit skutečně může pomoci některým těžce nemocným lidem, kteří v současné době doplácejí za léky více než 5 000 ročně. Otázkou však zůstává způsob výpočtu doplatku za léky započítávaného do tohoto limitu. Ten je opravdu velmi problematický a pacientovi mnoho peněz neušetří.

Mnohem výhodnější řešení než ve vydávání tzv. „opakovaného“ receptu vidím v tom, že bude lékařům povoleno psát chronicky nemocným pacientům takový počet balení příslušného léku, aby jim lék vystačil do příští kontroly. Uvedu vlastní případ. Trpím ischemickou chorobou srdeční. Na kontroly chodím jednou za půl roku. Beru již řadu let pravidelně dvakrát denně určité léky. Na půl roku potřebuji 26x7x2=364 tabletek takového léku. Lék je balen po 60 tabletách v jedné krabičce, takže do příští kontroly potřebuji šest krabiček a něco. Tento počet mi však lékař nemůže najednou předepsat, protože nějaká „moudrá“ hlava vymyslela, že lékař může předepsat maximálně tři balení. Kdyby však byl lék balen po 126 tabletách v krabičce, tak by to možné bylo. Dokonalý příklad absurdistánu.

Proto navrhuji výrobcům vyrábět pro nás, chronicky nemocné, taková balení, která budou obsahoval léky potřebné na dobu čtvrt i půl roku - hlavně však v násobcích týdnů (např. na půl roku pro lék užívaný 2x denně tj. 26x7x2=364). Ministerstvu pak navrhuji, aby místo vyhlášky o opakovaných receptech vydalo takovou vyhlášku, která povolí předepisování léků od kontroly ke kontrole, tj. i na půl roku. Tím ušetří lékařům čas a chronickým pacientům nejen čas, ale i peníze. Pane ministře, zamyslete se! Pokud možno přímo vlastní hlavou.

Na závěr mám ještě jednu připomínku k předepisování léků specialisty. Ti předepisují pouze přesně určené léky, které nemůže předepsat praktický lékař. Avšak nemohou nebo nechtějí, to nevím přesně, předepisovat léky, které mohou předepsat lékaři praktičtí. Prý je nemají v limitu i když jsou to léky podporující léčení stejné nemoci jako ty speciální. Takže musím chodit ke dvou lékařům, což mně, jako držiteli průkazu ZTP, který se pohybuje trvale pomocí dvou francouzských berlí, život nijak neusnadňuje.

sedmasedmdesátiletý penzista z Dobrušky