Včera média přinesla smutnou informaci o stavu naší země, když zveřejnila zprávu Světového ekonomického fóra. Česká republika se již od roku 2009 stále propadá ve schopnosti čelit konkurenci jiných ekonomik, ale letošní propad české ekonomické kondice je historicky zdaleka nejhorší.

Sedm let zde vládly pravicové vlády, které se konkurenceschopností ekonomiky nepřetržitě zaklínaly při prosazování svých programových priorit. Průvodním jevem jejich vládnutí byla postupná demontáž sociálního státu, přičemž opasky si paradoxně museli utáhnout ti nejštíhlejší. Naprostá rezignace na strategické rozvojové priority a podporu ekonomického růstu vyústila v dnešní situaci: zatímco ostatní země střední Evropy dosahovaly růstu navzdory světové krizi, česká ekonomika po řadu posledních let nerostla. Pod taktovkou národohospodářských fenoménů z TOP 09 a ODS jsme se dosud nevyhrabali ani na naši ekonomickou úroveň z doby před začátkem krize. Výsledkem je, že nás v konkurenceschopnosti předhonil dokonce Ázerbajdžán!

Leckdo by namítl, že příčinou našeho propadu konkurenceschopnosti jsou příliš vysoké daně a náklady práce. Světe, div se, ale není tomu tak. Česko má dle Eurostatu sedmé nejnižší daně z příjmu v celé EU a zdanění firem je zde osmé nejnižší. Jak si tedy vysvětlit, že od roku 2008 k nám žádní investoři nepřicházejí?

Co je pravou příčinou propadu naší konkurenceschopnosti podle Světového ekonomického fóra? Nejsou to daně, ani příliš vysoké mzdy ve srovnání s lacinou asijskou konkurencí, ale na vině je špatné fungování státu a jeho institucí!

Dnešní neradostné konstatování Světového ekonomického fóra je jen dalším důkazem toho, že jsme jako sociální demokraté trefili naším zásadním volebním poselstvím do černého: naše země potřebuje něco tak zdánlivě elementárního jako fungující stát!

Autor je poslancem Evropského parlamentu za ČSSD

Převzato z LiborRoucek.blog.idnes.cz se souhlasem autora