Hradní kancléř si zavařil sám. Ale chtít po něm prověrku na nejvyšší stupeň utajení je úplná hloupost

Prezidentův kancléř Vratislav Mynář stáhl správní žalobu na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), kterou podal proti neudělení bezpečnostní prověrky v roce 2016, o niž požádal v roce 2013. Ponechme stranou důvody, kterými to opentlil, a podívejme se, jak k tomu došlo, že co udělal, špatně udělal.

Prezident Miloš Zeman se ujal prezidentské funkce 8. března 2013, a Mynářovo angažmá na Hradě můžeme tedy datovat stejně. Žádost o vydání prověrky (přesněji „žádost o vydání osvědčení fyzické osoby“ podle § 94 příslušného zákona) však oddaloval s tím, že soustřeďuje potřebné materiály.

Co to podle zákona znamená? Na počítači vyplnit dotazník. Přiložit rodný list a doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání. Doložit způsob, jakým podnikatel přecházející do státní správy vypořádal své podnikání (vyvázání z firem nebo svolení nadřízeného). Dodat svou fotografii.

Tento soubor dokumentů, včetně vyplnění dotazníku, lze skutečně na NBÚ dodat za týden. Jemu to však trvalo mnoho měsíců, z čehož lze vyvodit, že buď jako administrativní síla je slabý, anebo že se zabýval úklidem a zametáním a čištěním. Z toho by bylo možno dále vyvodit, že se na funkci buď vůbec nehodí, nebo že je velmi nepředvídavý, protože s tím mohl začít už dávno, či poslední možnost, že je totálně arogantní a myslel si, že mu to všechno projde.

Co mohl Mynář udělat

Kdyby nebyl Mynář mrťafa, kandidoval by třeba za Piráty na poslance či senátora a byl by nyní stejně jako oni vysmátý a mohl by udělovat knížecí rady a ohlašovat legislativní aktivity podle toho, na jakém bočku by se právě vyspal. Měl by totiž podle § 58 příslušného zákona takzvaný „zvláštní přístup k utajované informaci“, tedy přístup k utajovaným informacím všech stupňů utajení „ze zákona“, tudíž bez nutnosti mít platné osvědčení fyzické osoby a absolvovat poučení.

Jinými slovy, bez „bezpečnostní prověrky“ mají podle onoho § 58 přístup ke všem utajovaným informacím prezident republiky, poslanci a senátoři parlamentu, členové vlády, veřejný ochránce práv a jeho zástupce, soudci a prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu.

Vhodnost pro kancléřskou funkci by Mynář ovšem prokázal jednodušeji. V souladu s příslušným zákonem mohl požádat odpovědnou osobu organizace o vydání prověrky na nejnižší stupeň utajení (vyhrazené, „V“) a současně podat žádost na NBÚ o udělení bezpečnostní prověrky na vyšší stupeň (důvěrné, „D“). Tyto prověrky jsou administrativního typu a netrvají dlouho. Získat osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení „důvěrné“ by pro výkon jeho funkce bylo zcela postačující a žádná aféra by nemohla vzniknout.

S přihlédnutím k prestižnosti zastávané funkce – a v souladu s doporučovanou zákonnou praxí – lze v případech, kdy se na pracovišti kumuluje mnoho utajovaných materiálů, požádat o prověrku o stupeň vyšší, než jak jsou utajeny materiály na příslušném pracovišti. Tato dodatečná prověrka, v Mynářově případě na stupeň „tajné“ (T), byť by trvala mnohem déle, probíhala by v situaci, kdy by již měl mít přístup k utajovaným informacím přesně podle potřeb pracoviště.

Jak se utajuje na Hradě

Platná příloha k příslušnému nařízení vlády, kterým se stanoví seznam utajovaných informací v oblasti působnosti Kanceláře prezidenta republiky, obsahuje následující položky, všechny utajené pouze ve stupních „vyhrazené“ až „důvěrné“.

Komplexní systém zabezpečení českých korunovačních klenotů, komplexní plány systému kolektorů aštol Pražského hradu, komplexní systém fyzické, technické a režimové ochrany Pražského hradu, státního zámku Lány a dalších objektů určených pro potřeby prezidenta republiky, informace o přípravě rozhodnutí prezidenta republiky a informace o přípravě rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii.

Stupně utajení jsou dány v § 4 příslušného zákona tak, že utajovaná informace se klasifikuje stupněm utajení „vyhrazené“ (V), jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky, a „důvěrné“ (D), jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmům České republiky.

Mrťafové Piráti

Piráti naskočili do poslaneckých lavic a moře jim je po kotníky. Mají některé přímo mičurinské legislativní nápady. V reakci na Mynářovo lavírování třeba prohlásili, že navrhnou změnu zákona, aby vedoucí Kanceláře prezidenta republiky musel mít prověrku na nejvyšší stupeň utajení (přísně tajné, „PT“), ačkoliv k tomu není žádný racionální ani praktický důvod.

Špatné by bylo, kdyby na tento svévolný a naprosto nesystémový návrh, zavánějící trochu schválností, pozitivně reagovali další poslanci. Tím by nabořili systém legislativní ochrany utajovaných informací, která již beztak vyhovuje jen tak tak, zvláště kvůli onomu „prověření ze zákona“. Kdysi museli o bezpečnostní prověrku žádat alespoň členové kontrolních orgánů na zpravodajské služby, ale i to padlo.

Takže vzato kolem a kolem, Mynář zkazil, na co sáhl, ale člověk se mu v podstatě ani nediví. Proč by měl mít prověrku zrovna on, a na nejvyšší stupeň? To podle nadmořské výšky, nebo jaká je v tom logika?

LN, 31.1.2019