Zaregistroval jsem informaci na iDNES.cz , že paní Věra Luxová se rozhodla podpořit prezidentského kandidáta pana Švejnara. Četl jsem pozorně i onen její příspěvek na oficiálních stránkách KDU-ČSL a nemohu se ubránit pocitu, že problém spočívá stále v bolavém místě strany, jejíž je paní Luxová členkou, nikoliv jen ve výběru Klaus - Švejnar. Tou otevřenou ránou lidovců je bezesporu jejich nevyjasněná politická orientace.

Na pana Luxe si vzpomenu poměrně často, je pohřben jen pět kilometrů od mého bydliště, a nejde si nepoložit otázku, jakou orientaci strany Josef Lux vlastně razil a zda je jím prosazovaný směr ještě možný v současnosti. Je nepochybné, že v devadesátých letech křesťanští demokraté byli obhájci sociálních aspektů v rámci pravicové politiky tehdejší vlády, přičemž se stále tato strana potýkala se značně levicovou základnou, která tlačila vedení i tehdejšího předsedu partaje Luxe do středu až levého středu. Na to předseda ochotně slyšel. Tato levicovost byla cítit obzvláště v druhé polovině 90. let a byla zcela legitimní, poněvadž by tím KDU-ČSL vykryla středové voliče. Tím by strana získala neotřesitelnou pozici v politickém spektru. Proces však nebyl dotažen do konce.

Dnes je strana v podobné situaci, kdy opět levicové křídlo začíná bít na poplach a chtějí pootočit kormidlo opět více doleva jak v oblasti celostranické politiky, tak třeba i při volbě presidenta, poněvadž se bojí, že jsou jakýmsi „B týmem“ občanských demokratů. Na jednu stranu bych jejich obavy chápal, ovšem po zvážení situace a v ní obsažených faktů je chápu již méně. Lidovci nemohou učinit již posun doleva, jak to měli v úmyslu v minulém desetiletí, poněvadž prostor již vykrývá Česká strana sociálně demokratická a nově Strana zelených, kterým nemohou v žádném případě konkurovat. Ať se to lidovcům líbí či nelíbí, jakékoliv pokusy posunout se vlevo bude znamenat ohrožení existence této strany na parlamentní úrovni, potažmo tím bude ohrožena její existence vůbec. Z tohoto důvodu chápu dichotomii mezi členskou základnou a vedením strany. Je asi vhodné podotknout, že členská základna KDU-ČSL v současnosti je stále složena převážně z osob, kteří byli členy již před rokem 1989, jejichž věk je velmi často šedesát a více let. Křesťanští demokraté mají možnost se etablovat jako středo-pravicová strana, kde možnost vybojovat svůj prosto stále ještě je, a toho si je vedení lidovců vědomo.

Nechci spekulovat o variantě, kterou jsem nalezl na okresním webu KDU-ČSL Ústí nad Orlicí, zda by mohlo či nemohlo dojít někdy ke splynutí s ODS jako sesterská strana, poněvadž mi to připadá v tuto chvíli jako nesmysl, ale budoucnost je nevypočitatelná. Nicméně vždy by šlo o rozhodnutí dvou zcela suverénních stran. Lidovci by se však neztratili ani tak.

Je tedy logické, že pokud se objeví někdo, kdo se presentuje jako „sociální“ presidentský kandidát, levicové křídlo křesťanských demokratů má vybráno bez ohledu na čitelnost či sžitost kandidáta s naší zemí, což považuji velmi pozoruhodné u konzervativní strany. Každopádně to považuji za hodně laciné. Nejsem členem KDU-ČSL a mohla by mi být jejich situace ukradená, ale neexistence této strany by znemožnila vznik pravicové či středo-pravicové koalice na vládní úrovni, což by vedlo buď k velkým koalicím nebo vládě ČSSD a KSČM. Je to paradox, ale lidovci jsou ač malá strana opravdu nevětší hrází proti návratu komunistů do vlády, proto mi není osud lidovců lhostejný. Levicové křídlo křesťanských demokratů, kam bych řadil i paní Věru Luxovou, si musí položit otázku, co chtějí vlastně v této republice připustit, respektive jak nejdříve nastaví směr své strany. Pevně věřím, že zvolí tu pravou cestu.

Brandýs nad Orlicí 18. ledna 2008

(Autor je studentem politologie na Universitě Hradec Králové, sociologie na Masarykově universitě Brno a předsedou MS ODS Brandýs nad Orlicí.)