21.5.2019 | Svátek má Monika


POLITIKA: Znárodněná Evropa

12.6.2009

Silvana Koch-Mehrin je docela pohledná blondýna a určitě nejznámější německá poslankyně v Evropském parlamentu. Do volebního boje šla jako jednička na kandidátce Svobodných liberálů s heslem „Práce se musí opět vyplácet“. Těsně před volbami se ukázalo, že si tento slogan vykládá opravdu velmi originálně. Její političtí odpůrci přihráli tisku informace o tom, že se zasedání obou parlamentních výborů, jejichž je členkou, prakticky nezúčastňuje. Přesto byla minulou neděli Koch-Mehrin potvrzena a její straně dokonce přibyli voliči. Nepřekvapilo mě to, ale udivila mě naivita kapesních Metternichů, kteří si mysleli, že jejich intrika může fungovat. Mýlili se hned dvakrát: v tom, že voliče tyto informace mohou šokovat, a také v tom, že ve volbách do Evropského parlamentu jde o Evropu.

O čem vlastně měli Evropané v neděli rozhodovat? O tom, jak pilně poslanci zasedají? A proč ne o tom, kam se má Evropa ubírat? Nebo proč evropské instituce hromadí politickou moc a neřeknou k čemu? Proč se nevede diskuze o cíli a smyslu evropské integrace? To by byla témata pro volební boj; témata, která by voliče jistě mobilizovala a umožnila jim opravdovou volbu mezi alternativami. Kandidáti do Evropského parlamentu se však těmto otázkám vyhnuli a nemohou se divit, že občané zůstali doma nebo si volby „znárodnili“ na témata domácí politiky.

Volební účast dosáhla celoevropském měřítku nový negativní rekord, 43,2 procent voličů. Evropa se tak stále jednoznačněji stává menšinovým tématem, soubojem idealistů a radikálních odpůrců. Vítěznou konzervativní většinu v novém parlamentu zvolila pouze zhruba čtvrtina všech voličů. Vypadá takhle demokracie? Může tento parlament vůbec mluvit za všechny Evropany? Tato výtka je oprávněná a chybná zároveň.

Je tomu totiž právě naopak. Evropské volby a Evropský parlament velmi přesně odráží stav EU a mínění občanů kontinentu o evropské integraci. Voliči se v EU necítí doma a myslí prakticky, to znamená národně. Poslanci Evropského parlamentu je v tomto smyslu bezezbytku reprezentují. Evropské elity se sice v Bruselu a ve Štrasburku pohodlně zařídily, ale v Evropě jsou stejně málo doma jako drtivá většina Evropanů. Také poslanci parlamentu si Evropu znárodnili a nemyslí ve skutečnosti v evropském měřítku. Kdyby tomu tak nebylo, měli bychom již dávno celoevropské strany s celoevropskými kandidátkami. Jenom pro pořádek, Evropský parlament se volí již třicet let; času tedy bylo dost. To, že politici neudělali ani jeden krok tímto směrem, potvrzuje jejich zájem na uchování přehledných a pro ně samé výhodných národních rybníků.

Národní orientace vyhovuje i průměrnému voliči. Současná hospodářská krize je pro EU výzvou na tom poli, kde je nejsilnější, kde je myšlení a jednání v rámci kontinentu opravdu užitečné - totiž v ekonomické oblasti. Závažnost této výzvy však spočívá v tom, že EU je pouze společný trh, který však předstírá, že je solidárně fungující organizace pro stejnoměrný rozvoj všech evropských států - výraz pokračujícího sjednocení evropských zemí. V tomto směru však celoevropská politika v minulých letech zklamala. Jestliže se tedy občané Evropy v nouzi přiklánějí k národním řešením, chovají se rozumněji než ti, kteří hledají spásu v nadnárodní organizaci. Hlavní příčinou ekonomické krize byla neschopnost zvládat velké a komplikované hospodářské jednotky. V politice platí totéž. Neovladatelnost zbytnělé EU je toho zřetelným dokladem.

Občané dávají přednost národní politice, protože zde mají více možností, jak donutit zvolené zástupce, aby dělali alespoň přibližně to, co si přejí voliči. Když se politici odporoučí do modravých a hvězdnatých evropských dálek, jsou nepostižitelní. Na domácí scéně by roztomilá blondýnka Koch-Mehrin rychle pochopila, že „za parlament“ se beztrestně nechodí. Ale to není rozhodující. „Znárodněná Evropa“ znamená hlavně to, že evropské instituce vládnou kontinentu pouze do té míry, do jaké jim to dovolí národní vlády. Proto si dobře rozmyslete, koho budete na podzim volit. Na tom totiž doopravdy záleží.

MfD, 9.6.2009



Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče
Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče

Je mi 20, jemu bude 30. Tvrdí ze ja mám sex na prvním místě, ale on už ne.. je pravda ze změnil práci. Je ridic. Predtim ale dělal náročnější práci a sex ještě byl několikrát týdne. Teď stěží jendou a to ještě on si nevzpomene ani měsíc…

Diskuse


josef krouman
19:08
12.6.2009

Hobo
9:26
12.6.2009

Lapil
13:03
12.6.2009

Hobo
13:40
12.6.2009

libero
16:26
12.6.2009

Hobo
16:49
12.6.2009

Baloun
15:31
12.6.2009

libero
16:24
12.6.2009

Peter
18:28
12.6.2009

Peter
19:31
12.6.2009

zk
8:42
12.6.2009

Petr Brodský
12:52
12.6.2009

Vendy
8:17
12.6.2009

Informace
8:02
12.6.2009

Toogood
9:07
12.6.2009

Petr Brodský
12:48
12.6.2009

Vlad
17:48
12.6.2009

Pepek
22:22
12.6.2009

mh od Labe
9:26
12.6.2009

Petr Brodský
12:51
12.6.2009

Informace
11:48
12.6.2009

Harpyje
7:46
12.6.2009

Jakub S.
13:03
12.6.2009

Harpyje
13:25
12.6.2009

Jenda
22:30
12.6.2009

Standa
7:07
12.6.2009

děteněkam
8:32
12.6.2009

Toogood
9:10
12.6.2009

Princ Jason
13:23
12.6.2009

Jenda
22:29
12.6.2009

Vlad
17:58
12.6.2009

zk
8:48
12.6.2009

Harpyje
10:32
12.6.2009

Jenda
22:28
12.6.2009

počet příspěvků: 51, poslední 12.6.2009 10:30









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.