27.9.2016 | Svátek má Jonáš






POLITIKA: Zelená chapadla kolem radaru I.

19.5.2008

Ve světě sílí kritika daňových výhod nadnárodního zeleného koncernu Greenpeace. Jsou to ochránci přírody, nebo spíš političtí lobbisté? V Česku je dnes tato otázka zvlášť aktuální.

Na internetové stránce české pobočky Greenpeace se můžete dočíst: "Pokud by došlo k umístění americké raketové základny na území Střední Evropy, nevedlo by to ke zvýšení naší bezpečnosti, ale Spojené státy by tím rozšířily světový prostor, který vojensky a mocensky kontrolují." Tímto výrokem na sebe aktivisté prozrazují svou demagogii. V Česku se přece nebude stavět žádná raketová základna, ale čistě obranný radar.

Vypadá to, jako by Greenpeace v poslední době ani nic jiného než radar neřešili. Na starost o životní prostředí, kterým se zaklínají, jim mnoho času nezbývá. Demonstrují před úřadem vlády a varují, že radar nebude mít dostatečný dosah, aby včas umožnil vypálení protiraket. Zvou do Prahy americké zbrojní specialisty. Interpelují ministra zaraničí Schwarzenberga, šéfa zelených Bursíka a další politiky. Obviňují vládu a parlament z překračování pravomocí. Tvrdí, že "v nejbližších letech" nebude hrozba raketového útoku aktuální. (To je bizarní logika: až hrozba aktuální bude, postavíme snad radar za pár hodin?).

Při Bushově návštěvě v Praze Greenpeace rozvěšují v ulicích transparenty a radují se, že jim americký prezident zamával z okénka auta. S předem vykalkulovanou mediální pompou "obsazují" vojenský prostor. Buntují občany z brdských vesnic a straší je, že prý bude radar ohrožovat lidské zdraví. V tom se mimochodem shodnou se starostou Trokavce Janem Neoralem, bývalým komunistou a opravářem vojenských radarů Varšavské smlouvy. Bolševické radary mu sice nevadily, ale z těch amerických prý "vychází záření podobné tomu, s jakým pracuje mikrovlnná trouba. A pokud to záření z toho unikne, tak rozkládá veškeré zvířecí a lidské buňky...". Co na tom, že to vědci z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření označili za nesmysl?

Greenpeace zkrátka motají páté přes deváté. Zvlášť "podařený" je argument, podle něhož kvůli americkému radaru v Česku začnou evropské země "překotně rozhodovat o budování nových uhelných a jaderných energetických zdrojů, což bude mít negativní dopad na další vývoj klimatu". Ano, a taky kvůli radaru zdraží maso, přestanou nést slepice, vyhynou včely a začnou se rodit dvouhlavá teleta...

Prodavači Apokalypsy

Ale teď vážně. Zatímco jiné firmy obchodují s mobilními telefony, limonádami, automobily a jinými užitečnými věcmi, Greenpace lidem prodávají zboží neexistující potřeby: strach. Marketingový plán je prostý. Nejdřív vytvoříte virtuální riziko, pak vybíráte "výpalné" od naivků, kteří vám platí za ochranu. "Přispěj, nebo zemřeš," kříčí do světa kampaně Greenpeace, zatímco najatí brigádníci u východů z metra chrastí kasičkami. Čím větší strach ze smyšlených rizik aktivisté vyvolají, tím větší je jejich příjem z fundraisingu. Celosvětově to nadnárodnímu zelenému koncernu vynáší přes 200 milionů dolarů ročně.

Pokud české pobočce Greenpeace věnujete 1000 Kč ročně a více, můžete si svůj dar odečíst od daňového základu. Podle české legislativy totiž tato zelená skupina spadá mezi tzv. "nevládní neziskové organizace" zabývající se "obecně prospěšnou činností", které se stát rozhodl podporovat. Podobné zákony platí v mnoha zemích světa. Pro podnikání firem jako je Greenpece je "neziskový", "charitativní" či "dobročinný" status klíčovým předpokladem existence. Kdyby totiž nemohli sponzorům nabízet daňové úlevy, řada z nich by jim přestala platit.

V Německu loni kritizoval daňové výhody ekoaktivistů novinář Thomas Deichmann. "Je Greenpeace skutečně 'charitativní' organizace?" ptal se. "Přinášejí společnosti její kampaně nějaký obecný prospěch?"

Že tomu paradoxně může být přesně naopak, dokazuje třeba tzv. zlatá rýže. Na celém světě každoročně oslepne půl milionu lidí a více než dva miliony jich zemřou jen proto, že jejich strava neobsahuje dost vitamínu A. Genetičtí inženýři proto vytvořili modifikovanou rýži, která vitamín A umí sama vyrábět. A kdo nejvíc protestuje proti jejímu zavedení? Greenpeace. "Obecný prospěch" tedy v jejich podání znamená nezměrné lidské utrpení.

"Veřejné blaho", které nám zelené skupiny nabízejí, je proto podle Thomase Deichmanna třeba mnohem přesněji definovat. Ochranu přírody bychom především neměli zaměňovat s čistě politickými kampaněmi vedenými snahou získat veřejný vliv mimo standardní volební mechanismy. A daňové úřady by měly pečlivě prověřovat, jestli aktivisté skutečně přispívají ke zlepšování stavu životního prostředí, kterým se zaklínají.

Maska na tváři hydry

Deichmann popisuje historii diskuse, která se na toto téma už řadu let let vede v Německu. Na jaře 2001 zaútočily bojůvky přívrženců Greenpeace u Gorlebenu na transport vyhořelého jaderného paliva. Aktivisté vyvolali bitky s policií, které kontejnery hlídala. Hainer Bartling, tehdejší dolnosaský ministr vnitra za SPD, tehdy poprvé přišel s požadavkem na zrušení "charitativního" statusu Greenpeace. Násilné aktivity by podle něj totiž stát neměl podporovat.

Na jaře 2004 pak začali aktivisté Greenpeace ničit pokusná pole s geneticky modifikovanými rostlinami (GMO) v Sasku-Anhaltsku a Bavorsku. Také strašili spotřebitele a poškozovali výrobky mlékárenského koncernu Muller, který odebíral mléko od farmářů, krmících krávy GMO. Ničení a krádeže soukromého majetku pokračovaly v roce 2006 v Braniborsku. I tehdy zazněl mezi německými politiky požadavek na odebrání charitativního statusu Greenpeace, který se neslučuje s porušováním zákona.

Nejdál v tomto směru došla Kanada, kde Greenpeace ztratili dobročinný status už v roce 1989 (viz zde, zde). Tamější úřady argumentovaly, že skupina nepřináší žádný veřejný prospěch a že lobbování za uzavření průmyslových podniků naopak způsobuje bídu. Aktivisté na to zareagovali založením Charitativní nadace Greenpeace, která se ale od kanadské pobočky lišila jen formálně. Soud rozhodl, že aktivity nadace jsou v rozporu se zákonem. Později se ukázalo, že nadace porušovala i kanadské daňové předpisy. Její zisky totiž na žádné charitativní účely nešly – stovky tisíc dolarů byly místo toho přelévány na účty kanadské pobočky Greenpeace a ústřední centrály Greenpeace International.

Nadace tedy sloužila jen jako fundraisingová "mašina na peníze" a zároveň i jako "maska" pro obelstění úřadů. V roce 1998 proto o svůj charitativní status přišla. A co udělali Greenpeace? Z kanadské pobočky obratem jako hydra vypučela zbrusu nová "nezávislá" fundraisingová skupina, tentokrát pod názvem Ekologická nadace Greenpeace. Prodavačům strachu to ale nevyšlo ani napotřetí. Kanadský daňový úřad jejich tah označil za "běžnou snahu obejít zákon" a odmítl nadaci zaregistrovat. Důvod? Mluvčí úřadu vysvětlil, že ochrana životního prostředí sice je dobročinnou aktivitou, ale úřad "nemá žádné důkazy, že by distribuce pamfletů měla nějaký měřitelný vliv na stav životního prostředí."

Kanadská causa znamenala vážné zpochybnění hodnověrnosti Greenpeace a ztrátu řady sponzorů. Další skandál vypukl na podzim 2003 ve Spojených státech. Publicista Joel Mowbray popsal, jak si nezisková "hlídačská" skupina Public Interest Watch (PIW) u finančního úřadu stěžovala na podezřelé přesuny 24 milionů dolarů mezi americkou Nadací Greenpeace a lokální pobočkou Greenpeace (zde). V čem je mezi nimi rozdíl? Dar Nadaci si dárce může stejně jako v Česku odečíst od daňového základu, zatímco dar vlastní pobočce si odečíst nemůže. Je proto logické, že na rozdíl od Nadace se do pobočky dárci příliš nehrnou.

Americké zákony ale použití daňově odečitatelných darů přísně hlídají. Není protizákonné, když je Nadace převede do lokální pobočky Greenpeace, ale je protizákonné, když je pak tato pobočka použije v rozporu se statusem Nadace. Což se podle PIW přesně stalo. Ty miliony dolarů prý šly na mediální kampaně, politický lobbing, násilné "přímé akce", poškozování cizího majetku a další aktivity, které s charitou a dobročinností nemají vůbec nic společného. "Prostě a jednoduše je to forma praní peněz," prohlásil šéf PIW Mike Hardiman.

Aktivisté, nebo politici?

Vraťme se ale do českých Brd na jaře roku 2008. Asi nejdůležitější akcí české pobočky Greenpeace proti radaru je lobbování v americkém kongresu. Podle novináře Ondřeje Neffa se prý už s kongresmany domluvili, že Bush na radar nedostane peníze, pokud Češi pošlou aspoň 16 000 protestních podpisů (Co na to zelení). "Chce někdo jasnější a výmluvnější důkaz, že Greenpeace je politická organizace a nikoli hnutí zaměřené na ochranu životního prostředí?" ptá se Neff. "Domluva s americkými kongresmany je činnost navýsost politická. Organizuje se tu politická akce s cílem zmanipulovat činnost už nejen našeho, ale dokonce cizího zákonodárného sboru. Už nejde o mokřady a chřástaly, jde o globální obrannou politiku."

Základní otázka tedy zní: má česká vláda boj proti svému záměru získat americký radar podporovat daňovými úlevami? Pokud někdo vypne rozum a rozhodne se poslat peníze na čistě politickou kampaň Greenpeace, je to jeho soukromá věc. Proč by ale měl mít možnost odepsat si to z daní? Buď totiž chráním přírodu, a pak jsem "dobročinný" ekologický aktivista, nebo zasahuji do politiky, a pak jsem politik. Pokud tahle jednoduchá rovnice neplatí, proč daňově nezvýhodnit třeba i příspěvky politickým stranám?

Zapojením do causy radar zkrátka česká pobočka Greenpeace překročila Rubikon. Domácí politici by teď měli iniciovat stejnou veřejnou diskusi, jaká už několik let probíhá v Německu. Měli by se ptát, na co přesně používají Greenpeace peníze, které v zájmu "ochrany přírody" vytáhnou z našich kapes. A nebo by se měli rovnou vydat kanadskou cestou. Ať žije Greenpeace! Ale ne za naše daně.

(Psáno pro časopis 51 Pro a Neviditelného psa. Druhý díl článku bude zveřejněn začátkem června)



Diskuse


helena
6:40
27.5.2008

Roman Novak
16:43
26.5.2008

isek
16:21
26.5.2008

df
17:03
24.5.2008

MLOK1
15:24
26.5.2008

Obyvatel_ceske_vesnice
13:01
23.5.2008

sexy jura
13:00
25.5.2008

kmet
12:53
22.5.2008

slon75
2:39
23.5.2008

Zdeněk
11:20
23.5.2008

pavlik
11:52
21.5.2008

Ivan Brezina
13:32
21.5.2008

pavlik
17:30
21.5.2008

0ndra
16:40
22.5.2008

Mirco1
15:27
26.5.2008

bobo dronte
22:46
20.5.2008

bobo dronte
22:52
20.5.2008

kmet
12:54
22.5.2008

Yurri
22:21
20.5.2008

MrA
15:20
20.5.2008

Ludva
15:51
20.5.2008

kyel
18:29
20.5.2008

kmet
12:55
22.5.2008

sexy jura
13:05
25.5.2008

W.TEX
15:03
20.5.2008

ach jo
21:45
20.5.2008

bobo
12:28
21.5.2008

Barbora Němcová
14:54
20.5.2008

pepa z depa
15:18
20.5.2008

pozornej
16:47
20.5.2008

Bedřich
19:17
20.5.2008

ach jo
21:47
20.5.2008

sexy jura
13:08
25.5.2008

R.J.
10:08
21.5.2008

R.J.
10:14
21.5.2008

R.J.
10:18
21.5.2008

Barbora Němcová
18:37
22.5.2008

slon75
2:38
23.5.2008

sexy jura
13:12
25.5.2008

Mistr Jan Hus
14:51
20.5.2008

pepa z depa
15:17
20.5.2008

Mistr Jan Hus
22:35
20.5.2008

Štětina
11:11
20.5.2008

j.p.
18:27
20.5.2008

Jilm
0:32
20.5.2008

Ludva
9:40
20.5.2008

pozornej
16:59
20.5.2008

ach jo
21:39
20.5.2008

Ivan Soudek
16:02
22.5.2008

jeff
0:12
20.5.2008

A
23:53
19.5.2008

j.p.
23:47
19.5.2008

Jilm
0:36
20.5.2008

j.p.
18:17
20.5.2008

xxx Kubeš
23:22
19.5.2008

tom
23:07
19.5.2008

xxx Kubeš
23:17
19.5.2008

A
23:47
19.5.2008

Irena
23:45
19.5.2008

A
23:49
19.5.2008

tom
1:37
20.5.2008

tom
1:41
20.5.2008

Ivan
22:36
19.5.2008

Pumprlidentlicjh
22:47
19.5.2008

Ladislav N. :-)))
3:51
21.5.2008

hulwat
22:55
19.5.2008

xxx Kubeš
23:21
19.5.2008

MilanR
21:20
19.5.2008

A.
21:00
19.5.2008

vegetarian
20:11
19.5.2008

Antonín I.
20:05
19.5.2008

alamo
20:29
19.5.2008

B52
22:55
19.5.2008

alamo
0:34
20.5.2008

Irena
22:24
19.5.2008

tom
23:11
19.5.2008

Petr
0:04
20.5.2008

Pumprlidentlich
18:36
19.5.2008

počet příspěvků: 385, poslední 27.5.2008 06:40









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.