24.8.2016 | Svátek má Bartoloměj






POLITIKA: Zastánce komunistů prý zvítězil

26.2.2008

Reakce na článek A communist-apologist wins, UPI, Feb. 19, 2008, Marc S. Ellenbogen, UPI International Columnist

Komentátor tiskové agentury UPI Mark S. Ellenbogen je předsedou správní rady nadace Global Panel a prezidentem Prague Society. Je investorem se sídly v Berlíně a v Praze, je členem Celostátního poradního sboru Demokratické strany USA a místopředsedou Rady v cizině žijících členů Demokratické strany.

Je rovněž blízkým osobním přítelem prezidentského kandidáta Jana Švejnara a jeho kolegou v radě CERGE-EI, newyorské nadace, která je zakladatelem CERGE, společné instituce Karlovy university a České akademie věd, jejímž posláním je vzdělávat naše mladé ekonomy.

Pan Ellenbogen napsal pro United Press International článek, který agentura publikovala 19. února 2008 a jehož tématem je volba českého prezidenta. Článek UPI převzala řada deníků a magazínů v Evropě, USA, Austrálii a Asii.

Článek je tak neuvěřitelný, že by měl podle mne být publikován i tady, v České republice.

Vlastně hlavně tady. Mnozí naši občané věřili v Jana Švejnara, věřili, že přináší do české politiky něco nového – otevřenost, poctivost a politickou kulturu.

Věřili, že Švejnar, který strávil celý svůj dospělý život v USA a má široké zahraniční kontakty, uvede, jak sliboval, Českou republiku “do světa”, že využije svých kontaktů k její propagaci. Věřili, že nový politický styl, který sliboval a politická kultura, kterou pro ně ztělesňoval, jsou příslibem pro budoucnost.

Jan Švejnar voby prohrál. A jeden z jeho vlivných kontaktů a jeho blízký přítel Mark Ellenbogen jeho porážku popisuje celosvětové obci svých čtenářů takto:

“Český prezident Václav Klaus tento víkend těsně vyhrál druhý prezidentský termín v parlamentní volbě. Klaus měl plné ruce práce s tím, aby porazil americko-českého akademika Jana Švejnara. Své vítězství si zajistil až ve třetím kole a s třítýdenním zpožděním.”

Klaus nevyhrál “těsně”. Nad Švejnarem vyhrál 141: 111. Prodleva netrvala tři týdny, ale jeden. To jsou ovšem maličkosti a taková drobná nepřesnost, kterých je ostatně článek pana Ellenbogena plný, by mi nestála za to, abych psal tento článek.

Něco jiného je hned následující oznámení pana Ellenbogena:

“Klaus měl být bez nějakých ceremonií vyhozen.”

Tady dostáváme první lekci demokracie od člena poradního sboru Demokratické strany USA a předsedy organizace v zahraničí žijících členů Demokratické strany. K čemu nějaká volba ve Španělském sále a pompa, měli jsme našeho prezidenta bez ceremonií vyrazit a instalovat toho, kterého nám pan Ellenbogen doporučuje.

“Klaus se stal prezidentem po legendárním antikomunistickém disidentovi Václavu Havlovi v roce 2003. Havel byl prvním demokraticky zvoleným československým prezidentem po pádu komunismu v roce 1989. Roku 1993, porozchodu Slovenska a České republiky byl Havel zvolen prezidentem České republiky a zůstal v této pozici deset let. Celkem byl Havel prezidentem třináct let.”

Ve všech prezidentských volbách, kterých se prezident Havel zúčastnil, měl plnou podporu Václava Klause a všechny hlasy poslanců ODS.

“Klaus byl ministerským předsedou. Byl proslulý pro své výbuchy hněvu. Nepříliš známá je příhoda, jak kdysi vyšel ze své kanceláře a na cestě na WC na chodbě spatřil mladou úřednici u kopírky. “Co děláte u mé kopírky,” zařval na ni. “Pracuji vedle vaší kanceláře, v kanceláři ministra bezpečnosti.” “Aha,” zamručel Klaus a rozzuřeně odešel. Druhý den nařídil, aby mezi jeho kanceláří a kanceláří ministra bezpečnosti byla postavena skleněná stěna.”

Tato “citovaná” historka je samozřejmě nesmyslná. Vypadá to, že se pan Ellenbogen sám stal obětí hloupého vtipu, který svým americkým čtenářům s takovým potěšením servíruje. Jeho autor, narozdíl od pana Ellenbogena, který prostředí Strakovy akademie velmi dobře zná, se k budově české vlády pravděpodobně nikdy nepřiblížil ani na deset mil.

Vláda, její ministerský předseda a “ministr bezpečnosti” nesídlí ve stejné budově, nesdílí jednu na chodbě stojící kopírku a jedno, někde přes chodbu umístěné, společné sociální zařízení. I tak zaostalá a nekulturní země jakou je podle pana Ellenbogena Česká republika, má pro svá ministerstva jejich vlastní budovy, mnohdy umístěné v palácích, jejichž architekturu a historii nám Spojené státy mohou jen tiše závidět.

Nicméně musíme vzít v úvahu motivaci pana Ellenbogena, o které se dozvíme více, když se poučíme o jeho profesionálních aktivitách. Pan Ellenbogen je předsedou globální lobbistické organizace zvané Global Panel Foundation, která si klade za cíl vytvářet celosvětovou síť politických a obchodních kontaktů a jejíž lobbisté pomáhají “řešit spory v konfliktních oblastech”. Jeho organizace (spolu s její dceřinou organizací The Prague Group) nejen doporučuje a obhospodařuje investice do Severní Koreje, které pomohou v rozvoji místní demokracie, ale soudě podle obsahu webové stránky v současné době aktivně řeší problémy v takových ohniscích konfliktů, jako je Pakistán, Gaza a … Česká republika.

Příspěvkem pro řešení toho našeho konfliktu má být právě článek pana Ellenbogena, který navozuje uklidňující a hojící atmosféru. Například takovým prohlášením, jako je to, kterým uzavírá pohádku o setkání Václava Klause a nešťastné mladé úřednice na chodbě mezi kancelářemi ministerského předsedy a ministra bezpečnosti:

“To je Václav Klaus v kostce – zlomyslný egomaniak.”

Je neuvěřitelné, že článek šířený renomovanou tiskovou agenturou jakou je UPI může obsahovat takové urážky a pomluvy.

To ale ještě není vše. Pan Ellenbogen pokračuje:

“Český tisk přináší mnoho příběhů jeho špinavých machinací. Ale v momentě, kdy se objevily v tisku, jejich zdroje zmizí anebo nejsou dosažitelné.”

Už víme, proč jsme předmětem zájmu organizace jako je Ellenbogenova Global Panel Foundation, už víme, co máme společného s Pakistánem, Gazou nebo s tou Severní Koreou.

Na prezidentův pokyn u nás mizí nepohodlní žurnalisté a jejich zdroje.

Nic naplat, patříme do třetího světa, ale pan Ellenbogen a jeho organizace spojující politiky a velký byznys nám pomáhá. Pro takovou těžkou a nákladnou práci ovšem potřebuje více finančních příspěvků. Politici, které pan Ellenbogen kultivuje a umravňuje, jistě nejsou laciní.

“Komunisté podporovali Klause při jeho prezidentské kandidatuře v roce 2002. Klaus byl téměř vyřízen a blízko porážky. Proto sáhl ke komunistické straně a za jejich podporu je bohatě odměnil tím, že je přivedl zpět do společnosti. Je to ostuda.”

“Klaus přivedl komunisty zpět tím, že je pozval do letního sídla prezidenta v Línech roku 2003.”

Prezident Klaus ale komunisty zpět do společnosti nepřivedl. Při jedné příležitosti pozval k jednání do Lán předsedy všech parlamentních stran. Pan Ellenbogen bude jistě potěšen, že prezident Klaus komunisty nevolil. To, že jsou v parlamentu, rozhodně není jeho zásluhou. Není jí ani to, že komunisté jsou ve vedení sněmovny a ve vedoucích pozicích některých parlamentních výborů. Do vedoucích pozic ve sněmovně byli zvoleni hlasy přátel pana Ellenbogena a partnerů jeho přítele Švejnara, hlasy sociálních demokratů, více než půl roku před tím, než byli spolu s ostatními vedoucími činiteli parlamentních stran pozváni do Lán. Prezident vedení parlamentních stran pozval k jednání o možnosti nalezení širší vnitropolitické shody na základní mezinárodní otázky. Vzhledem k tomu, že občané ve volbách komunisty do parlamentu poslali (měli tehdy ne 26 poslanců jako dnes, měli jich 41 v dvousetčlenné sněmovně), obecnější shoda na zásadní témata by bez nich nebyla možná. Ostatně o nemožnosti najít širší politickou shodu bez komunistů by mohl vyprávět právě pan Švejnar.

Pan Ellenbogen jistě ví, i když o tom svým americkým čtenářům nic neříká, že Jan Švejnar by bez komunistických hlasů neměl ani teoretickou šanci na zvolení. Ví jistě i to, že se jeho přítel Švejnar o hlasy komunistických poslanců a senátorů velmi ucházel, úspěch jeho kandidatury na nich osudově závisel a že on i jeho partneři s komunisty o jejich podpoře do posledního dne usilovně jednali.

To, co bylo ostudné u prezidenta Klause, dnes ovšem nevadí u Jana Švejnara. Ten je proti komunismu obrněn imunitou. Není divu, jak svým čtenářům pan Ellenbogen dále sděluje:

“Švejnar reprezentuje to nejlepší, co může Česká republika nabídout.”

“Známe se ze společného působení v radě newyorské nadace CERGE-EI, která podporuje rozvoj mladých ekonomicky orientovaných vedoucích osobností ve střední a východní Evropě. CERGE-EI je společnou institucí Karlovy university a Ekonomického ústavu české Akademie věd. Je v této části světa jedinečná a svou práci vykonává skvěle. Vedle v Princetonu vzdělaného profesora Hunter College Randalla Filera je Švejnar jedním z duchovních vedoucích osobností tohoto centra.

Hlavním sídlem CERGE-EI je Praha.

Švejnar se, podobně jako jiní zahraniční Češi, vrátil domů po pádu komunismu. Vystudoval na Cornell University a Princetonu a poté se stal profesorem Michiganské university. Mezi rokem 1996 a 1997 byl ředitelem Davidsonova institutu při michiganské Rossově obchodní škole. Od roku 1992 do roku 1997 byl zakládajícím ředitelem Ekonomického ústavu České akademie věd. Je ředitelem Centra pro mezinárodní politiku Školy Geralda R. Forda. Jako konsultant Světové banky a Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj byl kdysi Švejnar ekonomikým poradcem Havla a ministerského předsedy Špidly. Je stále předsedou dozorčí rady Československé obchodní banky, jedné z největších českých a slovenských finančních institucí.

Pan Ellenbogen zapoměl zmínit členství Jana Švejnara v Komisi pro udílení Nobelovy cenu za ekonomiku. Nejspíš proto, že tento článek psal až potom, co Švédská královská Akademie věd to členství popřela a pan Švejnar “upřesnil” životopis na internetové stránce své kampaně.

Vskutku, pan Švejnar byl zakladetelem CERGE-EI. Je členem jeho rady od samého začátku. A CERGE opravdu působí v Praze, narozdíl od pana Švejnara, který se nevrátil po pádu komunismu do České republiky jako mnozí jiní zahraniční Češi. Přijel do Prahy před několika měsíci, aby se tu nechal zvolit prezidentem. Prezidentem se nestal a zatím ještě neví, kdy se vrátí domů, do USA.

Pan Ellenbogen pak pokračuje v představování pana Švejnara zahraničním čtenářům. Ti se dozví, že “Jan Švejnar je, na rozdíl od mnoha sociálních demokratů nezávislý, a je tržně orientovaným konzervativcem v ekonomických otázkách. O to více byla jeho kandidatura překvapivá.”

“Švejnar byl,” píše dále pan Ellenbogen, “objeven předsedou České strany sociálně demokratické Jiřím Paroubkem, který vyzval veřejnost, aby mu pomohla vybrat protikandidáta Václava Klause. Paroubek mi nedávno řekl:

‘Nesouhlasím se Švejnarem v mnohých ekonomických otázkách, ale je to dobrý a čestný člověk a to je přesně to, co tato země potřebuje.’”

Pan Ellenbogen pak pokračuje:

“Švejnar rovněž udělal to, co neudělal nikdo před ním. Procestoval Českou republiku a představil se lidem na veřejných mítincích. Protože prezident je volen parlamentem, byl za to kritizován v tisku, ale brzy jeho popularita vzrostla a byl oblíbenější než kontroverzní Klaus. Klausovi bylo brzy horko a vypadal nervózně.”

Jan Švejnar ale nepořádal žádné veřejné volební meetingy a ani se žádných nezúčastňoval. Uspořádal řetěz universitních přednášek na téma transformace a setkání s politickými představiteli v regionech. Mimochodem, pokud by na universitách konal politické meetingy, pohyboval by se na hraně zákona o vysokých školách, který na nich politickou agitaci zakazuje. Je pravda, že díky masivní podpoře medií měly jeho předenášky nečekaný dopad. Tisk, který mu dal darem tuto nevídanou publicitu, ho za to ale nikdy nekritizoval, kritizován byl naopak prezident za to, že žádnou “kampaň” nevedl a kritici v mediích jej proto obviňovali z “pohrdání veřejností”.

Václav Klaus podle pana Ellenbogena vypadal nervózně.

“Švejnar a já jsme byli během volby několikrát v kontaktu. Informoval jsem ho o průběhu americké prezidentské kampaně a on mi podával zprávy o tom, jak věci vypadají tam.

Opravuji. Václav Klaus vypadal nervózně podle Jana Švejnara, který o tom, jak věci vypadají tady, informoval svého přítele Ellenbogena.

Věděl jsem, že Klaus a jeho bandité se budou uchylovat ke špinavým trikům - a to se nakonec stalo.”

“Česká republika si zasloužila prezidenta Švejnara – vrátil by jejich nejvyšší politické posici čest a kompetenci.

Těšíme se, Jene, že tě za pět let budeme oslovovat ‘Pane prezidente’.”

Česká republika si rozhodně nezaslouží, aby o ní agentura UPI prostřednictvím světového tisku informovala tak, jak to v tomto a podobných článcích dělá její komentátor Mark Ellenbogen a jiní kolegové a přátelé Jana Švejnara.

Pan Ellenbogen popisuje, jak sám píše, jak věci vypadají tady, na základě informací Jana Švejnara. Proto je pan Švejnar spoluodpovědný za obsah jeho článku.

Děsím se představy, že toto je slibovaná propagace České republiky a otevření se světu prostřednictvím Švejnarových kontaktů.

Nejsme, pane Švejnare, státem, ve kterém na příkaz šíleného diktátora mizí kritičtí novináři, nejsme státem, ve kterém jeho prezident se svými bandity vládne pomocí špinavých triků a machinací. Nejsme státem fanatiků, jejichž domácí konflikty, nebo konflikty s jejich sousedy, musí řešit organizace zahraničních lobbistů, a nejsme státem, kterému vládne zlomyslný egomaniak, který nejen neměl být znovu zvolen, ale měl být bez ceremonií vyhozen.

Nepotřebujeme, aby jen proto, že jste nebyl zvolen jejím prezidentem, vaši přátelé takto představovali Českou republiku světové veřejnosti.

Sliboval jste, že budete pracovat ve prospěch České republiky, že využijete svých zahraničních kontaktů k šíření jejího dobrého jména a k její propagaci jako země se stabilním politickým a ekonomickým prostředím, která je dobrým cílem zahraničních investic.

Místo toho vaše kontakty poškozují dobré jméno České republiky a škodí jejím zájmům.

Máme i tyto vaše sliby chápat jako podmíněné vaším zvolením, podobně jako vaše odložení amerického občanství a odchod z dozorčí rady ČSOB?

Mohl byste své přátele požádat, aby o nás nelhali a aby nás a naše společenské a politické prostředí popisovali v alespoň tak příznivém světle, v jakém popisují americkým a evropským investorům Severní Koreu?

Pro porovnání článek Marka Ellenbogena o Severní Koreji:
Investing In North Korea, by Marc S. Ellenbogen, UPI Commentator

Autor je poradce prezidenta republiky



Nepečený jahodový dort
Nepečený jahodový dort

Potěšte rodinu rychlou dobrotou

Diskuse


twin
16:30
12.3.2008

Bobina
22:01
8.3.2008

Olivovník
17:04
3.3.2008

Kritik
20:43
1.3.2008

muf
14:04
28.2.2008

clay
11:46
27.2.2008

Alfons
8:56
27.2.2008

Alfons
8:55
27.2.2008

Cricket
7:02
27.2.2008

Bimbo
16:52
27.2.2008

Mirek_K
4:57
27.2.2008

inocent victim
8:43
27.2.2008

Bimbo
16:53
27.2.2008

agent přisluhovač
1:08
27.2.2008

Tomáš Holek
23:45
26.2.2008

Bimbo
16:54
27.2.2008

F r n ž a l k a
22:37
27.2.2008

Tomáš Holek
23:46
26.2.2008

Joska
23:09
26.2.2008

emersonskej
23:19
26.2.2008

emersonskej
23:24
26.2.2008

Cricket
6:58
27.2.2008

Richard III.
22:50
26.2.2008

jk
22:25
26.2.2008

Janik
23:13
26.2.2008

emersonskej
23:20
26.2.2008

Tomáš Holek
23:47
26.2.2008

Bimbo
16:57
27.2.2008

powerplay
22:05
26.2.2008

Petr
22:09
26.2.2008

powerplay
22:14
26.2.2008

Petr
22:25
26.2.2008

powerplay
22:28
26.2.2008

Petr
22:30
26.2.2008

Pete Brich
21:32
26.2.2008

pf
22:50
26.2.2008

buš
20:00
26.2.2008

Fafa
19:36
26.2.2008

Fafa
19:37
26.2.2008

Inocent victim
19:48
26.2.2008

Pete Brich
21:24
26.2.2008

J. Tojnar
21:12
26.2.2008

Starý J.
18:49
26.2.2008

strejda pedro
18:45
26.2.2008

Dan
18:43
26.2.2008

Pete Brich
19:11
26.2.2008

Goral
18:40
26.2.2008

xxx Kubeš
18:22
26.2.2008

Inocent victim
17:58
26.2.2008

Jenda
18:04
26.2.2008

Inocent victim
18:14
26.2.2008

Ivan Nový
18:06
26.2.2008

Inocent victim
18:17
26.2.2008

Starý J.
18:39
26.2.2008

Inocent victim
19:08
26.2.2008

vojcek
18:45
26.2.2008

Inocent victim
18:59
26.2.2008

Starý J.
18:22
26.2.2008

Inocent victim
18:38
26.2.2008

Starý J.
18:42
26.2.2008

Inocent victim
18:52
26.2.2008

vojcek
18:58
26.2.2008

Inocent victim
19:01
26.2.2008

Inocent victim
19:22
26.2.2008

krokodyl
17:25
26.2.2008

SUMO
17:35
26.2.2008

Ivan Nový
17:56
26.2.2008

krokodyl
19:24
26.2.2008

Ivan Nový
17:57
26.2.2008

emersonskej
23:18
26.2.2008

Tomáš Holek
23:56
26.2.2008

Olivovník
16:24
26.2.2008

hamar
15:55
26.2.2008

derik
16:28
26.2.2008

počet příspěvků: 475, poslední 12.3.2008 04:30









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.