Kdo si myslel, že nový prezident bude ukojen ve svých ambicích samotným aktem inaugurace, pak se mýlil. Miloš Zeman od prvních kroků dával najevo, že nehodlá být kladečem věnců a nehodlá hladit 1. září dětské hlavičky. Naopak, tvrdě si ostrými lokty kolíkuje svůj nový claim. Je sice pravdou, že je čas od času opilý na veřejnosti a ve velmi nevhodnou chvíli, ale nic to nemění na tom, že naše politické špičky (slovo elity nemohu při nejlepší vůli použit) čekají těžké časy a dobře jim tak. Neměly se zfamrfnět do nesystémového zabudování přímé volby prezidenta do našeho ústavního pořádku bez řádného nového vymezení jeho pravomocí.

Tvrdí-li nyní Miloš Zeman, že jmenuje premiéra úřednické vlády, která bude vládou odborníků, pak lze přinejmenším zčásti vyslovit pochyby. Jednak proto, že poradci prezidenta jsou takoví výtečníci, jakými jsou šéf odborů Jaroslav Zavadil (to je zvláště vypečený exot, který už dávno nedělá vůbec odborářskou práci, ale jen a jen patolízalskou levicovou politiku), ale také pro rezort vnitra a spravedlnosti Marie Benešová a když k tomu přičteme kancléře Vratislava Mynáře, tak tuto sestavu můžeme souhrnně, počítaje v to prezidenta, s klidným svědomím nazývat "hrubým domácím produktem".

Prezident Zeman si nenechá ujít příležitost udělat z politických stran a zejména z Bohuslava Sobotky rohožku a jmenuje šéfa úřednické vlády, a to poprvé v historii bez ohledu na politické strany a parlamentní většinu. Bez ohledu na to, že Jiří Rusnok určitě odborník je (rozhodně je v ekonomice a financích větší váha než Miroslav Kalousek), bude tam skutečných odborníků jen část, protože například Martin Pecina žádným odborníkem ve věcích vnitra bez ohledu na to, že jím již jednou byl, rozhodně není a lze předpokládat, že takových kousků ve vládě ochotných dělat cokoli, jen aby se ve funkci objevili, bude víc. Jinými slovy, můžeme tak očekávat stejný podíl neodborníků, leč všeho schopných mocichtivých kusů, jaké se vyskytují i ve vládě Petra Nečase (jako např. Petr Bendl) nebo v kterékoli jiné zcela v souladu s parlamentním pořádkem vzniklé politické vládě před Nečasem.

Pobavení vzbuzuje (a nejen v tomto případě) věčně užvaněný kancléř Mynář. Ten nejnověji ČT sdělil, že občané jistě budou rádi, že bude jmenována vláda odborníků, kteří rozumějí svým rezortům (to se uvidí), a budou rádi, že tato vláda nebude bránit policii a státním zástupcům, aby vyšetřovali a pokračovali ve stíhání aktérů současné aféry. Mynář si nejspíš nevšiml, že to byl Nečas, který se jako první premiér vůbec nemíchal do práce policie a státních zástupců, byť ho to stálo politickou kariéru. Připomeňme tedy Mynářovi, že ani Benešová (když byla nejvyšší státní zástupkyní), ani Pecina (když byl ministrem vnitra) se nemohou pochlubit žádným takovým výsledkem – tehdy panovalo ticho a klid, tolik potřebný klid k tomu, aby výtečníci z ČSSD a jejich spojenci z jiných partají, tolik dělných při demontáži části veřejných financí, mohli pracovat na svých zakázkách a budování svých majetkových impérií.

A takhle my tady žijeme.