ODS se propadla sama do sebe a hledá nové lídry. Lednový kongres ukáže, jestli má strana naději na přežití

Občanští demokraté směřují k největší proměně za dobu své existence. Jednotlivé stranické organizace se po volebním debaklu připravují na lednový kongres, který zvolí nové vedení. Nepůjde jen o kosmetické změny. Křeslo předsedy nejspíš neobsadí ani Miroslava Němcová a spolu s ní zmizejí i další tváře, jako jsou Martin Kuba, Tomáš Chalupa nebo Pavel Blažek.

Modré hvězdy z Moravy

Slabých osm procent, tedy nejhorší volební výsledek ODS v historii, odstartoval uvnitř strany hlubší změny, než by si vedení přálo. Regiony se přiklánějí k úplně novému směřování strany, které pro ně nejčitelněji reprezentuje Petr Fiala. Podporu v cestě za předsednickým postem bývalému ministrovi školství vlády Petra Nečase už vyjádřil oblastní sněm v Brně, a to jednomyslně. Fialovu nominaci navrhla organizace Brno-střed, která má největší členskou základnu na Moravě. Následně nominaci schválila i stranická oblastní rada v Ostravě.

K Fialovi se podle informací týdeníku Euro kloní i Praha, kde po úřadování Bohuslava Svobody převládají odlišné preference než za doby Pavla Béma. Za podpory takto silných organizací se dá očekávat příklon ostatních regionů. Jedinou překážkou může být jen sám Fiala, který se zatím jasně nevyjádřil, zda se chce stát příštím předsedou ODS. "Vidím pozitivní snahu členů ODS o obnovu strany, získání důvěry veřejnosti a celkovou změnu," říká Petr Fiala. A rozhodne se prý brzy.

"Nechci členy ODS držet v napětí," odůvodňuje. Fialova popularita začala stoupat ihned po vstupu do strany. V nedávných předčasných volbách pak získal jedenáct tisíc preferenčních hlasů, což byl třetí největší počet po Miroslavě Němcové a Bohuslavu Svobodovi. Přispěla k tomu i skutečnost, že má za sebou úspěšnou akademickou dráhu. Dvě období stál v čele Masarykovy univerzity v Brně, působil jako vedoucí katedry mezinárodních vztahů a evropských studií, vedoucí Institutu pro srovnávací politologický výzkum a také jako děkan Fakulty sociálních studií. Za jeho vedení byl mimo jiné spuštěn systém pro odhalování plagiátorských prací a postaven kampus v brněnských Bohunicích.

Na ministerstvu školství pak dotáhl do konce státní maturity i přípravu novely vysokoškolského zákona, s nimiž nedokázali jeho předchůdci pohnout. Ve svém kabinetu ho proto chtěl i současný premiér Jiří Rusnok, Fiala ale odmítl.

Šířící se nadšení pro brněnskou hvězdu má otazník v osobnosti Petra Fialy. Byť odborník, není to živočišný lídr a silný muž typu Mirka Topolánka. V opozici mu možná půjde dobře udržet stranu pohromadě, jiné to ale může být po následujících volbách, pokud by ODS sestavovala koalici. Fiala se tak zdá spíše dočasným řešením krize strany.

Fialovi podporovatelé naopak věří, že je nejlepší volbou, protože dokáže nově a srozumitelně formulovat konzervativní program ODS. Uvnitř strany sílí pochopení, že pro návrat na politické výsluní je třeba voličům nabídnout vizi občanské společnosti a volného trhu místo odpudivých programů dobývání politické moci. Od Fialy je trochu paradoxně očekáván klausovský "návrat ke kořenům" bez Václava Klause, který si již definitivně v ODS zabouchl dveře.

Další moravskou hvězdou, která se s velkou pravděpodobností posadí na křeslo místopředsedy strany, je olomoucký primátor Martin Novotný. Kromě podpory z Moravy k tomu má i jiné předpoklady. S ODS jednačtyřicetiletý politik vyrostl - vstoupil do ní v roce 1995, před dvanácti lety býval místopředsedou Mladých konzervativců. Letos se stal stranickým lídrem v Olomouckém kraji ve volbách do sněmovny. Kvůli angažmá ve sněmovně nyní Novotný opouští magistrát.

Odlétající ptáci

Populární Miroslava Němcová má k předsednickému postu podle informací týdeníku Euro podstatně dál než Petr Fiala. Dost pravděpodobně nedosáhne ani na ten místopředsednický a ODS ji uplatní jako místopředsedkyni sněmovny, pokud s tím bude vládní koalice souhlasit. "Oznámila svou kandidaturu na předsedkyni, ale s nikým se neporadila. Měla předtím mluvit třeba s Jaroslavem Kuberou. Po oznámení kandidatury odjela na dovolenou a všechno propásla. To byla její chyba," řekl týdeníku Euro zdroj blízký vedení ODS.

Současný úřadující předseda ODS Martin Kuba rovněž sčítá poslední dny ve vedení strany. V ODS vždy platilo, že ten, kdo není schopen získat pro stranu hlasy na komunální úrovni, by se neměl podílet na jejím vedení. Kubu v "domácích" jižních Čechách lidé vykroužkovali a nedostal se do sněmovny.

Ani další dva kandidáti, kteří pomýšlejí na účast ve vedení ODS, nemají nic jisté. Pražský primátor Bohuslav Svoboda sice získal druhý největší počet preferenčních hlasů, ve straně je však stále brán jako nováček, který navíc rozvrátil letité pražské struktury. A to mu v očích spolustraníků nepomáhá, jakkoli to byla práce vcelku záslužná. Svoboda už kvůli chystané kandidatuře na místopředsedu opustil myšlenku kandidovat na předsedu pražské organizace a doporučil za sebe Filipa Humplíka. Pakliže by Svoboda v boji o místopředsednické křeslo neuspěl, bude chtít podle lidí z jeho okolí pokračovat v komunální politice. Jeho případné angažmá v senátních volbách se nyní zdá málo pravděpodobné.

Svobodu do stranického vedení minulý čtvrtek v noci navrhli delegáti pražského sněmu ODS, splnili mu i poměrem 44 ku 35 jeho přání, aby se pražským šéfem strany stal Filip Humplík. Delegáti navíc jasně neřekli, zda má být Svoboda v celostátním vedení předsedou, nebo místopředsedou. Neurčili jednoznačně, za koho se Praha ve volbě předsedy postaví.

V Praze naopak neuspěl bývalý ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, proti němuž měl Humplík podle pozorovatelů od počátku větší šance. Chalupy se totiž pražská ODS snaží zbavit delší dobu i s jeho podporovateli, jimž se přezdívá koalice Key Investment podle pražských obvodů, které svěřily peníze kontroverzní investiční společnosti spojené s četnými skandály. Obměna pražského vedení je ale jen základním předpokladem aspoň částečného úspěchu v komunálních volbách v příštím roce. Ty budou pro ODS možná důležitější, než byly ty poslední sněmovní.

Ukáže se v nich, zda je strana ještě schopná resuscitace.

Bývalému ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi, další z mála populárních tváří ODS, cestu do vedení strany komplikuje jeho podíl na dosavadní politice strany, která vedla k pádu. Pospíšil na nejvyšší post ostatně podle svých slov nemyslí, postavil se za Petra Fialu. Jeho potenciální šéfování straně označil za "nejlepší možné řešení". Na předsedu by sám Pospíšil kandidoval jen tehdy, pokud by se měl v přímém souboji utkat s Miroslavou Němcovou.

Staré kulisy přijdou vhod

Občanští demokraté oznámili uspořádání volebního kongresu na sobotu a neděli 18. a 19. ledna. Současné vedení strany slíbilo nabídnout svoje funkce k dispozici. Kongres strana plánovala původně na listopad nebo prosinec. Že se uskuteční později, má dva důvody. Jednak straníci chtěli počkat, až vychladnou hlavy z drtivé volební porážky, což pomůže eliminovat populistické výkyvy při volbě nového vedení. Druhým důvodem jsou úspory. Zatímco v uplynulých letech teklo po volbách do pokladny ODS necelých 120 milionů ročně státních příspěvků za posty v krajích a v Parlamentu plus stálý příspěvek za procenta v předchozích volbách, nyní se musí strana uskromnit. Zvláště když má v přiznání za loňský rok ještě asi třicetimilionový dluh z předchozí kampaně.

Vedení strany přiznává, že lednový termín v pražském hotelu Clarion byl levnější než prosincový. ODS už tam párkrát kongres měla, což znamená další výhodu. Kulisy a scéna nebudou v lednu nové, strana použije ty z předchozího sjezdu. "Kongres připravujeme tak, aby byl co nejúspornější. Úspory se dotknou technického zázemí," říká hlavní manažer ODS Jan Kočí. Na kongres přijede asi 500 delegátů, část nákladů zaplatí z účastnického poplatku. Rozpočet by tak podle hlavního manažera neměl přesáhnout milion korun. Nastává tak nová éra kdysi nejbohatší a nejmocnější tuzemské strany. Bude bez chuti, barvy i zápachu a na hony vzdálená té, kterou kdysi odstartoval její zakladatel Václav Klaus.

Týdeník EURO 48/2013, 25.11.2013