22.8.2017 | Svátek má Bohuslav


POLITIKA: Volby se blíží, horečka stoupá

7.4.2017

Souběh parlamentních voleb a prezidentské kampaně může přinést nečekané efekty

Nejpozději prvního dubna musely politické strany odevzdat výroční zprávu o svém financování. Letos jsou přehledy o stranických příjmech a výdajích dvojnásob zajímavé, neboť na podzim proběhnou klíčové volby do Poslanecké sněmovny a finanční kondice stran může o jejich šancích mnohé napovědět. Parlamentní volby se dle ústavy musejí konat ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí, tedy 26. říjnem. Jako nejzazší praktický termín konání voleb proto vychází pátek a sobota 20 .a 21. října, teoreticky by ale mohly proběhnout již poslední víkend v září.

Už jen půl roku na zařizování

Záleží na prezidentovi, který může termínem voleb sledovat i jisté politické či mocenské zájmy. Třeba svůj vlastní, poněvadž znovuzvolení jisté nemá a veřejnosti by se na podzim určitě rád předvedl jako zralý státník, jenž dokázal dát zemi „dobrou vládu“. Tato úvaha by hovořila spíše pro některý z časnějších termínů, nicméně faktický rozdíl několika týdnů nemůže pro úspěšnost kandidujících stran znamenat žádný zásadní a rozhodující faktor. Tak jako tak, do voleb zkrátka zbývá už jen zhruba půl roku.

Strany by nejspíše uvítaly především co nejbližší oznámení závazného termínu. Zejména ve volební kampani je totiž každá strana řízená jako firma, ať už o své vlastní podstatě říká cokoliv. Musí sestavit kandidátky, objednat billboardy, placky, trička i propisovačky se stranickým logem, domluvit čas a místo mítinků, včetně zdánlivých maličkostí typu „kdo přiveze mikrofon a reprobedny“, natočit volební spoty a mnoho dalšího podobného. To vše vyžaduje detailní organizaci a objednávka v předstihu bývá zpravidla levnější než ta učiněná na poslední chvíli.

A s penězi na tom strany nejsou – alespoň oficiálně – kdovíjak slavně, jak ostatně napověděly výše zmíněné výroční zprávy. Volební kampaň v loňských krajských a senátních volbách stranickým pokladnám dost pustila žilou – z parlamentních subjektů je tak v plusu pouze ODS. Avšak úsporná kampaň může být též příčinou ztráty mandátů, a tudíž příjmu ze státního rozpočtu, a to je pro většinu stran naprosto rozhodující položka.

Již skoro typický a často zmiňovaný znak českých parlamentních voleb tvoří skutečnost, že zpravidla dopadnou jinak, než jak se očekává. Klasickou ukázku představuje Jiří Paroubek z období 2006 až 2010. Jeho ČSSD sice dlouhodobě kralovala průzkumům a držela se okolo mety třiceti procent, leč ve volbách v roce 2010 získala jen pětinu hlasů, skončila v opozici a její předseda ve vysoké politice. Jednu z hlavních příčin Paroubkovy blamáže paradoxně tvořilo svržení vlády Mirka Topolánka na jaře 2009 i ústavním soudem zastavené vypsání předčasných voleb. Jiří Paroubek tak totiž přišel o nepřítele, vůči němuž se mohl mobilizačně vymezovat, což proti úřednickému premiérovi Janu Fischerovi dost dobře nešlo.

Každý z oněch nečekaných výsledků má tedy své důvody, žádný z nich nenastal čirou náhodou, „nespadl z nebe“. Ti, které sužuje dlouhodobý náskok hnutí ANO ve volebních preferencích (či obdobně dominantní postavení Miloše Zemana), nyní pochopitelně uvedenou nevyzpytatelnost volebních výsledků rádi zdůrazňují, neboť jim poskytuje naději. Jistě, jejich naděje se třeba naplní, ovšem pokud ano, tak na základě reálných příčin.

Roli hraje i mezinárodní situace

Hnutí ANO stojí a padá s Andrejem Babišem – on je jeho největší předností i slabinou zároveň. Jeho nejasné finanční operace typu dluhopisů za korunu se zatím v poklesu preferencí neprojevily, nicméně konkurence dobře ví, že právě toto je Babišovo nejslabší místo, a bude tedy v tomto směru nadále útočit. Ministru financí se oproti tomu stále daří udržovat při životě obraz nepřítele, jímž jsou zavedené partaje. A pozice nikoliv první, ale až druhé koaliční strany mu umožňuje hrát roli vnitrokoaliční opozice a rozvíjet téma „nedokončené revoluce“. Nadcházející volby může ve srovnání s minulostí daleko více ovlivnit mezinárodní kontext, nyní mnohem proměnlivější a intenzivněji vnímaný též coby domácí riziko. Události jako velký teroristický útok v Evropě či roztržka EU (Německa) s Tureckem vedoucí k posílení uprchlické vlny mohou domácími kartami zamíchat zásadním způsobem. Letošní parlamentní volby každopádně přinesou jedno unikum: faktický souběh s kampaní před volbami prezidentskými. S tím nemáme žádnou zkušenost, a proto těžko přesně předvídat například důsledky podpory či nepodpory daného kandidáta danou stranou pro její úspěch v hlasování do sněmovny.

Neznámých zkrátka existuje pestrá paleta a o složení parlamentu též výrazně spolurozhodnou volební klauzule – a nejen v případě koalice KDU-ČSL a STAN. Není divu, že nervozita bude stoupat. Bez ohledu na počasí nás tedy nejspíše čekají pěkně horké měsíce.

Autor je politolog

LN, 3.4.2017



Diskuse


D. Polanský
19:40
7.4.2017

R. Johnová
11:28
7.4.2017

R. Johnová
11:30
7.4.2017

J. Pražák
9:14
7.4.2017

J. Vlček
10:24
7.4.2017

počet příspěvků: 5, poslední 7.4.2017 07:40









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.