Jiří Pehe v článku „Sobotka mezi kameny“ (Právo, 1.6.2016) posuzuje poměry v ČSSD a pozici Bohuslava Sobotky v souvislosti s návrhem zákona Jihočeského kraje na zdanění církevních náhrad a příspěvků na činnost církví. Sobotka návrh odmítl s tím, že ctí uzavřené koaliční dohody.

Podle Peheho Sobotka ví, že lidovci neblafují, když hrozí, že by v případě schválení zákona – za pomoci ČSSD – opustili vládu. Další Peheho úvahy vycházejí, zdá se mi, z mylného předpokladu, že by vláda kvůli odchodu lidovců padla.

Ve vztahu ke koaliční smlouvě, na jejímž základě vznikla a působí současná vláda, se klade řada otázek. Jsou v ní věci různého významu.

Je-li nepřijatelnost zdanění církevních náhrad základní hodnotou pro KDU-ČSL, jež hrozí odchodem z vlády, nemá takový význam pro Andreje Babiše a jeho ANO. Mělo by se tedy v koalici o této věci předem jednat, než se ČSSD jako třetí člen koalice rozhodne.

Lidovci a ANO nemají v koalici stejnou váhu, proto není z hlediska ČSSD a jejího předsedy vhodné a politicky správné se rozhodnout dřív, než o této věci jednali s Babišem a ANO. Kromě toho lidovci dobře vědí, že je pro ně výhodnější být ve vládě než v opozici.

První návrh zákona v této věci předložila KSČM. Poté se k němu připojil Babiš s ANO a teprve třetím byl návrh Jihočeského kraje. Je zřejmé, že většina členů a voličů soc. dem. svůj záporný postoj k církevním restitucím nezměnila. Sobotkův důraz na dodržování smlouvy není pro tyto stoupence soc. dem. přesvědčivý.

Pokud návrh na zdanění projde bez podpory poslanců soc. dem., budou předmětem kritiky, že jej nepodpořili. Pokud neprojde, budou obviňováni, že tomu zabránili v rozporu s názory většiny voličské obce soc. dem. Politická ztráta je tu i v perspektivě blížících se krajských voleb zřejmá.

Z ústavního hlediska odchod zástupců KDU-ČSL z vlády zvláštní problém není. Předseda vlády by prezidentu republiky navrhl, aby je odvolal, a následně by mu na jejich místa navrhl nové členy vlády. Prezident republiky by tomuto návrhu vyhověl. Proto hrozba pádem vlády není na místě. Dosavadní vláda může v modifikované podobě pokračovat i po případném odchodu KDU-ČSL.

Soc. dem. a ANO mají ve Sněmovně dost hlasů. Možného vyslovení nedůvěry se obávat vůbec nemusí. Reálně žádná jiná stabilní vláda možná není.

V této nové situaci, pokud vznikne, má Sobotka hlavní zodpovědnost za to, aby zajistil v dohodě s Babišem další plynulé fungování vlády. Ta se až dosud těší poměrně vysoké důvěře společnosti. Na tom se ani po rozvlnění politické a parlamentní atmosféry po případném odchodu lidovců z vládních lavic, jež by se ostatně brzy uklidnilo, nemuselo nic měnit.

Všechny tyto momenty musí Sobotka a vedení soc. dem. řádně uvážit, aby příznivý sociálněekonomický vývoj ČR spojený s existencí této vlády mohl pokračovat a aby do něj rušivě nezasahovaly v tomto ohledu relativně málo důležité půtky.

Autor je ústavní právník a bývalý poslanec ČSSD

Právo, 4.6.2016