25.4.2024 | Svátek má Marek


POLITIKA: Včera není dnes aneb Trump není Reagan

23.9.2016

Je rozdíl, osočí-li někoho z něčeho prezident republiky nebo Pepa z hospody U Tří blbů po deseti pivech. I v demokracii má slovo hlavy státu větší váhu než úsudek občana s mozkem ponořeným do alkoholu.

Z důvodů, které snad není třeba připomínat.

Proto Zemanův výrok „pokud bych byl americkým občanem, volil bych Trumpa“ vyvolal větší pozornost, než kdyby totéž pronesl štamgast nádražního bufetu v Malé Lhotě.

O tom, proč je Zemanovi bližší Trump než Clintonová, je možné spekulovat. Někteří tak i činí a naznačují cosi o „ruské (Putinově) kartě“. Leč spelulace nechme spekulantům a všimněme si jiných prezidentových výroků z posledních dnů.

Aktuálně.cz cituje hlavu státu, která v souvislosti s Trumpovou kandidaturou připomíná Reaganovu: „Když kandidoval Reagan, byly posměšky, že je to jen hloupý herec, co od něj můžeme čekat. A byl to jeden z největších amerických prezidentů.“

O druhé větě v citátu spor není. Zastavme se u první: není to tak trochu zjednodušený pohled? Kdo dělal posměšky? Kdo tvrdil, že je to jen hloupý herec? Komunistická propaganda na Východě a nemoudří lidé na Západě.

Neboť: nebylo to přece tak, že by Reagan ze dne na den přestal být hercem a vzápětí kandidoval na prezidenta. Jednak byl v rozmezí let 1947-1960 šéfem hereckého odborového cechu Screen Actor Guild. Především ale: svůj poslední film The Killers natočil v roce 1964 - a pak v letech 1967 až 1975 sloužil jako guvernér Kalifornie. Jinými slovy, když vstupoval do nejvyšší politiky, měl za sebou zkušenost prvního muže státu, který je více než pětkrát větší než ČR a má 3,7krát více obyvatel.

Prezident Zeman samozřejmě neřekl, že Reagan byl jen hloupý herec. Proč tedy píšu tento článek? Protože svým vyjádřením vytváří dojem, že mezi oběma muži, Trumpem dnes a Reaganem coby kandidátem na prezidentský úřad tehdy, je pomyslné rovnítko. Tak tomu ovšem není.

Reagan, ač původně herec, jako „komediant“ nevystupoval a ani se tak nechoval. Trump, ač původně hercem není (byť účinkoval v řadě titulů, v nichž ovšem v drtivé většině ztvárnil sám sebe), si občas jako „komediant“ počíná. Další rozdíl tkví v tom, že zatímco Reagan vzbuzoval naděje, Trump některými svými výroky vyvolává obavy. Reagana měli důvod se bát pouze komunisté. Z Trumpa má strach bezpočet demokraticky smýšlejících lidí. Včetně autora těchto řádků.

Reagan se choval jako důvěryhodná osobnost, Trump si počíná jako (často velkohubý) nevyzpytatelný populista. Reagan měl za sebou politickou zkušenost guvernéra Kalifornie, Trump žádnou takovou politickou službou neprošel.

Prostě: Miloš Zeman to ani tentokrát, podobně jako při výpadu proti Peroutkovi, nedomyslel. Stejně tak není domyšlené jeho přání, aby účast na volebním aktu byla povinná (za její nesplnění chce trestat „mírnou pokutou“). Jak 14/9 uvedl web ČT24, Zeman během rozhovoru s televizními moderátory argumentoval tím, že povinná volební účast byla i za Masarykovy první republiky. Což o to, za Masarykovy první republiky bylo ledacos, co dnes není. Například trest smrti.

Pikantní je, že právě na příkladu současné Ameriky vidíme, jak ošemetná je myšlenka povinné volební účasti. Zeman říká: Kdybych byl občanem USA, volil bych Trumpa. Já říkám: Kdybych byl občanem USA, neměl bych koho volit.

Podobná situace může nastat i u nás. Například v druhém kolem voleb do Senátu. Pakliže by se do něj dostal kandidát KSČM a proti němu kandidát okamurovsko-velebovské formace, nastane pro pravicového demokrata neřešitelná situace. Přesněji: řešitelná je tak, že zůstanu doma. Pokud bych k volbám musel, tak jako tak bych vhodil do urny prázdnou obálku. Jaký má potom povinná účast smysl?

V rámci tohoto prezidentova přání se ve výše uvedeném příkladu nabízejí dvě možnosti. Buď k volbám nejít a nechat se potrestat (není jasné, co je to „mírná pokuta“), anebo do volební místnosti odejít, věnovat volebnímu aktu svůj čas – a přitom vlastně nevolit. Tak trochu Kocourkov.

Toto jsem napsal jako člověk, který k volbám zásadně chodí, a to z přesvědčení demokrata. Stejně tak jsem si ale jist že volby musí být svobodné a nepovinné; nastane-li situace, že není koho volit, pak nemá valného významu jít do volební místnosti jenom proto, abych do urny hodil prázdnou obálku.

Nadirigovat občanům povinnou účast při volbách a při neuposlechnutí je trestat není nic jiného než další nechutný projev arogance moci. Naštěstí jde jen o prezidentovo přání, které má ten význam, že alespoň víme, jakým směrem se ubírá Zemanovo uvažování.

Stejskal.estranky.cz