Rozhovor, který český prezident Miloš Zeman poskytl České tiskové kanceláři při příležitosti dvacátého výročí vstupu do Severoatlantické aliance, obsahuje nejméně tři zásadní omyly a dezinterpretace. Všechny tři se naopak plně kryjí s mocenskými zájmy a interpretacemi Ruska.

Miloš Zeman před dvaceti lety vzletnými slovy podpořil leteckou operaci Severoatlantické aliance proti Jugoslávii, která zabránila vyhánění Albánců z Kosova. K dvacátému výročí NATO ji, jak sám říká, „s určitým odstupem“ označil za „chybu“ a „akt určité mocenské arogance“.

Autor tohoto blogu byl členem Nezávislé mezinárodní expertní komise pro Kosovo, která po více než roční práci v roce 2000 předložila závěrečnou zprávu generálnímu tajemníku OSN, Evropské komisi a švédské vládě, která celý projekt zaštítila. Faktická zjištění i závěry analýzy komise, vedené bývalým předsedou Nejvyššího soudu Jihoafrické republiky Richardem Goldstonem, jsou dodnes obecně přijímány jako vysoce objektivní.

Tato komise konstatovala po pečlivých mezinárodně právních rozvahách se vší zodpovědností, že „jugoslávské ozbrojené síly prováděly v Kosovu plánovitou a dobře připravenou teroristickou kampaň k zastrašení a vyhnání kosovských Albánců. Tato operace je nejčastěji popisována jako „etnická čistka“, zaměřená k vyhnání mnoha, pokud ne úplně všech kosovských Albánců z Kosova, zničení základů jejich společnosti a k zabránění jejich návratu.“

Leteckou operaci NATO komise označila v takové situaci za „protiprávní, ale oprávněnou“, vzhledem k chybějícímu schválení Rady bezpečnosti OSN, byť ta předtím v několika rezolucích označila postup Jugoslávie v Kosovu za „ohrožení mezinárodního míru“. Zásah Severoatlantické aliance na druhé straně zabránil etnické čistce a rozšíření konfliktu i ekonomickému a politickému zhroucení sousedních zemí. Komise ve zprávě kritizovala také rozhodnutí žalobce Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii nezabývat se právní zodpovědností rozhodujících činitelů NATO za civilní oběti konfliktu, stejně jako nedostatečnou ochranu, poskytovanou nealbánským menšinám mezinárodními jednotkami KFOR po skončení války.

Analýza vojenských operací přinesla naprosto jednoznačný závěr – nasazení výhradně letecké síly znemožnilo Slobodanu Miloševičovi uskutečnit úplnou etnickou čistku Kosova. Pozemní operace by si vyžádala nasazení velkého počtu jednotek mezinárodních sil po mnohem delší dobu a za cenu nemalých ztrát s vysokým politickým rizikem pro vlády vysílajících zemí. A naopak, Jugoslávii by dovolila velmi rychle vyhnat zbytek albánského obyvatelstva přes frontu a hranice sousedních států.

Pokud tedy má dnes Miloš Zeman leteckou operaci Severoatlantické aliance z roku 1999 za chybu, měl by také doplnit svoji představu o tom, jak by se bez ní Evropa postarala o více než dva miliony albánských uprchlíků vyhnaných z Kosova. A také, jak by mezinárodní společenství zabránilo zhroucení hospodářství a politických systémů sousedních států, jako jsou Makedonie, Albánie, Černá hora a nejspíš i další na uprchlické cestě - Bosna a Hercegovina. Protože ty by si s takovým nárazem uprchlíků nikdy neporadily. Projekce pro takový scénář kalkulovaly s až sedmi miliony lidí, kteří by se mohli snažit dostat z území sekundárně zhroucených států. Někdo by mohl prezidentovi připomenout, že v takovém případě by jejich cesta do Západní Evropy nejspíše vedla i přes Českou republiku… A pokud recept na ukončení kosovské krize bez nasazení síly nemá, měl by raději mlčet.

Ve svém rozhovoru pro ČTK český prezident také prohlásil, že Rusko a Čínu nepovažuje za hrozby. „Protože ti, kdo jsou označováni za nepřátele, jsou ve skutečnosti konkurenty. A mezi konkurentem a nepřítelem je přece jenom jistý rozdíl. Pokud bychom tento rozdíl neuznávali, tak se vracíme do doby studené války.“ Vojenskými silami vedená agrese vůči území suverénního státu a jeho následná anexe, jakých jsme byli svědky při ruské akci na Ukrajině, podobně jako použití zakázaných nervově paralytických bojových prostředků na území cizího státu, jako třeba otrava pana Skripala ve Velké Británii, jsou tedy podle českého prezidenta jenom projevy „konkurence“. Znamená to snad, že jsou přijatelné? A do třetice pohádek - kybernetické hrozby Zeman považuje, na rozdíl od zbytku světa, za „nafouknutou bublinu“.

Vyjádření českého prezidenta k zahraničně politickým otázkám jsou díky jeho neinformovanosti a neprofesionalitě už delší dobu poměrně extravagantní. Rozhovor, který poskytl České tiskové kanceláři při příležitosti dvacátého výročí vstupu do Severoatlantické aliance, je však už jen politováníhodným způsobem - hloupý.

Autor, bývalý disident a novinář, učí na New York University v Praze

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem autora)