Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996POLITIKA: Trafikanti
Umím si teď představit svírající se pěsti „obyčejných“ nezaměstnaných a zaměstnanců, nad jejichž osudem se vztahují mračna přičiněním vládních rozpočtových škrtů. Ale marná sláva, dvojí metr platí. A třeba by nebudil ani takový rozruch, kdyby odpovídající trafiky získávali špičkoví političtí profesionálové. Kdo se, zjednodušeně řečeno, zasloužil o stát, by měl být doceněn a maximálně vytěžen i za svým zenitem. Jenže kolik bývalých ministrů, poslanců, senátorů a starostů nás v této souvislosti napadne?
Vše navíc stěžuje nelítostná konkurence. O přivýdělky ve státní správě a orgánech firem velmi stojí i mnozí stávající zákonodárci a městští zastupitelé. Těm pravicovým poprvé zatrnulo na jaře, kdy se lídr občanských demokratů Petr Nečas domáhal toho, aby poslanci ve státních společnostech nefigurovali. Tvrdil, že je to stejná samozřejmost, jako umytí si rukou po použití toalety. Vlastní kolegové jej během několika měsíců vyvedli z omylu. Ve středu alespoň Nečasova vláda opatrně pochválila sociálnědemokratický návrh na změnu zákona o střetu zájmů, který počítá se zrušením štědrých odměn pro politiky v dozorčích radách firem zřizovaných kraji, městy a obcemi. Oranžová družina přitom ví, o čem mluví. Vždyť právě velkorysé honorování některých jejích členů v hlavním městě se stalo hlavní překážkou na cestě za důvěryhodností dosud opozičních pražských sociálních demokratů.
Když se zkrátka míchá politika s byznysem, nepřináší to nic dobrého. A kdyby se veřejným činitelům podařilo povznést politiku na úroveň poctivého a uznávaného řemesla, nemuseli by pošilhávat po lukrativních bokovkách.
Psáno pro ČRo1