28.3.2024 | Svátek má Soňa


POLITIKA: Trable s financováním voleb

30.8.2012

Případ Davida Ratha zdaleka není jen případem Davida Ratha. Aby se mohl odehrát, musely k tomu existovat adekvátní podmínky. Navíc se bývalý středočeský hejtman usilovně snaží o to, aby jeho role byla vnímána jen coby vedlejší.

V rozhovoru, který vyšel 23. srpna v Mladé Frontě Dnes, jsou nejzajímavější tři otázky a odpovědi. Znějí takto:

"V odposleších k vašemu případu se mluví o penězích na volby. Týkalo se to financování volební kampaně ČSSD?
Myslím, že se to brzy dozvíte.

Setkal jste se někdy s tím, že by politik ČSSD musel platit za místo na kandidátce?
K tomu bych se nerad vyjadřoval.

Bylo v minulosti financování volebních kampaní ČSSD čisté?
Myslím si, že i to se veřejnost brzy dozví. Konečně Jaroslav Palas už o tom hovořil."

Tolik okénko stručných otázek a stručných Rathových odpovědí. Slibují nám docela veselý podzim.

Pozoruhodné je už to, že David Rath najednou nastoupil na stejnou loď s dosluhujícím moravskoslezským hejtmanem Jaroslavem Palasem, se kterým dříve urputně válčil. Společné měli v minulosti snad jen jedno: patřili k sdělovacími prostředky nejkritizovanějším sociálním demokratům. Rath za svůj styl, Palas za dávné vazby se světem byznysu a za nedostatečně průhlednou výstavbu luxusního rodinného penzionu v Jeseníkách.

Tím spíš by bylo paradoxní, kdyby se teď pánové Rath a Palas stali referenčními osobami k trablům Lidového domu. Náznaky, s nimiž David Rath přichází, už na těchto vlnách trefně oglosoval Ondřej Konrád, když pravil, že kdyby šlo o peníze pro stranu, sotva by se z jejich přijetí Rath v odposleších radoval tak moc, jak se radoval.

To ale na druhou stranu neznamená, že bychom měli nad pochybnostmi o financování ČSSD a partají obecně mávnout rukou.

Je veřejným tajemstvím, že se v různých typech voleb najdou kandidáti, kteří vedou soukromou paralelní kampaň, na niž shánějí prostředky, kde se dá. Stejně tak se najde dost svůdců, kteří nabízejí stranám, že zaplatí v kampani to či ono, aniž by transakce musely procházet oficiálním účetnictvím. A věřit, že se jedná o skutek, který by si nežádal nějakou tu protislužbu, mohou jen nenapravitelní snílci.

Nejvíce ostražití bychom měli být na úrovni regionů a obcí, kam často investigativní novináři z Prahy nedohlédnou. Přitom o místa na kandidátních listinách do zastupitelstev krajů a větších obcí bývá zhusta zájem větší než o ta na kandidátkách do parlamentu. Důvody můžeme hledat třeba v reálném vlivu politickém i ekonomickém.

Požadovat maximální otevřenost partajních kampaní a jejich financování není tudíž vůbec od věci. Nestačí pouze čas od času okopírovat na internet stav jednoho z vícero peněžních účtů. Všechny peněžní operace by měly být sledovatelné takříkajíc on-line. Nezávislí auditoři by měli kontrolovat jak strany, tak jimi zřizované obchodní společnosti a družstva. O posílení si říkají kompetence Finančních úřadů a Nejvyššího kontrolního úřadu. Inzertní plochy by měly strany nakupovat samy, přímo, bez prostředníků, u nichž může být ledacos skryto či vypráno. Souhrnné zprávy o výdajích na volby by měly být volně dostupné na internetu.

Nebojme se ani přísných limitů pro dary poskytované politickým stranám. Naprosto nelogické je získávat peníze od právnických osob. Krajně podezřelá je rovněž ta situace, kdy strany dostávají nadstandardní příspěvky od svých členů vyslaných do honorovaných orgánů firem s účastí státu, kraje či obce, nebo od členů občas přeplácených ve státní správě.

Možná nám kauza Davida Ratha ukáže systémové skulinky, které volají po vyčištění a ucpání. Existují ale i jiná podezření, která zazněla ve veřejném prostoru. Například od respektovaného vicepremiéra Karla Schwarzenberga, jenž v uplynulých měsících otevřeně hovořil o financování partají z peněz společnosti ČEZ nebo zakázek zadávaných na ministerstvu obrany.

Blížící se volby mohou peněžní toky související s politickými stranami přehnaně zjednodušit a zkarikovat. Stačí, když se povrchně uchopí fakta i fámy spojené s Davidem Rathem. Jenže dané téma je natolik vážné, že by mělo být pečlivě rozebíráno průběžně, ruku v ruce s tlakem na politiky, aby dosavadní praxi podstatně změnili. Předběžná opatrnost přitom není na místě. Jde o hodně: přímo o věrohodnost stran a jejich reprezentantů v očích už beztak v mnoha dalších ohledech těžce zkoušených voličů.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6