25.4.2024 | Svátek má Marek


POLITIKA: Tošenovského lekce z úměrnosti a efektivity

24.12.2005

Pro každou zemi je to terno, rozhodne-li se věhlasná firma, že v ní postaví novou velkou továrnu. Zvláště pro zemi ze střední či východní Evropy. Pro region s vysokou nezaměstnaností je pak investice v řádu miliard doslova požehnáním. To už stojí za to něco pro to udělat, aby se celá akce vydařila.

Hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský se kvůli takové investici vypravil do Korejské republiky. Předseda vlády Paroubek v ten samý čas Tošenovského z televizní obrazovky špinil, že se nechává korumpovat zahraniční cestou. Stejně neomaleným způsobem Paroubek vymáchal i svého stranického kolegu, primátora Ostravy Aleše Zedníka, který cestu podnikl s Tošenovským. Jako kdyby snad Hyundai o něco uháněl nás a ne my jeho. Když se pak vše vysvětlilo, Paroubka samozřejmě ani nenapadlo, že by se slušelo říct alespoň: Sorry, pánové!

K investici podobné velikosti jsou potřeba rozsáhlé pozemky. Ne vždy jimi stát, kraj či obec disponují. Často mají soukromého vlastníka. Bylo tomu tak i v Nošovicích. Je to vždycky nesnadné sladit celospolečenský zájem se zájmem osobním. Zvláště když onen osobní zájem má podobu v demokratické zemi nezadatelného vlastnického práva. Složité morální dilema potřebuje citlivý přístup.

Opět se přímo nabízí srovnání Paroubka s Tošenovským. Paroubek při prvních potížích nabil tříštivý a s hlasitým pokřikem o vyvlastnění v obecném zájmu šturmoval na parlament. Na politické scéně z toho byl pochopitelně další svár.

Tošenovskému na korejské investici také velmi záleží a také je to tvrdý chlapík. Má v sobě ale navíc cit pro formu a trochu pokory. Tvrdost projevil tím, že ve slepé uličce bezvýsledné jednání s nošovickými odpískal. A oznámil, že jde jinam. Pokoru, když se za lidmi, jejichž jediným „hříchem“ je, že mají vztah k rodové půdě, bez které se ovšem nová továrna neobejde, vrátil a kompromisní dohodu s nimi na poslední chvíli vyjednal osobně.

Slovem: hejtman udělil předsedovi vlády lekci v úměrnosti zvolených prostředků i jejich efektivitě. Odvážím se tvrdit, že podobná lekce praktické politiky by si zasloužila trochu větší mediální ohlas.

Až se tahle generace komunálních a regionálních politiků, jichž je Evžen Tošenovský čelným reprezentantem, rozhodne naplno vstoupit do nejvyšší politiky, mají se Paroubek a spol. opravdu čeho bát. Nikoli sliby a výhružky, činy a výsledky hovoří.

22. 12. 2005, www.petrstepanek.cz