CVVM uspořádalo na počátku prosince výzkum popularity našich politiků s málo překvapivým výsledkem. Nejpopulárnější je Fischer, nejméně populární ze všech relevantních politiků je Topolánek. Ten dokonce nasbíral nejvíce záporných bodů, a to 74%! Topolánka předstihl dokonce i ministr financí Janota a silně zaostává i za lídrem TOP 09 Schwarzenbergem. Pokud k výsledkům Topolánka přičteme i výsledky podpory stran, ODS s asi 23-25% očekávané podpory ve volbách zaostává za ČSSD o 5-10%. To odpovídá i tomu, že Paroubek nasbíral o 10% více kladných hlasů než Topolánek, i když i v případě Paroubka je konto nedůvěry obrovské: 64%. Na dokreslení situace, znamená to, pokud předpokládáme, že kladné hlasy pro Topolánka se nekryjí s kladnými hlasy pro Paroubka, že jenom polovina oslovených v daném průzkumu věří lídrům dvou největších stran. Tento výsledek je do značné míry unikátní. Na Topolánkově propadáku se podepsala tato fakta:

1) Toskánská aféra

2) Vyslovení nedůvěry vládě

3) Zrušení předčasných voleb

4) Vzdání se poslaneckého mandátu.

Topolánek či jeho okolí velmi pozdě vyhodnotili mediální kampaň o jeho dovolené v Toskánsku jako obrovský problém. Topolánek sám ponechal prostor pro spekulace tím, že nechal aféře volný průběh. Jeho vysvětlování bylo neúčinné a nepřesvědčivé. Teprve jeho "omluva za zpupnost" ukázala, že si je důsledků aféry vědom. Obávám se pouze, že tato omluva i vyznění nemohly už moc napravit. Aféra žila svým životem, a i kdyby měl Topolánek stokrát pravdu, že se absolutně nezakládá na skutečnostech, lidé jeho vysvětlování ani omluvy neberou za důvěryhodné.

Vyslovení nedůvěry Topolánkově vládě přišlo v době, kdy Topolánkova popularita naopak prudce stoupla. Lidé najednou zjistili, že Topolánek je věcný, že vedle ostatních předních politiků EU z Německa, Francie či Velké Británie vypadá možná i líp a že pracuje. Právě proto musel skončit. Paroubek si byl velmi dobře vědom nebezpečí, které mu hrozilo, pokud by nechal Topolánka dokončit předsednictví. Bez jakýchkoli skrupulí tak vládu uprostřed předsednictví zařízl. Přechodná vláda do předčasných voleb se ukázala být další pastí. Ne nadarmo se říká, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Ústavní zákon o zkrácení mandátu poslanecké sněmovny, který byl Paroubek podle dalších výroků aktérů či svědků této dohody (Kalousek) jedině ochoten schválit v PS, byl Ústavním soudem zrušen.

Pokud Topolánek spoléhal na to, že lze výrok soudu nahradit změnou samotné ústavy, Paroubek mu opět ukázal, že udělá jenom to, co je pro něho výhodné. Předčasné volby v termínu, který kolidoval s připomínkou dvaceti let od sametové revoluce, odvolal. Poté přišlo pro řadu lidí něco nepochopitelného. Topolánek se "na protest" proti nekonání předčasných voleb vzdal poslaneckého mandátu. Toto rozhodnutí mu navíc málem zlomilo vaz na kongresu ODS. Jenom naprosto zmatený odpor několika předních členů ODS v čele s Gandalovičem, primátorem Ústí nad Labem Kubatou či zcela mimo realitu vyznívající výzvy Němcové k volebnímu kongresu v únoru 2010 zachránily Topolánkovi místo předsedy. Nikoli důvěra v Topolánka, ale nedůvěra v to, že by byl někdo pár měsíců před volbami ochoten a schopen připravit ODS na rovnocenný souboj s Paroubkovou levicí, rozhodly v Topolánkův prospěch.

Zdá se mi, a zřejmě nejenom mně, že rok 2009 Topolánek naprosto "prokaučoval". Zcela právem ho on osobně hodnotí jako nejhorší rok od listopadu 1989. Hned první duel s Paroubkem v OVM na ČT24 v novém roce přitom ukázal, že je Topolánek mnohem lépe připraven na konkrétní otázky. Jeho odpovědi na dotazy, co by udělal jako první po případném vítězství v květnových volbách, i další odpovědi ukázaly, že má na to Paroubka porazit. Paroubek byl v této fázi pořadu naprosto v defenzívě. Velmi proto záleží na tom, zda Topolánek dokáže následující měsíce udržet svůj projev a výraz v tom duchu, s jakým do nového roku 2010 vstoupil. Přes všechny výtky vůči jeho chování či vystupování, takový Topolánek jako z pořadu OVM z kraje roku má šanci. Přitom je jasné, že pokud se nepodaří ODS volby vyhrát, byť jen o fous, nad ČSSD, čekají nás další čtyři roky rostoucího zadlužování a budoucí chudoby. Zdá se mi proto, že Topolánek potřebuje kolem sebe tým, který ho bude neustále umravňovat a zklidňovat. Tým, který bude schopen poradit mu, jak na média. Tým, který z něho udělá kompetentního politika, jakým se jevil po tu dobu, co předsedal Radě Evropy.

Jsem toho názoru, že si zasloužíme mít včele vlády schopného člověka. Pokud tím člověkem má být Topolánek, má poslední šanci, aby nám to dokázal. Nezvládne-li to, bude nám vládnout Paroubek a komunisté. To je prostá volební matematika, nic víc.