31.5.2016 | Svátek má Kamila






POLITIKA: Střídání stráží v čele Vězeňské služby ČR

22.12.2015

V článku Ministerstvo pro destabilizaci vězeňství z 15. prosince 2015 jsem se zmínil, že ministr spravedlnosti by se nemusel pouštět do odvolávání generálního ředitele Vězeňské služby ČR Pavla Ondráška, protože se ho může pohodlně zbavit, pokud správní soud vyhoví žalobě jeho předchůdce Petra Dohnala proti rozhodnutí exministryně Heleny Válkové o jeho odvolání. Shodou okolností tato situace bezprostředně po vydání článku nastala. Správní senát Městského soudu v Praze rozhodl 18. prosince 2015 a vrátil věc zpět ministrovi spravedlnosti k novému projednání.

Rozhodnutí správního soudu má okamžitý účinek, jehož vykonatelnost nelze odložit opravným prostředkem. Ministr spravedlnosti má nyní hypoteticky tři možnosti:
1. Napravit vady rozhodnutí Heleny Válkové, které vytkl správní soud, a potvrdit odvolání Petra Dohnala třeba i s rizikem další prohry
2. Podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ale současně uvést Petra Dohnala zpět do úřadu s rizikem, že v případě úspěchu kasační stížnosti by musel znova odejít
3. V novém řízení vzít zpět rozhodnutí své předchůdkyně. Jeho volba je předvídatelná, protože se již na tiskové konferenci vyjádřil, že generálním ředitelem je nyní Petr Dohnal. Patrně si tím nepřivodí žádné potíže, protože Pavel Ondrášek se kdysi nechal slyšet, že v případě úspěchu Dohnalovy žaloby mu uvolní místo.

Pokud Pavel Ondrášek slib dodrží, jak pan ministr, tak Petr Dohnal si budou moci blahopřát, že se nemusí potýkat s potížemi, jichž jsme byli v minulosti svědky v jiných případech. Polistopadové změny právního řádu totiž z odvolávání vedoucích pracovníků udělaly rizikové dobrodružství, jehož konečný výsledek se dá úspěšně předvídat jen výjimečně. Předlistopadový režim nadřazoval zájmy institucí, potažmo státu, nad existenční jistoty vedoucích pracovníků. Proto každý, kdo byl ustanoven do funkce jmenováním, se musel smířit s nebezpečím, že bude odvolán kdykoli, okamžitě a bez odůvodnění. Toto „nedemokratické“ řešení mělo své výhody. Výměny vedoucích pracovníků probíhaly rychle a hladce, takže chod organizace narušovaly jen minimálně. Toto řešení bylo mimo jiné v souladu s poznatkem, že konfliktní vztah mezi nadřízeným a podřízeným snižuje účinnost řízení. Protože většina jmenovaných vedoucích podléhala nomenklaturnímu rozhodování orgánů KSČ, obvykle se nějakým způsobem současně řešil také další osud odvolaného. Oblíbené bylo „vykopávání směrem nahoru“, na které ovšem měli nárok pouze „osvědčení soudruzi“, dobře zapsaní u politických orgánů.

Po změně politických poměrů se v resortu spravedlnosti uvedené zvyklosti ještě nějaký čas mlčky uchovávaly. Příkladem budiž odvolání vládou nejvyššího státního zástupce Víta Veselého na návrh ministra Otakara Motejla, odvolání jím samým pěti předsedů krajských soudů nebo pražského vrchního státního zástupce Karla Brücklera: ani jeden z postižených se nepokusil o odpor. Průlomová byla až vzpoura předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové proti rozhodnutí prezidenta Václava Klause o jejím odvolání: vzepřela se souběžně správní žalobou a ústavní stížností a Ústavní soud se jí zastal. Později se dostal do potíží ministr Jiří Pospíšil, který během svého prvního mandátu jako capo di tutti capi Čunkových zachránců odvolal některé vedoucí státní zástupce, již se bouřili kvůli zásahu Nejvyššího státního zastupitelství do trestního stíhání Jiřího Čunka. Správní řízení se vleklo až do jeho návratu na ministerstvo k výkonu druhého mandátu a skončilo podobně jako nyní věc Petra Dohnala: správní soud zrušil ministrovo rozhodnutí a vrátil mu věc k novému rozhodnutí. Jiří Pospíšil se rozhodl netrvat na odvolání a musel pak řešit problém dvojvládí .V případě olomoucké vrchní státní zástupkyně Mileny Hojovcové jej zvládl s pomocí nového nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana tak drsně, že odvolávaná se dostala do ambulantní psychiatrické péče. Daleko složitější pak byl jeho zápas o vypuzení pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly, který opouštěl úřad a zase se do něj vracel v závislosti na vývoji soudního sporu s ministerstvem. O jeho definitivní vyhoštění se pak zasloužila až advokátka Hana Marvanová, kterou po neúspěších právníků ministerstva angažoval Jiří Pospíšil.Z jiných resortů stojí za povšimnutí nezákonné odvolání kriminalizovaného policejního prezidenta Petra Lessyho, jehož pachatelé zůstali nepotrestáni). Nakonec vedlo k schizmatu dvou policejních prezidentů,Petra Lessyho a Martina Červíčka. Vyřešilo se šťastně kavalírským opuštěním pozic oběma prezidenty .

Střídání stráží na Generálním ředitelství Vězeňské služby ČR je příkladem zhoubných následků neuvážených náhlých personálních změn, zvláště těch vyvolaných odvoláním před vypršením mandátu. Nahrazení Petra Dohnala Pavlem Ondráškem, k němuž krátce po jmenování přikročila ministryně Helena Válková, se neomezilo jen na výměnu šéfa služby. Následně odešli někteří jeho spolupracovníci. Vneslo to neklid do úřadu generálního ředitelství. Petr Dohnal se s odvoláním nesmířil. Účinky jeho obrany se již ale musel zabývat nový ministr Robert Pelikán. Helena Válková se ještě ani příliš na ministerstvu neohřála a již je musela opustit. Pokud mezi ní a bývalým generálním ředitelem nedošlo k souznění duší, po jejím odchodu a nástupu Roberta Pelikána pro změnu nenastalo mezi jejím favoritem Pavlem Ondráškem a novým ministrem. Nevíme, jak se budou vztahy vyvíjet dále, protože Petra Dohnala si ministr nevybral, „dodal“ mu jej soud bez ohledu na jeho názor. Pokud by se pánové nesžili, nebylo by to dobré ani pro Vězeňskou službu ČR, ani pro ministerstvo.

Dá se očekávat, že Petr Dohnal vymění některé pracovníky generálního ředitelství. Je sporné, zda všechny tyto změny jako celek, jež nastaly po převzetí resortu spravedlnosti hnutím ANO, mu prospěly obecně a ve vztahu k vězeňství zvlášť.

Ale vězeňství se přesto nezhroutí. Ředitele věznic a řadové pracovníky služby žabomyší války vrchnosti příliš nezajímají. Kvůli výměně generálního ředitele nemohou propustit vězně, takže jsou nuceni vykonávat své povinnosti po výměně stejně jako před ní. V době bouří na Olympu jsou zárukou spolehlivého fungování služby.



Diskuse


L. Ott
17:21
22.12.2015

počet příspěvků: 1, poslední 22.12.2015 05:21









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.