Tak aspoň soudí předseda Komunistické strany Čech a Moravy soudruh Vojtěch Filip. Poněkud překvapivé, když máme samostatný Ústav, který zkoumá zločiny komunismu.

Soudruh Vojtěch Filip - krycí jméno v StB Falmer - považuje za normální, že každý stát na světě si vytváří své zpravodajské služby, takže by takto musela být ocejchovaná (myšleno zločinná) úplně každá. V rozhovoru pro televizi XTV dne 29.8.2018 padaly ještě další perly, pro pamětníky zcela neznámé a neočekávané.

Pro jednoduchost však zůstaňme u hodnocení výroku v nadpisu. Jak je u podobně ideologicky vybavených jedinců zvykem, používají celkem záměrně tvrzení, na kterých je pravdivé jen zrnko soli, zatímco celý eintopf páchne lží a výmysly.

Od samého počátku převzetí moci v roce 1948 byla činnost Státní bezpečnosti zaměřena primárně na potlačování jakékoli opozice, tedy zcela legálního a v demokracii naprosto obvyklého subjektu. V rejstříku této organizace byly metody, které považujeme standardně za gangsterské. Soudruh Filip by možná měl problém vysvětlit, jakým způsobem ohrožoval stát kupříkladu Josef Toufar, který byl brutálně umlácen k smrti vyšetřovatelem Ladislavem Máchou. Možná zná jméno dalšího faráře Coufala, který byl nalezen umučen ve svém bytě a jehož vražda nebyla nikdy - a to z pochopitelných důvodů - objasněna. Poté by se mohl rozhovořit, jak republiku ohrožovaly řádové sestry v klášterech, které se staraly o nemocné, když stát selhával. Jak naši zemi ohrožovali mniši v řeholních společenstvích, kteří byli počátkem 50. let 20. století svážení v noci jako dobytek do internace v Želivě.

Soudruh Filip si už nevzpomíná na akci Asanace, kdy byli ze země násilně deportováni ti, kteří tak nějak nevyznávali ideu společného vlastnictví továren a dolů a chtěli si žít po svém, aniž by se nechali trávit komunistickou ideologií. Možná mu rovněž unikl bezpočet provokací, třeba noční telefony nepohodlným lidem, v kterých je sladký hlas varoval, že jejich žena s kočárkem může být na procházce obětí autonehody. Možná si matně vzpomene na kvantum domovních prohlídek a zabavování osobních věcí. Nebo třeba vyvážení „závadových“ osob v zimě za město jen tak, v domácím oblečení.

Pokud si nevzpomíná, je třeba mu to připomenout, neboť jak se zdá a jak se vyplňuje předpověď, drzost a nestoudnost komunistů po necelých 30 letech od jejich odstavení od moci narůstá poměrně významným způsobem. Že ony omyly, které váhavě připouští, byly prachsprosté vraždy, likvidace těch méně poddajných, ničení charakterů dalších, kteří měli rodiny a závazky a nechtěli zničit život svým dětem.

Soudruh Filip to nepochybně dobře ví. Ví i to, že je chráněn poslaneckou imunitou před případnou impulsivní reakcí občana, který byl StB perzekvován a jemuž by podobné výroky jaksi nesedly. Měl by si však dávat tak trochu pozor. On by se totiž mohl stát jiný politováníhodný omyl, že by třeba při podobných projevech na veřejném místě by onen občan mohl na Filipovu imunitu mohl pozapomenout.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora