Decimované zdravotnické služby v České republice, kdy hladoví a zbídačení pacienti pomalu umírají na chodbách rozpadajících se nemocnic a zbohatlíci se jim smějí z luxusních lůžek bývalého komunistického SANOPZu, dříve určeného jen pro špičky KSČ, prorokoval už dříve titán socialistické zdravotní politiky ČSSD David Rath.

Od nástupu vlády Bohuslava Sobotky velice často slyšíme, že víceméně na jeho slova došlo, neboť předchozí „pravicové“ vlády zdravotnictví naší vlasti v podstatě zruinovaly, pacienty ožebračily a teprve nástupem osvícené party mesiášů z Lidového domu se konečně začíná nemocný národ uzdravovat. Tolik v kostce obsah jedné z nekonečných tiskových konferencí českého premiéra, kterých máme na televizní obrazovce v posledních dnech i několik denně.

Předseda vlády totiž nedělá nic jiného, než že neustále někde vychvaluje plnění volebních slibů a vynikající práci soudruhů ministrů (za ČSSD především). My lidé z praxe sice dobře víme, že dobré zboží se chválí samo a že pokud je třeba občanstvo o kvalitě produktu neustále přesvědčovat bezobsažným chvástáním, nebude to asi s jeho přednostmi tak žhavé, ale Sobotka se možná jen rád vidí v televizi a dělá mu dobře předvádět PR agenturou nacvičené úsměvy a pozitivní tóny hlasu. Jen se bojím, abych někdy neotevřel konzervu a on tam na mě taky nevybafl.

Na uvedené tiskové konferenci však už bylo jasně vidět, že uvařit z kalné vody chutnou polévku je i pro textaře oranžové partaje čím dál těžší. Sobotkovo zadání: „Jak jsme za pět měsíců zachránili a postavili na nohy zdravotnictví“ uchopili sice snaživě, ale výsledkem byla pro racionálně uvažujícího člověka jen neuvěřitelně trapná samochvála, „podpořena“ navíc faktickými nesmysly.

Hlavními trumfy obnovy zbídačeného zdravotnictví jsou podle premiéra následující splněné sliby:

1. Více peněz za státní pojištěnce
2. Zrušení regulačních poplatků
3. Kompenzace regulačních poplatků
4. Snížení DPH na léky
5. Konec privatizace
6. Průhlednější a efektivnější financování

Co se za těmito vznešenými, sociálně korektními a šťastnou budoucnost znamenajícími slovy de facto vlastně skrývá? Zkusme si to v krátkosti rozebrat:

1. Klasické socialistické naprosto zbytečné přehazování cizích peněz z hromady na hromadu, které v konečném důsledku nepomůže naprosto nikomu, pouze snad úředníkům, které přerozdělování živí. Proč? Sobotka jen dokázal umění sáhnout někomu do kapsy a peníze takto získané poslat do kapsy jiné. Množství peněz vybraných od daňových poplatníků je totiž vždy konečné a jestliže někde přidám, nutně musím někde ubrat. Takže vyšší platby za státní pojištěnce obsáhnou částku, která bude někde jinde chybět. Tento paradox však premiér nepovažoval za nutné zmínit.

2. Můžeme spojit s bodem 3. Vláda ukončila nošení 30 Kč doktorům v hotovosti, což mělo snad alespoň nějaký význam v kontextu často zbytečně přeplněných čekáren obvodních lékařů, ale okamžitě se chlubí, že tyto nevybrané peníze pošle zdravotnickým zařízením jako kompenzaci ze státního rozpočtu. Tedy jinými slovy – poplatky vybírá dále, ale jen oklikou přes byrokratického molocha daňové džungle, kde se při jejich administraci zvýší odhadem tak na 50 Kč. Jen to není tak vidět. Být voličem ČSSD, stydím se, neboť předseda partaje ze mne dělá toho nejhloupějšího, nejobyčejnějšího a nemyslícího vola.

3. Viz. předcházející odstavec.

4. Jediná opravdu dobrá věc, která však pokulhává v celkovém pohledu na koncepci plateb v resortu zdravotnictví. Možná se opravdu něco málo za léky ušetří, ale nepodceňoval bych lobbistické umění farmaceutických gigantů, kteří spolu se „zasvěcenými“ úředníky najdou cestičku k udržení zlatého puncu svých produktů. Spíš by mne v této souvislosti zajímalo, proč se nešetří informovanou spoluúčastí každého pacienta na léčebném úkonu. Proč není potřeba při vyúčtovávání lékařských úkonů mít vše od pacienta podepsáno, že se tak opravdu stalo, že proběhla vyšetření a další procedury. Jak je možné, že si lékaři mohou vyplňovat takové výkazy sami bez dokladů? Na každého řemeslníka „bez papíru“ se dívá státní správa jako na zločince a ve zdravotnictví se jede na dobré slovo? Stejně jako při výběru léků. Proč nedostane pacient recept s účinnou látkou a v lékárně kompletní cenovou nabídku možných produktů? Proč je možné předepisovat léky, které ve své přemrštěné ceně skrývají různá lékařská odborná sympozia v exotických destinacích? Opět Sobotka nevysvětlil.

5. a 6 . Opět lze spojit s následujícím bodem. Dle naší socialistické vlády je lepší mít vše pod státní kontrolou a sešněrovat to nepřehlednou legislativní klecí, než si připustit, že i zdraví může být tržním produktem a fungovat na privátním základě. Možná by soudruzi byli překvapeni rozdílem mezi nemocnicí sovětského typu a třeba Atlanta Medical Centre. Ne, dle nich je lepší regulovat, vyhláškovat, byrokratizovat. A ještě se tím chlubit jako nějakým pokrokem či snad vylepšením služeb. Nebylo by také v této souvislosti na škodu podívat se třeba na tolik často socialisty omílaný švédský státní model popsaný v tomto článku: Pravda o švédském zdravotnictví.

Co dodat? Snad jen, že populistická propaganda z Lidového domu mi leze krkem již od dob Miloše Zemana. Po alibstickém Špidlovi, křišťálově čistém akciovém stamilionáři Grossovi a zoufalém Paroubkovi se zdálo, že nemůže být v tomto ohledu hůře. Bohuslav Sobotka je však ve svém vystrašeném boji o záchranu před parním válcem ze Slovenska dokonale překonává. Snad už ta agónie nebude dlouho trvat …

Psáno pro pravyprostor.cz

Převzato z Kriz.blog.idnes.cz se svolením autora