Jsem pejskař, pravicový volič a dneska už i odpůrce pana prezidenta Klause. V článku Karetní hra, starém několik týdnů, jsem vyjádřil svoje obavy z personálního obsazení překlenovací vlády. Ale takovýhle průšvih jsem tehdy neměl na mysli. Tak teď jsme šlápli do Fišera. Doporučuju chodit po trávě tak dlouho, než boty přestanou páchnout, jsem pejskař, vždyť víte.

Došlo tady k velmi rychlé dohodě stran po pádu vlády, bylo to pod tlakem a velikou měrou k tomu přispěl pan Klaus. Jeho veliký tlak a přiměřený realismus zúčastněných vedl k dohodě. Paroubek se ve jménu svých dobrých vlastností snažil získat všechny body, které z dohody plynuly. Udělal to tehdy tak křivě, jak to na naší scéně umí jen on.

Fišer ovšem dohání v podrazech Čunka a v křivosti Paroubka, to je co říct. Nemyslel jsem, že budu ještě někdy v tomhle roce chápat sebevraha Bursíka (to nemá být odsudek), jeho dnešní postoj ale chápu. Nakonec nezbude než shrabat střepy a jít k volbám. Prvním, druhým, třetím.

Možná je to logické, možná se musel ten úřednický premiér vybraný horkou jehlou vzbouřit. Na jeho místě bych se možná také bouřil, ale transparentně, nehrál bych si dva týdny na hodného, spolupracujícího, úředníka, premiéra. Čertíčků z krabiček je teď plus jedna, plus jeden Fišer. Vážím si premiéra Topolánka, nebyl ideální, jeho postavení bylo velmi složité už od posledních voleb. Uznávám i prezidenta Havla, ale mnoho jeho rozhodnutí v minulosti vedlo ke dnešnímu stavu. Mohli jsme mít jiný volební systém. Jinou reprezentaci.

Tak volme, já už se dneska, jako pejskař, velmi často dívám k nohám, nechci šlápnout do dalšího lejna. Vím, jak budu volit, a vím, že nezabráním výsledku, který mi nebude vyhovovat, ale půjdu volit a zkusím to. Budu dělat to, co dělám posledních dvacet let. Pracovat, myslet a kdykoli k tomu budu mít jako občan právo, půjdu volit.

Kounovsky.bigbloger.lidovky.cz