25.4.2024 | Svátek má Marek


POLITIKA: Šlacht, šlachta, šlachtát

2.9.2016

Slovník cizích slov říká o významu uvedených slov a výrazů: „jatka, porážka (zabíjení zvířat), vražedné pole“. Němčina používá výraz „schlacht“ také jako místo vražedné bitvy či války, jako třeba „Die letzte Schlacht“ (TV film či stejnojmenná píseň), ale například i ve výrazu Schlacht bei Königgrätz, česky „bitva u Hradce Králové“ (1866), kde v krvavé řeži porazilo Prusko spojená vojska Rakouska (včetně českých regimentů) a Saska. Výraz „Schlacht“ je zde použit jako nadnesené vyjádření vítězství mladého německého nacionalismu a porážku umírněných států odmítajících ideu naprostého ovládnutí německy mluvících zemí pruským nacionalismem. Který se posléze změnil v nacismus. Proto tedy „Schlacht“.

Jistěže nikdo nemůže za své jméno, ale jméno Šlachta duní mediálním a politickým prostorem České republiky již několik let. Je spojeno hlavně s akcí, kterou již mnoho komentátorů nazývá policejním převratem za dozoru prokurátora – totiž státního zástupce - Ištvána, kdy byl prostě proveden přepad předsednictví vlády ČR a předseda vlády se ukázal jako měkkýš a zbabělec. A místo aby zavolal ochranku a případně armádu, tak blekotal, aby si plukovník Šlachta dělal, co chce. Pokud tohle někdo nazývá převratem podle středo- a jihoamerického vzoru, tak se mýlí. Tamní vláda by buď bojovala, anebo by její šéf utekl, ale nechat odvést v „medvědovi“ vlastní milenku a šéfku své kanceláře, to je fakt pod úroveň. Nemluvě o tom, že šéfové vojenských tajných služeb nechají zakuklené policisty prolézat kanceláře rozvědky, místo aby je vojenská policie či speciální jednotky hned zakuklence odzbrojily a poslaly do vojenské věznice, tak se dají generálové sebrat jak uličníci. Na co jsou takové „tajné služby“?!

Dnes je jisté, že žádný reálný důvod pro přepadení vlády komandem plukovníka Šlachty nebyl. To je jasné. Co není jasné, kdo za tím stál. Představa, že bývalý kombajnér a absolvent pedagogické fakulty v Brně byl „hlavou“ akce, je s prominutím směšná.

Porovnejme s akcí třeba ve Španělsku. Vůdce komanda, které 23. února 1981 přepadlo španělský parlament, Antonio Tejero, byl následně zatčen a odsouzen. Stačilo k tomu to, že přítomný generálplukovník Gutiérrez Mellado bez ohledu na střílející členy přepadového komanda ostře napomenul útočníky, žádaje vysvětlení, a nařídil jim, aby složili zbraně. Na což nejprve odpověděli střelbou do vzduchu a pak se vzdali. Celá Nečasova parta se ovšem podělala.

Porovnáme-li další podobné pokusy o státní převraty, vždy to nakonec dopadlo špatně. Vždycky nakonec pučisté skončili v kriminále a někde ještě hůře. U nás probíhá směšné divadlo před soudy, a když už byl Šlachta neúnosný i pro policii a tlak prokurátorů – tedy státních zástupců - změnit zákony ve stylu stalinistické prokuratury byl nesnesitelný, byla provedena rošáda a Šlachta byl odstaven.

Vynechme blbosti se zdaněním kabelek, nepátrejme, kde jsou ony hromady zlata, co měly být zabaveny. Ani se nebavme, zda je státní zločin, když na žádost nastupující samičky v boji o „Alfa samce“ (tedy tohle že byl Alfa samec?!?!) s jinou samičkou, která měla na Alfa samce manželské papíry, nechá dotyčnou pohlídat. Kdyby tohle měly být vlastizrádné zločiny, je celý svět stále v občanských válkách.

Po celou tu dobu se v politických kruzích diskutuje, kdo ve skutečnosti stál za Ištvánem a Šlachtou. Případně za Bradáčovou. A na čí pokyn či popud převrat proběhl. Nejprve se říkalo, že je za tím ambasáda USA kvůli neochotě ČR nechat postavit atomovou elektrárnu Američany a také za to, že jsme nedovolili, aby parta bývalých diplomatů USA a kamarádů Obamy rozebrala a zničila Tatrovku. Což se nepovedlo. Prý taky kvůli nejasné věci kolem pandurů a tak. Ostatně Bradáčová i Ištván jsou přímo vyškoleni tajnými službami USA a za neschopného ministra Jiřího Pospíšila si i vrabci na střeše vyprávěli, jak údajně z jeho předpokoje měla paní Bradáčová horkou linku na ambasádu USA. A ministerstvo ve skutečnosti řídila ona. Prý...

Druhým byl na řadě Miloš Zeman. Také díky tomu, jak umně zablokoval po pádu Nečase funkci parlamentu. Jak nedovolil tehdejší koalici včetně ODS sestavit vládu, vyhodil kandidátku ODS na předsedu vlády paní Němcovou z Hradu, jak jmenoval svoji vládu kamarádů a kamarádů kamarádů. A jak se pokusil odstranit Bohuslava Sobotku a další jeho kejkle.

Akce s „červenými kartami“ proti Zemanovi údajně probíhala dle tvrzení mnohých na základě pokynů ambasadora USA Andrewa H. Schapira. Politického blouznivce, který dostal jako „trafiku“ od Obamy místo v ČR jako v zemi, kde může zkoušet uskutečnit své levičácké a blouznivé sny. Coby, řekněme, nedotknutelný „sultánův velkovezír“.

Jediný viditelný výsledek činnosti velkovezíra Schapira je nástup několika místních poturčenců na místa vezírů, tedy ministrů vlády ČR. Protože jsou do jednoho neschopní, jak už to bývá, a jejich sociální schopnosti komunikace zahrnují jen mladé politické blouznivce a pár zapomenutých pravdoláskovníků v mediích a na humanitních fakultách, výsledek je tristní. Proti téhle bandě vypadá i KSČM jako přijatelná společnost.

Když se dva perou, třetí se směje. Dneska se směje Babiš. Zda a jak měl Babiš prsty ve „Velké protikorupční revoluci“, jak říká B. Doležal akcím takzvaných aktivistů, jako je „Nadační fond proti korupci“, „Bez korupce“, „Vraťte nám stát“ a další, která doslova rozmetala naši poněkud křehkou demokracii, není přesně jasné. V každém případě se postavil na politické scéně do jejich čela.

Miliardář Babiš umně využívá všech negativních vlastností a politických nálad u nás. Přestože už v osmdesátých letech za normalizace se na odborných fakultách diskutovalo o ekonomické škodlivosti Gottwaldovy politiky zničení všech soukromníků a řemeslníků, tato primitivní nenávist vůči každému, kdo není zaměstnanec, a je tedy nezávislý, u nás hluboce přežívá.

„Všeci kradnů“ (myšleno podnikatelé a firmy) je Babišovo hlavní heslo. Navazuje úspěšně na vymytí mozků předváděné médii. A na prvním místě Českou televizí. Kde slovo „podnikatel“ (i když se jedná o malíře pokojů nebo holiče) je synonymem názvů „zloděj a zločinec“. Což tato nechutná parta levicových anebo jen prodejných „zprávařů“ a „komentátorů“ lije divákům do hlavy už od roku 1990. Až se milionkrát opakovaná lež, že každý řemeslník je vlastně zločinný podnikatel, stala „pravdou“.

Babiš umně využívá nejen pokleslé morálky národa, který se stále ještě nevzpamatoval ze dvou diktatur a jejich propagandy, ale i toho, že většina našinců nemá žádné osobní zkušenosti s podnikáním. Ať jde o řemeslo anebo hospodu, nic netuší o nákladech a výdajích, neví, kolik a jaké daně je nutno platit, nezná nic. Z hlediska samostatného podnikání a vůbec financí je většina národa stále ještě negramotná. Ale kdekdo a hlavně voliči ANO rádi poslouchají neskutečné plky televizních hlav a různých politiků ANO.

Jak k tomu pasuje Šlachta? Tato nesmírně sebestředná a o své výjimečnosti přesvědčená osoba, jak se ukázalo na pokutě za označení Šlachty za „traktoristu“, je strašlivě nebezpečná. Zavedl do práce policie kovbojské metody či spíše metody odkoukané z béčkových kriminálek, evidentně mu dělá problém pochopit, že osoba podezřelá není jen bezbrannou obětí vydanou na milost a nemilost do jeho rukou. A užvůbec zřejmě nechápe význam slov a výrazů jako „presumpce neviny“ či „práva obžalovaných“ a nerozumí pojmu „zneužití úřední moci“. Veřejně se diví, že soudy nekonají na jeho příkaz, nechápe, že pomluvy nejsou informace, atd. A tato neřízená střela má být Babišem evidentně nezákonně prosazena do čela mocné Celní správy. Z které se stala po zavedení Schengenu - když smysl její práce téměř pominul - v EU na nátlak její lobby a bruselské byrokracie nová, obtížně kontrolovatelná, obecně korupcí a neschopností prolezlá organizace. Jak si dnes stěžují i „západní“ státy EU. A tento útvar by se měl stát novou, prakticky nekontrolovatelnou, politicky řízenou policií. Práva Celní správy jsou vágní, povinnosti obecně neznámé, úkoly nejasné. A do jejího čela přijde kovboj Šlachta, nomem omen, který za svoji kariéru u policie nedotáhl prakticky žádný případ do skutečného konce potvrzeného nezávislými soudy.

Miliardář a ministr financí se tím, že bude velet nové tajné i veřejné policii, stane bohem nad bohy. Mužem, který bude mít v ruce finance státu vlastní, neprůhlednou a jím řízenou policii. Cestu k ovládnutí celé ekonomiky a tím i celého státu a národa už má předem připravenou. V rámci „boje proti korupci“. Dnes jsou zákony postavené tak, že vznikla situace, že ministr financí a majitel stovek podniků bude mít díky množství kontrolních orgánů, které podléhají ministerstvu financí a které mají stále větší práva, a díky tomu, že pod něj spadá celá Finanční správa, drží v ruce státní rozpočet a přicházejí k němu kontrolní hlášení a nově i přímé informaci o každé finanční operaci všech firem, tedy EET, přehled o všech firmách i o každém hokynáři. Ne kvůli daním. Ale aby jej anebo jeho firmy mohl ovládat. Znáte-li každou platbu, máte-li k dispozici každou obchodní smlouvu, musí-li vám i starosta z Horní Dolní předkládat svoje účty, a to ihned a elektronicky, jste pánem všech. Máte možnost zlikvidovat a ovládnout jakoukoliv firmu. Znáte jejich plány i jejich peníze. Víte, kdo komu dodává a za kolik. Znáte cenu všech výrobků a víte, jaké má ta která firma nebo instalatér náklady. Víte o všech všechno.

Jako ministr financí jste tím, kdo vládne ostatním ministerstvům. Jiní ministři k vám musí chodit s poníženými suplikami. Víte vše o konkurenčních stranách a teď budete mít svoji vlastní policii. A v jejím čele člověka, který je jedna ruka se státními zástupci, kteří se pokouší ovládnout celou justici. Skutečnost je taková, že ministr financí, jeho policie a spřízněné státní zastupitelství ve svých rukou soustřeďují dnes větší moc, než měli komunisté po Únoru 1948. Opět parlamentní, nenásilnou cestou přicházíme o demokracii a nastupuje vláda „správných názorů“ ve státě, kde se „nekecá, ale maká“. Jako když Gottwald hlásal: „Republice více práce, to je naše agitace!“ Jsme už jen krůček od toho, kdy Babiš nebude muset poslouchat „tu žvanírnu“, jak říká parlamentu. A chápou to vůbec poslanci a politici? Pak bude moci říci: „Právě jsem se vrátil z Hradu...“

A pak už zbývá jen poddanství anebo revoluce. Jiná možnost není. Posledním klíčem k moci je Šlachta. Podle slovníku “jatka, porážka, vražedné pole“.

Může se tedy Babiš divit, že „všichni sú proti mně“?