Ze 17 a půl na osm a půl, to není pohyb sazby nějaké daně, ale setrvalý pokles volebních preferencí TOP 09 vyjádřený v procentech. Dochází k němu opakovaně od prosince loňského roku. Alespoň to vyplývá z výsledků zveřejněných Centrem pro výzkum veřejného mínění. Nejedná se tudíž o jednorázový výkyv, případně o statistickou chybu, ale o dlouhodobější trend.

Přitom k němu dochází v době, kdy je ODS vnitřně rozhádaná a musí se vyrovnávat se snahou prezidenta republiky nepřímo ovlivňovat dění kolem této strany, včetně oslabování pozice premiéra a zároveň předsedy občanských demokratů Petra Nečase. Strana musela rovněž čelit skandálům, které byly spjaty s jejími místopředsedy Pavlem Drobilem nebo Alexandrem Vondrou. Nejpopulárnější politik ODS Jiří Pospíšil byl zase za podivných okolností sesazen z postu ministra spravedlnosti. V neposlední řadě přistoupil Petr Nečas k dalším výměnám ve vedení některých resortů, které byly vyvolány buďto dalšími aférami, jako v případě legendárního odklonu milionů korun Martina Kocourka, nebo mocenskými šachy uvnitř strany v případě Ivana Fuksy.

Za těchto podmínek by se očekávalo, že nejsilnější pravicová strana v zemi bude slábnout a že z odlivu přízně vytěží její rival v této části spektra. Jak ukazují nejnovější čísla, není tomu tak. ODS podpora postupně stoupá, TOP 09 naopak klesá. Vysvětlit se to dá různým způsobem. Ten, který se přímo nabízí, se týká reforem. Koaliční vláda o nich měsíce mluví a některé z nich, nebo alespoň jejich náznaky, už prosadila. Byť částí ekonomických odborníků jsou považovány za nedostatečné, případně málo veřejnosti vysvětlené, značná část populace vnímá změny negativně. Což se stejným způsobem může projevit i v podpoře TOP 09.

Právě její představitelé se stali tvářemi nepopulárních změn. Mají totiž na starost mimo jiné resorty financí, práce a sociálních věcí, nebo zdravotnictví. Při vzniku vlády byl Petr Nečas některými občanskými demokraty tvrdě kritizován za to, že nedokázal pro stranu uhájit tato významná ministerstva. Nyní na tom může ODS paradoxně vydělávat, alespoň ve vztahu k výši volebních preferencí. A na postoji lidí jen těžko něco změní přesvědčování ministra financí Miroslava Kalouska, že zlaté časy v Evropě skončily a že bez zvýšení daní nelze dělat konzervativní politiku. Právě v jejím duchu postupují politici většinou v daňové oblasti obezřetně a nedělají často změny jak už v nastavených pravidlech, tak i ve zvyšování sazeb. V konfrontaci s rozbujelou státní správou, nehospodárným zacházením s financemi například při zadávání veřejných zakázek, potom mohou podobné výroky jen obtížně kladně přijímat i pravicoví voliči.

Zároveň je sporné, kolik lidí odevzdalo ve sněmovních volbách svůj hlas TOP 09 právě kvůli slibovaným reformám a kolik jich naopak přilákala osobnost Karla Schwarzenberga. Setrvalý pokles popularity jeho strany tak může být způsoben určitým vystřízlivěním z fascinace tímto člověkem. Reálná politika ho prakticky semlela, takže nemá buďto energii, nebo i možnost čelit nejrůznějším problémům, které mají souvislost s korupcí. V médiích názorně popsaný případ člověka, který rozkryl rozkrádání na ministerstvu zahraničí, upozornil na to ministra a měl kvůli tomu vážné problémy a nakonec přišel o zaměstnání, toho může být názorným příkladem.

Zkrátka kouzlo Karla Schwarzenberga vyprchalo, což se rovněž odráží v propadu preferencí. Tím spíš, když první místopředseda strany Miroslav Kalousek nezvládl své veřejné vystupování v kauze podezřelého nákupu letadel CASA pro armádu a obranu Vlasty Parkanové. Když se k tomu přidá promarněná šance postupně vyprofilovat do vedení strany bývalého guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu nebo rozkol se Starosty a nezávislými, není postupný ústup TOP 09 z výsluní překvapením. Měl-li by i nadále podobným tempem pokračovat, potom by se tato strana přidala do klubu těch, které jako kometa zazářily a poměrně rychle zhasly. Řeč může být o Unii svobody, o zelených nebo o zdecimovaných Věcech veřejných.

Strana, která měla ambici dominovat pravé části politického spektra, tak může mít v následujících měsících úplně jiné starosti. Konkrétně boj o přežití v první politické lize. Přitom pár dnů po sněmovních volbách v roce 2010 zkoumala společnosti Factum Invenio, jaký mají jednotlivé politické subjekty volební potenciál. A ze šetření jim vyšlo, že nejvíce voličů ze všech by mohla získat právě TOP 09.

Nyní se spíše naplňují prognózy založené na šetření společnosti STEM. Ta po volbách upozorňovala na skutečnost, že tuto stranu podpořila téměř polovina lidí, kteří k ní mají vlažný vztah. To znamená, že se od ní v budoucnosti mohou zase poměrně rychle odklonit. Zkrátka tzv. pevné voličské jádro TOP 09 bylo slabé a ukazuje se, že se jeho podoba k lepšímu výrazně nezměnila.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6