26.6.2019 | Svátek má Adriana


POLITIKA: Senátor emeritus

11.3.2013

Sedím si v Americe a otravuje mě můj prezident Obama, který mě dramaticky a naléhavě přesvědčuje, že přijde konec světa. Zařídí mi totiž, že budu stát frontu na letišti (jako kdybych teď nestál) a proděraví se mi státní hranice (kterou v dobrých časech ilegálně překročí milión lidí ročně). Důvodem prý je, že skrznaskrz zadlužený stát, který si na svůj provoz každoročně půjčuje o 8 % rozpočtu víc než vyždímá ze mě, údajně zamrzne, když letos utratí o 3 % míň. Tedy jen 105 %. Prezident je fešák, s bradou hrdě vztyčenou, krásně mu to mluví a já si jen říkám, jaké je to strašlivé plýtvání líbivostí na čertovské cíle balamucení. A pak si jen stýskám po bezelstných typech jako Brežněv nebo David Rath, kterým bohudík nelze věřit ani slovo už od pohledu. Zrovna nedávno mi přišla z Česka připomínka, jak rafinovaně může solidně vypadající politik použít vlastní dobrou pověst na věšení bulíků

Přítel mi totiž poslal odkaz. Cvakl jsem na něj, vyskočil Hyde Park ČT24, rozhovor s političkou, rozsah 54 min. To víš, že jo, říkal jsem si, hodinu na nějaké podivíny, jejichž sledování mi víc piva v lednici nezajistí. Ale moderátor byl mazaný. Hned v úvodních větách mi představil svého hosta jako senátorku a ředitelku ústavu Akademie, která převzala vedení po svém manželovi. Aha! Hned jsem zbystřil. Senátorka a ředitelka. Syka a Syková. Pořad jsem tedy sjel a celou první čvtrthodinu střídavě hýkal nebo sykal či vydával i jiné varianty písmena S. A jeho další vyjmenovaná slova mě pak začala napadat v záchvatu křivé jízlivosti. Syn – ano, mají dva, jeden také lékař, o kontinuitu vedení ústavu není třeba mít strach. Synonyma pro syndikát. Nenasycený, sysel – kolik židlí jeden člověk potřebuje? Sypat – do vlastního hnízda. Zasýchat – ambice podřízených, naděje voličů. Sýček – jestli toto bude politikům procházet, jsme ztracení. No ale popořádku - v čem je problém?

Prof. Eva Syková je ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR a čerstvá senátorka za ČSSD a můj rodný Spořilov. Údajně vstoupila do politiky, aby léčila nemocnou společnost. Hodlá být nejen senátorkou, ale ponechá si jak ředitelování ústavu, tak i lékařskou a vědeckou práci. Zvládne to prý všechno, jelikož je zvyklá tvrdě pracovat. Neřekne už ale, že to znamená minimálně dva státní platy, za ředitelování a senátořinu. A k tomu léčení a bádání jako hobby vedle. Shodou okolností se moderátor ptá, co si paní ředitelka a senátorka myslí o Zemanově návrhu na odevzdávání 30 % platu zpátky do rozpočtu za účelem snížení státního dluhu. Když pomineme celkem strašidelnou odpověď paní senátorky, že názor si vytvoří podle toho, "do jaké míry to bude masívní záležitost", tak pak rychle vyvstane ironie této otázky. Co takhle pro začátek snížit z 200 % vlastního státního platu na toliko 100 % platu senátorského?

To dvojžidelnictví je samo o sobě celkem nehorázné. V Česku je dobře - pivo teče, krásná auta jezdí a dovolené exoticky rekreují. Zato ale politika se zdá být v troskách. Strany, i tak duté, se rozpadají a nedůvěra v politiky skoro nemůže být větší. Možná nejsme daleko od vzestupu nějakého populistického a demagogického šikuly putinského typu. Když tam tedy někdo vystoupí s tím, že politiku bude léčit, to přece musí být hora práce. Všechno vědět, shánět to, co nevědí ostatní, přesvědčovat a lobbovat u kolegů, naslouchat a vysvětlovat občanům, zásobovat a opravovat novináře. Česká politika v podstatě nikdy neměla šanci řádně fungovat, po několik generací neexistovala a toto napravit musí být práce pro týmy lidí. Jak - třetinový úvazek? Paní Syková je dle všeho vynikající vědkyně, která má za sebou mimořádné výkony. Jak nekonečně užitečné by bylo, kdyby někdo takto schopný věnoval opravdu celé své srdce a energii na tak strašně důležitou a obtížnou záležitost, jako je čištění politického chlívka a budování funkčního státu. A přesto paní Sykové projde představa, že senátoři tu zlehka zasenátorují, tu o přestávce v senátě vědecky podumají, tu po večeři špičkově poléčí. Platí stát.

Víc než pohrdání prací politika mě ale popuzuje jak sebevědomí, s kterým paní senátorka uvádí pokrytecká stanoviska, tak i lehkost, s jakou uráží inteligenci posluchače a voliče. Paní senátorka totiž pochválí svoji pracovitost a prohlásí, že všechna tři povolání zvládne na 100 %. Vzápětí chladně a s důležitým výrazem řekne, že v senátu chce reformovat řízení české vědy, jehož hlavním problémem je, že nyní se tomu lidé nevěnují na 100 %. Cože? Jakou asi osobní kredibilitu přinese do argumentačního boje o zřízení samostatného úřadu pro vědu? Dobrý den, jsem aktivní lékařka a vědkyně a ředitelka a senátorka Syková a věřte mi, věci se mají dělat pořádně a na 100 % a lidé se jim musí plně věnovat, jinak nestojí za nic. Jistě, pani Syková. A podobně se vyjádří při otázce na stávku lékařů. Ti si zaslouží větší platy, aby si nemuseli hledat vedlejšáky a zakládat ordinace a mohli se plně věnovat pacientům. Neopáčí paní senátorce oponenti jednoduše, tedy ať s tímto příjde, až se sama začne plně věnovat senátorství? Nebo si hodlá vystávkovat čtvrtý plat, aby přestala hledat rozptylování?

Nepravosti v politice nemusí přicházet jen v podobě přenášených krabic narvaných penězi. To si postupně ohlídáme a pomůže nám čím dál tím schopnější policie, drsní státní zástupci a rýpaví novináři. Odhalovat jakoby dobře myšlené kulišárny, navíc podepřené minulými mimořádnými výkony a zásluhami, bude o hodně hodně těžší. Mezi ně patří i pocit, že když je někdo dobrý, tak může sedět na dvou židlích a stačí jen vysvětlit voličům, že takhle to má být. Nemá.

⃰⃰⃰⃰⃰⃰⃰⃰⃰⃰⃰⃰⃰⃰***********

Přepis části rozhovoru v Hyde Parku ČT24, zvýraznění autor:

MODERÁTOR:
Jaké máte cíle v politice a jak je skloubíte s lékařskou praxí a vědeckou prací?

VĚDKYNĚ, LÉKAŘKA, ŘEDITELKA, SENÁTORKA:
...Stejně jako když jsem léčila nemocné lidi, tak jsem si uvědomila, že i společnost je nemocná a hodlám přispět k zlepšení politiky na půdě senátu, a hlavně ji přizpůsobit požadavku občanů, kteří mi dali své hlasy...

MODERÁTOR:
Jak půjde politika dohromady s odborností, tedy lékařská praxe a vědecká práce?

VĚDKYNĚ, LÉKAŘKA, ŘEDITELKA, SENÁTORKA:
Já hodlám ve vědecké práci pokračovat, i když ne v takové síle, několika funkcí už jsem se vzdala, a chci si ponechat ředitelování ústavu, protože to je také hodně politická a koncepční práce, tedy vědecká politika. A chtěla bych se také podílet na tom, jak u nás má věda vypadat a jak se má řídit. Já a moji kolegové nejsme spokojeni s řízením naší vědy a začala jsem s kolegy spolupracovat na tom, aby to ve vědě vypadalo lépe.

MODERÁTOR:
Nakolik jste musela zredukovat vaši vědeckou činnost, když jste senátorka? Nakolik vás práce v politice odvádí od vaší vědecké práce? Nedá se obé dělat na 100 %.

VĚDKYNĚ, LÉKAŘKA, ŘEDITELKA, SENÁTORKA:
Já jsem zvyklá pracovat 12 hodin denně běžně i v sobotu a v neděli, takže ty dvě funkce, které si chci ponechat, budu dělat na 100 % a rozhodně jsem slíbila voličům, že svoji senátorskou práci budu dělat na 100 %. Vzdala jsem se plno aktivit a nahradila je prací v senátu.

MODERÁTOR:
A budete bádat?

VĚDKYNĚ, LÉKAŘKA, ŘEDITELKA, SENÁTORKA:
Už jsem v penzijním věku a vychovala jsem spoustu žáků. Když je někdo dobrý nebo aspoň slušný vědec, tak si vychová i své žáky. Já jsem také (jako mí studenti - podrazácká poznámka autorova) měla vynikající učitele, takže moji žáci vedou jednotlivé části mého oddělení a já v laboratoři pracovat nemusím. Spíš se starám o transfer výsledků do praxe. To mi umožnilo, že jsem založila Ústav neurověd v Motolské nemocnic a ten jsem také předala jedné ze svých žákyň. Vzdala jsem se celé řady mezinárodních funkcí. Takže jsem si nechala ty dvě hlavní oblasti a ty si docela dobře zvládám.

MODERÁTOR:
A to vám nebude chybět to přemýšlení – a teď jsem na něco přišla a místo toho budete sedět v tom senátu?

VĚDKYNĚ, LÉKAŘKA, ŘEDITELKA, SENÁTORKA:
No to já ale dělám. Občas si v tom senátu přemýšlím, když je zrovna přestávka (smích), ale samozřejmě přemýšlet o vědě je něco jiného než provádět ty pokusy. A svým kolegům říkám, po páté hodině můžete přijít za mnou a to oni chodí, od pěti do devíti, a můžeme probírat veškeré vědecké problémy. A já mám pořád nápady, a oni se jim líbí, takže chci být do vysokého věku vědecky činná.

MODERÁTOR:
Říkáte, že se věda u nás špatně řídí. V čem je základní problém špatného řízení a kdo jí špatně řídí?

VĚDKYNĚ, LÉKAŘKA, ŘEDITELKA, SENÁTORKA:
Je několik problémů, ne jediný. Jeden problém je, že nemáme dobře rozpracovanou koncepci, jak tu vědu řídit, a to je dáno tím, že ministerstvo školství má ve své gesci mimo vědy i vysoké školy, základní školy, sport, a teď možná bude mít i kulturu, a nemůže se zcela, tak jako je to v jiných zemích, věnovat koncepčně práci, jak by měla vypadat věda. ... My sice máme Radu vlády pro vědu a výzkum, ale my vědci s ní nejsme spokojeni. A to není kritika, ale je to špatná koncepce, protože to je jakási vědecká rada, která se jednou za čas sejde, a to jsou vědci nebo rektoři nebo vysoce angažovaní lidé, a je třeba, aby ta věda skutečně byla řízena lidmi na 100 % (smích)...

MODERÁTOR:
A kdo by případně byl ministrem vědy?

VĚDKYNĚ, LÉKAŘKA, ŘEDITELKA, SENÁTORKA:
...No já si nemyslím, že je šťastné, když ministři jsou lidé za své politické zásluhy. Já si myslím, že v čele ministerstev mají být odborníci. ...Ale v čele toho úřadu by skutečně měl být třeba bývalý vědec (potměšilý autor poznamená – proč senátorku nedělá "bývalá" ředitelka ústavu Akademie, místo současné), nebo pracovník, který s tím má zkušenosti, který se tomu ale (vážná tvář) bude věnovat na 100 %. A bude mít okolo sebe tým úředníků, kteří se tomu ale budou věnovat. Tak jako je to třeba v Rakousku, Německu nebo Anglii, kde se ti lidé tomu skutečně věnují a ne že jenom někam dochází...

MODERÁTOR:

Jak se díváte na chystanou protestní akci lékařů a odborů proti ministru zdravotnictví? Vyřeší se tím něco? Co by bylo potřeba opravdu udělat, aby zdravotnictví u nás fungovalo dobře a nebylo jen černou dírou na peníze?

VĚDKYNĚ, LÉKAŘKA, ŘEDITELKA, SENÁTORKA:

Minulá akce lékařů byla v podstatě úspěšná, nejenom pro lékaře, kteří si jistě zaslouží za svojí práci takovou odměnu, aby nehledali více služeb a více práce, a nezakládali si ještě navíc ordinace atd., a pak se nemohli svým pacientům věnovat s takovým porozuměním, jako to pacienti dneska chtějí. Takže to bylo úspěšné, a bylo jim něco bylo slíbeno, což nebylo splněno. A já jsem poměrně hodně citlivá na to, když někdo něco slíbí a pak to nesplní. Takže to se dělat nemá... (autor připomíná výrok paní senátorky – "rozhodně jsem slíbila voličům, že svoji senátorskou práci budu dělat na 100 %").

Tucson, Arizona, 3.9.2013

neústavní nesoudný



Diskuse


T. Czernin 251
20:12
11.3.2013

A. Reček
18:51
11.3.2013

J. Malá
11:43
11.3.2013

M. Prokop
14:22
11.3.2013

P. Rychetsky
14:37
11.3.2013

M. Kosejk
16:51
11.3.2013

M. Zdobinský
11:28
11.3.2013

M. Prokop
14:22
11.3.2013

J. Slanina
14:44
11.3.2013

T. Jurošek
10:39
11.3.2013

M. Prokop
10:43
11.3.2013

E. Tocháček
9:35
11.3.2013

M. Prokop
9:06
11.3.2013

P. Schuster
9:26
11.3.2013

M. Prokop
10:44
11.3.2013

V. Němec
Inu
8:25
11.3.2013

J. Čapková
10:08
11.3.2013

K. Frauknecht
7:16
11.3.2013

P. Lenc
8:15
11.3.2013

počet příspěvků: 21, poslední 11.3.2013 08:12









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.