Někteří z nás, příslušníků starší generace gynekologů, mají za sebou chmurnou zkušenost zasedání v takzvaných interrupčních komisích. Kdysi jsem dokonce za tuto činnost dostal čestné uznání. Kupodivu nikoliv za udělené zákazy, ale za to, že jsme vlastně všechny žádosti povolili. Naše komise byla benevolentní; podařilo se všechny zasedající soudružky přesvědčit o nutnosti solidarity s trpícími ženami. I tehdejší přísný zákon umožňoval pomoc ženám ve svízelné životní situaci nechtěného těhotenství.

Některé komise však ovládl duch jakéhosi pseudopedagogického sadismu. Žadatelky o potrat byly podrobovány ponižujícím výslechům a rozličným procedurám samoúčelného šikanování. Celé toto absurdní divadlo bylo pak často korunováno směsicí vynucených podvodů a lživých prohlášení. Když už se nenašel důvod ekonomické nebo bytové nouze, pohotově nastupoval falešný otec. Interrupci bylo možno povolit nejen ženám znásilněným, ale také těm, které otěhotněly mimo manželství. A jelikož už starý právnický aforismus praví, že matka je vždy jistá, ale otec nejistý, naskýtaly se zde bohaté možnosti podstrčit někoho jiného. Skutečný manžel byl většinou s tímto podvodem srozuměn a „náhradník“ mohl dostat třeba i zaplaceno. Vzpomínám, že u nás na malém městě byli nejméně dva takovíto profesionální otcové, kteří se u interrupční komise vyskytovali opakovaně jako partneři různých žen.

Navrhovaná novelizace interrupčního zákona z dílny KDU-ČSL, o nutnosti souhlasu otce, jistě způsobí radost pokračovatelům těchto podvodných praktik a falešnému otcovství budou opět otevřeny dveře dokořán. A taky Ústavní soud by si mohl na této plánované novele smlsnout. Patří přece mezi nezadatelná základní lidská práva otce dítěte vůbec neudat. Tohoto práva využívají dnes nejen vysoce postavené političky, ale i špičkové sportovkyně a jiné VIP rodičky.

Legislativním nápadům lidoveckých blouznivců však asi nebude nikdy konec. Jejich místopředseda dodnes považuje potratovou tabletku za antikoncepci, naopak zase o antikoncepčních prostředcích prohlašuje, že způsobují potrat. Ani několikaměsíční školení ve Vatikánu neučinilo tomuto zmatení přítrž. A ministryně obrany (!) zase prohlásila, že legalizace potratové tablety by umožnila její distribuci na černém trhu. Jakoby se už dávno tato tableta nepašovala z Rakouska a jiných zemí! Její legalizace by pak nepochybně učinila konec těmto nekalým kšeftům a užívání tablety mimo lékařský dohled.

Světová zdravotnická organizace nedávno oznámila, že každý den umírá na světě asi 200 žen na následky ilegálních potratů. Zejména se tak děje v zemích, kde jsou tyto zákroky zakázány. Dvě stě mrtvých žen v nejlepším věku je němou výčitkou politickému handrkování, které vyměňuje schválení zdravotnických zákonů za restrikci umělého potratu. Doufám, že na to voliči do dvou let nezapomenou.