20.10.2017 | Svátek má Vendelín


POLITIKA: Sázka na neměnnost

15.3.2017

Sjezd sociální demokracie ukázal, že strana žádný nový program nemá

Sjezd ČSSD, od něhož se očekával dramatický souboj Bohuslava Sobotky s oponenty, proběhl až nečekaně nudně. Vše šlo jako na drátkách: předseda obhájil mandát s dostatečně legitimní dvoutřetinovou většinou a delegáti mu zvolili vedení, jaké chtěl. K hladkosti možná přispělo i vhodné načasování – volby „správnýho týmu“ proběhly již v pátek, snad v obavě, aby noční vysedávání po brněnských barech ještě na poslední chvíli nezměnilo pracně zorchestrované rozložení sil. Takhle se v pátek večer mohlo už opravdu jen pařit...

Nicméně k bujarým oslavám rozhodně není důvod. V preferencích strana stále zaostává za hnutím ANO, a pokud by se mělo vzít vážně Sobotkovo prohlášení, že koalici s ANO řekne ano jen tehdy, když ho ve volbách porazí, vypadá to teď spíše na odchod do opozice, popřípadě na účinkování, byť nyní odmítaném, v nějakém „kočkopsovém“ slepenci všech, kteří by tak chtěli odstavit Babiše od moci.

Kapitán děravé lodě

K hladkosti sjezdu patrně přispěly i tyto nenadějné vyhlídky. Vždyť kdo by se dral ke kormidlu lodi mířící na mělčinu, přičemž politická setrvačnost je mnohdy podobná té lodní: otočení kormidlem se projeví až za dlouhou dobu. Sobotkovým oponentům tudíž vlastně nezbývá nic jiného než čekat na volební porážku a pak současného kapitána svrhnout z můstku – ovšem nejspíše z můstku lodi, ve které zeje pořádná díra. Sám kapitán ve volební vítězství už asi moc nevěří, leč přesto se, trochu fatalisticky, snaží pozměnit kurz směrem doleva, doufaje, že ještě v dostatečném předstihu před volbami.

Toto činí již nějaký čas, poněkud nový je však důraz na líčení hnutí ANO jako pravicové strany, jež se prý chystá sestavit vládní koalici s ODS. Nestandardnost hnutí, údajné autoritářské choutky jeho předsedy i koncept řízení státu coby firmy totiž na potenciální voliče ČSSD patrně dosud nezabíraly dostatečně hrozivě, a tudíž s mobilizujícím efektem. Sobotka a spol. tedy oprašují obvyklého a donedávna relativně úspěšného strašáka: asociální babici Pravici, odírající chudé a přidávající bohatým. ODS má naopak tendenci líčit Babiše jako spolupachatele „socialistického pekla“, kam nás prý současná vláda vede. Tradiční strany se evidentně snaží zachovat vesmír v zaběhané podobě, přesvědčit voliče, že jejich „kosmologie“ je správná, a oni se tak mají chovat dle ní. Politika je v jejich podání zkrátka stále bojem mezi pravicí a levicí, a pokud někdo říká něco jiného a zavedené strany posílá na „smetiště dějin“, jde údajně jen o hru, o přetvářku, o reklamní trik, jenž zakrývá skutečnou podstatu onoho zdánlivě nového. Hnutí ANO je tudíž dle výkladu astronomů ODS levicové, dle interpretace jejich kolegů z ČSSD naopak pravicové. Moc se tedy neshodnou, což jejich lpění na dosavadním obrazu vesmíru samo o sobě dost zpochybňuje...

Udržení stávajících politických siločar či jejich proměna nyní nesporně představují jedno z klíčových témat veřejného života v rámci západního civilizačního okruhu. Nejde však o věc vůle, pouhého rozhodnutí. Charakter politického konfliktu v prvé řadě určuje struktura společnosti, a to nejen dle výše příjmů, ale třeba i podle zastávaných hodnot nebo technických možností komunikace. A spor o výši daní či míru přerozdělování má šanci udržet se coby hlavní politická osa především v zemi etnicky, nábožensky i „světonázorově“ homogenní.

Nebezpečný útes jménem Zeman

Globalizace však přímo i nepřímo jakoukoliv homogenitu nahlodává. Dobře to pochopil muž, jenž dění v ČSSD významně spoluurčuje i léta poté, co z ní odešel: Miloš Zeman. Kam ho dnes zařadit? Na levici? Na pravici? Těžko říci, voliče ale, na rozdíl od Bohuslava Sobotky i většiny ostatních vzorně „pravo-levých“ politiků, sehnat dovede.

Faktický souběh parlamentních voleb s prezidentskou kampaní staví Bohuslava Sobotku i Andreje Babiše před podobné dilema: jak se postavit k Miloši Zemanovi? Prezidentovi údajně důvěřuje okolo 50 až 60 procent voličů ANO, což na druhou stranu znamená, že mu jich dvě pětiny až polovina nedůvěřuje. U voličů ČSSD se Zeman těší ještě větší přízni, zhruba tříčtvrtinové. Výsledek interního referenda, které strana ohledně prezidentského kandidáta chystá, lze tedy celkem úspěšně předvídat. Bohuslav Sobotka tak bude muset alespoň vlažně podpořit svého úhlavního nepřítele, poněvadž nějaký jiný kandidát ČSSD pravděpodobně pohoří a i v kampani před parlamentními volbami by jeho slabá odezva ve společnosti sociální demokracii spíše uškodila. A žádná strana, jež aspiruje na volební prvenství, nemůže vůči prezidentskému klání vyhlásit neutralitu, neboť boj o Hrad bude prestižní a personalizovaný, což mají voliči obzvlášť rádi. Úsilí vtisknout české politice opět ostře pravolevou dimenzi proto může snadno ztroskotat na útesu jménem Miloš Zeman.

Autor je politolog

LN, 13.3.2017



Diskuse


D. Polanský
7:06
15.3.2017

J. Chaloupka
12:00
15.3.2017

J. Štrobl
7:01
15.3.2017

M. Prokop
8:30
15.3.2017

J. Štrobl
11:50
15.3.2017

V. Plocek
0:41
15.3.2017

A. Nový 840
1:55
15.3.2017

V. Plocek
11:05
15.3.2017

J. Jurax
0:14
16.3.2017

počet příspěvků: 13, poslední 16.3.2017 12:14









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.