Než to, co předkládá Topolánek se svými lidmi jako reformní batoh, tak lépe zabrzdit a hledat cesty jen ve snižování nákladů. Způsob, jakým na poslední chvíli vedení ODS vyjednávají konečnou podobu zákonů, návrat k Ústavním soudem již jednou zpochybněné cestě k zákonům připojených nesourodých přílepků svědčí o chaosu a spíše panice ve špičkách ODS a lidovců. Příliš z toho všeho čouhá snaha držet balonek za každou cenu, protože funkce jsou funkce, marná sláva. Poslanec Tlustý udělal z paušální sazby daně z příjmu mantru a málem pupek světa, ale poctivě řečeno než daňovou reformu v této nablbané podobě, to raději nic a v tom lze s Tlustým souhlasit. Jsem velkým přiznivcem nízkého paušálního zdanění fyzických osob, protože není důvod, aby právnické osoby byly daněny paušálně a fyzické progresivně a navíc tak zhovadile, jako tomu je u nás, ale za současné situce, má-li být hlavním cílem reformních kroků ozdravení veřejných financí, je tento krok jen plácnutím, kterým se leckdo chce populárně zviditelnit.

Houby s octem a ne konsolidace veřejných financí bude důsledkem této "reformy". Má li být zahájen proces sanace veřejných rozpočtů, tak je třeba začít šetřit tam, kde to je možné i bez změny zákona. Nabízí se snížení investic do infrastruktury, kde je prostor pro vstup privátních investorů (výstavba dálnic, rychlostních komunikací aj.), snížit snadno zneužitelné nemandatorní výdaje například podle zákona o zaměstnanosti (různé příspěvky na krytí nákladů), zpomalit valorizaci důchodů na hranici sledující inflaci, přezkoumat invalidní důchody, které inflačně narostly v posledních 10 letech a snížit tak tyto mandatorní výdaje cestou správních řízení (a že by bylo co přezkoumávat) a poslanci by měli především zklidnit hormony při "porcování medvěda" a nechat tuto část rozpočtu nedotčenu. Tam by mohli začít oni sami velmi neokázale.

Zákony je třeba měnit především opět tak, aby výdaje klesaly všude tam, kde to přinese značné úspory, a tady se nabízí snižování podpor dlouhodobě nezaměstnaným a zrušení investičních pobídek, protože zatímco nikdo dosud neprokázal přímou úměru mezi horentními částkami vydaných na pobídky velkým investorům na snižování nezaměstnanosti, obrovské sumy vydané právě na tento účel lze snadno zjistit. Pánové z Hyundai, jehož špičky jsou souzeny pro korupci, se musejí smát, jací jsme to pitomci, když jim valíme celé miliardy na jejich globální byznys. Všichni ostatní, zejména ti podnikatelé, kteří vlastní menší střední a malé podniky, které by měly být páteří zdravé ekonomiky, mohou jen láteřit a nechat si o podpoře státu zdát.

Podporovat není třeba pobídkami, je třeba všem vytvořit pro všechny bez výjimky stejné vhodné a výhodné podmínky, tj. především zjednodušit daňovu soustavu, přestat zdaňovat výnosy z kapitálu a dividend včetně podílů na zisku, mohutně podpořit investice do vývoje a výstavby podniků umožněním velmi krátkého odpisování těchto investic a paušální daň z příjmů fyzických osob by mohla být bonbónkem, jehož zavedení lze rozložit do postupného snižování po dobu více let, když už panuje taková obava z propadu příjmů, kterou ale lze jen těžko akceptovat (viz Slovensko, kde se prokázal opak). Je tak těžké pochopit, že velmi krátká doba odpisování sice sníží krátkodobě výnosy daní z příjmů, ale současně zvýší značně příjmy z DPH, kterou odvádějí stavební firmy, dodavatelé technologií a ti, který z výsledků výzkumu budou zavádět nové sofistikované technologie a výrobky?

Pokud jde o sjednocení sazby DPH do jedné nebo alespoň o jejich sblížení tak, aby poslanci ukončili nekonečný příběh daňových úniků vznikajících z existence dvou sazeb od sebe velmi vzdálených, pak o tom si můžeme v populitickém ryku poslanců všech barev hájících svaté právo na levné potraviny nechat jen zdát. Jestlipak někoho napadlo, že pro zdraví národa by zvýšení DPH pro většinu potravin bylo jen žádoucí - prostě by se tolik nejedlo a neplýtvalo. Ale zase, pohled na Slovensko ukazuje, že ani náhodou se ceny potravin nezvýšily o rozdíl 14%, o jaký se zvedlo DPH. Soudruh Fico ovšem nemohl odolat jako správný kovaný socialista, to dá rozum.

Takto se kluci a holky budou štětit v závodech o nižší sazbu daně z příjmu fyzických osob a uniká jim, že MPSV pod záminkou zneužívání brutálně snížilo příspěvek na zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením a zlikviduje tak od 1. ledna 2008 několik tisíc pracovních míst pro ty nejvíce postižené, kteří ovšem také mohou za jistých podmínek pracovat, a vrátí je do pasti nejrůznějších dávek. A to jen na okraj a proto, že úřady práce mají líné úředníky, kteří nedovedou resp. spíše nechtějí pracně kontrolovat, komu a za co příspěvek vyplácejí. V této souvislosti mě napadlo, že když se nedaří dlouhodobě efektivně vybírat daně z příjmů, kde je tristní výše nákladů na výběr jedné koruny, tak by podle stejné logiky bylo dobré opravdu tu daň snížit hodně anebo ještě lépe ji prostě zrušit. To by ale odboráři vyrazili do ulic, protože by na tom vydělali ti, kteří mají vysoké příjmy.

Kanonáda kolem reformy, která není ani batohem, nýbrž jen paskvilem, je charakteristická pro politickou reprezentaci této země. Ta není schopna vyplodit nic potřebného, jen vypustí s velkým rámusem jeden hlasitý pšouk.