11.12.2017 | Svátek má Dana


POLITIKA: Reagan by se divil...

21.1.2006

... kdyby si přečetl článek Vlastimila Tlustého Brzký konec jednoho experimentu v MF Dnes z 5. 1. 2006. Autor se v něm při kritice současného stavu ekonomiky u nás a ve většině států západní Evropy natolik odpoutal od reality, že snad stojí za to mu ji připomenout. Nebudu se pozastavovat nad tvrzeními typu, že ve Švédsku "pacienti raději cestují za operacemi až do Thajska", ale zaměřím se na několik konkrétních tvrzení, která ověřit lze.

Nejdříve k Reaganovi, jehož pan Tlustý pochválil slovy:

Ronald Reagan radikálně snížil daně i za cenu schodků, daňové pásmo snížil na tři a bylo to. Za doby vládnutí Bushe staršího a dvou období Clintona, který na daňové politice změnil jen málo, vznikly obrovské přebytky, které byly následně rozděleny mezi potřebné. Tak to je správně a tak to má být.

Jaká byla skutečnost? Reaganova daňová reforma měla dvě etapy: v roce 1981, brzy po jeho nástupu do úřadu a v pak v roce 1986. Americký daňový systém byl a stále je velmi komplikovaný, neboť kombinuje federální daně s daněmi jednotlivých států. Ale i jen federální daň z příjmu fyzických osob (v naší terminologii) měla v okamžiku nástupu Reagana 15 pásem se sazbami od 14% do 69%. Zákon z roku 1981 zmenšil počet pásem na 12 a všechny sazby snížil zhruba o 25%, takže nejnižší byla 12% a nejvyšší 50%. Do roku 1986 se počet pásem opět zvýšil na 14 se sazbami od 11 do 50%. Zákonem z roku 1986 se počet pásem snížil na pět se sazbami 11, 15, 28, 35 a 38.5%. V následujícím roce došlo k sloučení dvou nejnižších pásem a vznikly 4 pásma se sazbami 15, 28, 33 a 28%. Tento poslední Reaganův krok tedy nejen zvýšil nejnižší sazbu, ale pro nejvyšší daňové pásmo zavedl regresivní daň! Během vlády Bushe staršího došlo k opětovnému zavedení pěti pásem a zvýšení jejich sazeb na 15, 28, 31, 36 a 39.6%. Dnešní systém má šest pásem a sazby 10, 15, 25, 28, 33 a 35%. O všem se lze přesvědčit na Taxpolicycenter.org.

Pokud jde o "obrovské přebytky", které podle pana Tlustého vznikly za "doby vládnutí Bushe staršího a Clintona", je skutečnost následující. Za 4 roky vlády Bushe staršího činil celkový schodek federálního rozpočtu více než 1000 miliard dolarů (roku 1992), což představovalo 16% tehdejšího HDP. Podobně i první 4 roky vládnutí Clintona skončily celkovým schodem cca 500 miliard dolarů. Protože však během jeho druhého funkčního období vznikl celkový přebytek zhruba ve stejné výši, skončila celková bilance osmi let vlády Clintona prakticky vyrovnaně, jak se o tom lze přesvědčit na severu Úřadu pro rozpočet Kongresu USA. Za Bushe staršího a Clintona tak vznikl celkový schodek cca 1000 miliard dolarů. A tento "obrovský přebytek" pak byl "rozdělen mezi potřebné". Ti z toho měli jistě velkou radost. Tak to má být.

Po povzdechu nad tím, že v Britanii Toryové prohráli třikrát za sebou, pan Tlustý pokračuje:

Podstatné je, co po nich zůstalo. Ve zbytku západní Evropy razí teorie, že sociální jistoty, byť na dluh, jsou zárukou hospodářského růstu a prosperity. Jaké jistoty? Jedinou jistotou je dnes vysoká nezaměstnanost okolo 10 procent. Nezaměstnanost neklesá a schodky se zvyšují.

Svatá pravda, vezměme ze "zbytku Evropy" například Skandinávii, na níž se i pan Tlustý v dalším soustředí. Všechny čtyři skandinávské vlády jsou tak nezodpovědné, že každoroční přebytky veřejných rozpočtů na úrovni 17% HDP, které od roku 1998 mají, neprojídají, jak by se slušelo, ale používají je na umořování celkového dluhu veřejných financí! Takže ten za posledních deset let klesl v Dánsku z 80 na 43% HDP, ve Finsku z 58 na 45% HDP a ve Švédsku ze 73 na 51% HDP. Také nezaměstnanost pan Tlustý odhadl velmi přesně: v roce 2004 byla podle Eurostatu na www.scb.se/Statistik v Norsku 4.2%, Dánsku 5.2, Švédsku 6% a Finsku 8.8%, tedy v průměru 6%. Pro srovnání v témže roce v USA 5.4%.

Že to jde se Skandinávií opravdu s kopce dokazují podle pana Tlustého články v tamní tisku s titulky jako

"Sociální systém již nefunguje" nebo "Již nejsme státem blahobytu".

Škoda, že na důkaz svého tvrzení pan Tlustý neuvedl, že měřeno HDP na obyvatele a přepočteno paritou kupní síly, je Norsko druhým nejbohatším státem na světě. Podle Eurostatu je první desítka nejbohatších států světa (bez Lucemburska, které stojí zcela mimo (227) a malých států jako Monaco, San Marino, Bermudy a pod., průměr EU25=100) tato: Norsko 154, USA 151, Irsko 138, Švýcarsko 132, Holandsko 125, Island 123, Rakousko 123, Dánsko 122, Belgie 119, Švédsko 118. Pro zajímavost nám vychází 71 a Slovensku 52. Pokud bychom nebrali v úvahu paritu kupní síly, byl by výsledek pro Skandinávské země ještě lepší.

Nejhůře ze Skandinávie je na tom zjevně Švédsko. Politická perzekuce jako za doby Charty a k tomu ještě hrozivě bující zločinnost, slovy pana Tlustého

Skrytá nezaměstnanost ve Švédsku se blíží až k hodnotě 20 procent. Ekonom, který na tuto skutečnost upozornil, byl svým zaměstnavatelem (odborovou centrálou) z politických důvodů propuštěn. ...Násilná kriminalita ve Švédsku během 90. let překročila úroveň Spojených států což je vývoj, který byl dříve nemyslitelný.

Jan Edling, až do nedávna málo známý švédský ekonom, by pana Tlustého maličko poopravil. Švédská odborová centrála, pro níž 18 let pracoval, ho nepropustila, ale naopak on na práci pro ni sám rezignoval (viz mahalanobis.twoday.net odkud si lze přetáhnout i celou jeho práci, jež ovšem existuje jen ve švédštině). A to na protest proti tomu, že odmítla vytisknout jeho rozsáhlou práci, v níž se zabýval nezaměstnaností ve Švédsku. V ní došel z závěru, že skrytá, v oficielních číslech nezapočtená, nezaměstnanost dosahuje cca 15%. Oněch 15% tvoří podle pana Edlinga tři zdroje: lidé zapojení do vládních rekvalifikačních programů, část dlouhodobě nemocných a část předčasných důchodců. To je možná interpretace empirických dat, ale toto číslo nelze v žádném případě srovnávat s čísly jiných zemí, která skrytou nezaměstnanost nezapočítávají. Pan Tlustý to sice přímo nedělá, ale bez toho, aniž by uvedl podobný odhad pro jiné státy, například USA, je jeho výrok o Švédsku nefér.

I pokud jde o kriminalitu má pan Tlustý plnou pravdu. Vezměme ten nejhorší zločin, úmyslné zabití (převážně vraždy). Podle rozsáhlé studie britského ministerstva vnitra, srovnávající zločinnost v různých státech je na tom Švédsko opravdu velmi zle. V letech 1998-2000 tam byl průměrný počet vražd za rok a na 100 tisíc obyvatel 2.06, zatímco v USA pouhých 5.87. Ještě lépe než USA na tom bylo Lotyšsko (6.51), Litva (8.91) a Estonsko (11.43). Pro zajímavost u nás to bylo 2.78 a na Slovensku 2.54. Čísla u nás jsem ověřil v údajích ČSÚ. Raději než do Stockholmu (2.97 vražd za rok a na 100 tisíc obyvatel) lze turistům doporučit oblíbený New York (8.77) či snad ještě lépe Washington (45.79). Pro zajímavost, Praha má 4.28 a Bratislava 3.49. Jeden z důvodů, proč je na tom ekonomicky Švédsko tak špatně je jistě i to, že musí život obrovskou armádu vězňů. Těch je tam na 100 tisíc obyvatel 64, zatímco v USA pouhých 685.

Pan Tlustý mne přesvědčil, skandinávský experiment se sociálním státem selhal. Že jsem si toho nevšiml dříve.



Diskuse


AeroKarel
22:00
22.1.2006

Mysch
21:40
22.1.2006

AeroKarel
20:50
22.1.2006

emil
20:54
22.1.2006

Mysch
19:19
22.1.2006

el sopo
19:25
22.1.2006

Mysch
19:28
22.1.2006

Mysch
19:44
22.1.2006

emil
19:50
22.1.2006

el sopo
19:57
22.1.2006

Mysch
20:01
22.1.2006

Mysch
19:49
22.1.2006

emil
19:56
22.1.2006

el sopo
19:58
22.1.2006

emil
20:12
22.1.2006

el sopo
19:56
22.1.2006

ja
ja
17:40
22.1.2006

ACHJO
18:07
22.1.2006

el sopo
17:18
22.1.2006

emil
17:37
22.1.2006

el sopo
17:51
22.1.2006

Mysch
18:02
22.1.2006

el sopo
18:08
22.1.2006

el sopo
18:09
22.1.2006

Mysch
18:12
22.1.2006

el sopo
18:18
22.1.2006

Mysch
18:16
22.1.2006

Mysch
18:38
22.1.2006

jasan
18:46
22.1.2006

Kanuk
18:06
22.1.2006

Mysch
18:30
22.1.2006

el sopo
18:46
22.1.2006

emil
19:43
22.1.2006

Franta
17:15
22.1.2006

Kanuk
17:42
22.1.2006

OBČAN XY
18:33
22.1.2006

ACHJO
16:56
22.1.2006

jonáš
19:53
22.1.2006

emil
17:38
22.1.2006

el sopo
17:54
22.1.2006

Kanuk
18:24
22.1.2006

el sopo
18:59
22.1.2006

emil
19:36
22.1.2006

J. T.
21:41
22.1.2006

J. T.
16:26
22.1.2006

Pete
15:04
22.1.2006

Mysch
16:12
22.1.2006

Kanuk
18:37
22.1.2006

ACHJO
10:56
22.1.2006

BP
12:03
22.1.2006

elsopo
12:47
22.1.2006

Jiri Janecek USA
4:06
22.1.2006

emil
1:52
22.1.2006

el sopo
5:44
22.1.2006

Mysch
16:14
22.1.2006

Mysch
11:50
22.1.2006

el sopo
0:58
22.1.2006

el sopo
0:58
22.1.2006

el sopo
0:58
22.1.2006

zlý kukuč
9:56
22.1.2006

Kanuk
18:47
22.1.2006

Dušan Neumann
0:21
22.1.2006

ian smith
19:20
22.1.2006

AeroKarel
21:33
21.1.2006

počet příspěvků: 310, poslední 23.1.2006 07:56









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.