23.4.2024 | Svátek má Vojtěch


POLITIKA: Rakouská sonda

1.10.2015

První volby ukázaly, že vítací pohádky už neplatí

Kdybyste se už počátkem léta zeptali výhybkáře na nádraží, zda masový nekontrolovaný příliv migrantů do Evropy ovlivní volby, řekl by „ano“. Na to člověk nemusí být politolog. Víkendové zemské volby v Horním Rakousku – jež by jindy stály jen za noticku ČTK – byly v tomto smyslu důležitou sondáží. Asi nikoho neudiví, že jejich výsledek dal za pravdu onomu hypotetickému výhybkáři.

V Horním Rakousku přišla o většinu dosavadní zemská vláda lidovců a Zelených. Nejvíce ztratily strany, které tvoří vládní koalici na spolkové úrovni – lidovci a socialisté přišli dohromady o 17 procent. A to, že sami Zelení o jedno procento posílili, na zásadním posunu už nic nemění.

Ten výsledek mění obrázek, který média přinášela většinu léta. Byl to obrázek jako z pohádky Pyšná princezna. Obrázek toho, jak Země krále Miroslava (západ EU) běžence vítá, tamní podnikatelé se z nich radují a řadoví občané o ně pečují, zatímco Půlnoční království (východ EU) nad běženci skřípe zuby a dělá vše pro to, aby se jejich proudu vyhnulo. Realita je méně černobílá, jak v Horním Rakousku doložil velký volební nárůst populistů – kdysi Haiderových Svobodných.

Vidíme, že rozčarování z přílivu běženců se projevuje i v zemích, jež se chlubí „vítací kulturou“. Ale neprojevuje se stejně. V Německu i Rakousku vládnou velké koalice. V Německu i Rakousku se voliči od „vítací kultury“ odvracejí, leč různým způsobem. V Německu pomalu propadá obliba kancléřky Merkelové. Jenže hlas lidu se nestěhuje k mimovládní konkurenci, natož k populistům, ale přesunuje se na poli velké koalice: „vítači“ se přiklánějí k vicekancléři Gabrielovi (SPD), stoupenci pravidel k bavorskému premiérovi Seehoferovi (CSU). V Rakousku, zemi téměř stálé „opoziční smlouvy“ lidovců a socialistů, se hlas lidu posunuje téměř výhradně k populistům.

Jak se v tomto zrcadle jeví česká opozice? TOP 09 jako by měla před očima německý scénář: vládě oponuje jen mírně, na bázi společného půdorysu. ODS jako by měla před očima spíš výstrahy rakouského scénáře: nechce dopustit, aby jedinou výraznou opozicí byli Okamurovi populisté, kteří pak shrábnou zisk. Uvidíme, čí cesta bude úspěšnější.

LN, 29.9.2015