24.4.2024 | Svátek má Jiří


POLITIKA: Problémy a aférkami zavalené školství

25.2.2011

Josef Dobeš je spokojen: premiér Nečas jej prý podpořil. Neradil bych ale panu ministrovi brát podobnou podporu za bernou minci. Jakmile nastane čas vládní rekonstrukce, bude na seznamu obětí první. Do nejužšího okruhu chráněnců koaličních stran evidentně nespadá. Navíc jeho smůlou není jeden velký přehmat, ale spousta drobných bulvárních afér korunovaná pochybnostmi, zda Dobeš na svůj úřad vůbec stačí. Tolik zápletek by nevymyslel ani scénárista nastavované telenovely: Ředitelka kabinetu se statisícovými odměnami, leč bez náležitého vzdělání, se přirovnává k Billu Gatesovi. Tomu však jeho šéf nepomáhá se školní seminární prací. Odposlechy, špehování a údajně snad i šikanování za zdmi ministerstva. Veřejná zakázka přidělená firmě, na niž není ani telefonické spojení. V neposlední řadě pak ministrovy úvahy o usazení krajně pravicového aktivisty do náměstkovského křesla.

Mnohé z toho může být samozřejmě nafukováno strůjci mediálních kampaní. Dobešova potíž je ale v tom, že sdělovací prostředky bohužel z vody nevaří. Dokonce se zdá, že ministr Dobeš patří k nešťastníkům, kteří kam šlápnou, tam sedm let tráva neroste. Taková neobratnost musí vytáčet zejména vrchního manažera Věcí veřejných Víta Bártu. Hlavu už svému místopředsedovi umyl i Radek John. A mezi véčkařskými zákonodárci se šíří zvěst, že by Josef Dobeš mohl být vystřídán jiným ranařem, poslancem Milanem Štovíčkem, který ještě coby starosta Litvínova rád hovořil o „nulové toleranci města vůči těm, co zneužívají sociální systém“.

Případná výměna na čele resortu by tak zdaleka nemusela znamenat šanci na vyřešení vleklých a skutečně zásadních problémů našeho školství. Zmiňme například integrování různě handicapovaných dětí do běžných škol, reformu systému ústavní péče, státní maturity a co nejobjektivnější mapování úrovně vzdělávání, školné, potažmo zápisné na vysokých školách nebo třeba čerpání peněz z evropských fondů. Na jediného ministra je každé z těchto témat příliš tučným soustem. Ovšem komplexní koncepce vzdělávání schází celé vládní koalici a ani na sněmovní půdě se o ní dvakrát inspirativní debata zrovna nevede. Tím spíš by byla škoda, kdyby resortní změny skončily jen u odchodu ministra, který je pro legraci žákům a rodičům a pro zlost podhodnoceným a vystresovaným kantorům.

Psáno pro ČRo1