Návrh ministra Pelikána rozšířit trestní paragraf 355 je zbytečný, škodlivý a hanebný

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje asi nejvýraznější omezení svobody projevu od listopadu ‘89 . Tehdy se svoboda projevu rozšiřovala, dnes je návrh ji zúžit.

Paragraf 355 trestního zákoníku (40/2009 Sb.) nyní zakazuje hanobení národa, jeho jazyka, rasy, etnické skupiny, politického přesvědčení, vyznání. Ministr Pelikán navrhuje rozšíření o zákaz hanobení třídy, sexuální orientace, pohlavní identity. Inu, voltairovské „nesouhlasím s vámi, pane, ale vaše právo to říkat budu hájit vždy“ věru není jeho zásadou... Po schválení návrhu bychom měli menší svobodu projevu než dnes. Návrh je zbytečný, škodlivý a hanebný z důvodů těchto:

Neexistující problém

Za prvé, je snad u nás epidemie hanobení třídy či sexuální orientace, jež hrozí destrukcí společnosti, a má se tudíž politicky řešit? Nikoli. Stát a ministr „řeší“ neexistující problém, jako kdyby nebylo dost existujících: ilegální migrační vlna, terorismus, agresivita Ruska, nutnost posílit obranu, zefektivnit stát, bránit dotačním podvodům atd. Jak typické.

Za druhé, právo na svobodu projevu je přirozené, nikoli dané shovívavostí státu. Stejně jako právo nebýt zavražděn, znásilněn(a), na náboženskou svobodu. Na rozdíl např. od práva jet na křižovatce na zelenou – to je jen společenská konvence. Ale právo na svobodu projevu stát nevytvořil, ale coby spravedlivý je musí uznávat. Jediné legitimní je omezení toho projevu, který sám požaduje zničení práv lidí – a to přesně a správně říká hned následný paragraf 356, jenž zakazuje podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Nad tento rámec stát nemůže svobodu projevu omezovat svévolně, neboť pak ztrácí legitimitu a začíná legitimizovat odpor občanů. Ministr Pelikán si hraje s ohněm.

Za třetí, buďme upřímní: návrh není primárně kvůli hanobení třídy, nýbrž kvůli hanobení sexuální orientace. Pokud by soudy ten zákaz hanobení vykládaly tolerantně, nezmění se téměř nic, pokud drakonicky, bude trestné říci cokoli kritického o homosexuálním životním stylu. Tím pádem bude trestné veřejně hlásat morální učení tří monoteistických náboženství o homosexualitě. Je v současné Evropě skutečně to nejprozíravější a nejnaléhavější našlápnout ke kriminalizaci ortodoxního judaismu, křesťanství a islámu? Není to jen otázka řečnická: před deseti lety byl švédský pastor Ake Green za své kázání v této otázce odsouzen k měsíci vězení, spor se dostal až před nejvyšší soud a ten, ke své cti a slávě, uznal, že sice Green zákon porušil, ale že náboženská svoboda a svoboda projevu mají prioritu.

Za čtvrté, bezpečí členů LGBT komunity závisí na tom, zda žijí ve svobodné společnosti. V nesvobodných trpí, stejně jako jiné skupiny lidí. Proto je zájmem jejich – a vlastně všech –, aby společnost zůstala svobodnou a její svobody, včetně svobody projevu, nebyly osekávány. Nyní je tudíž ten správný čas, aby se svobodymilovní členové LGBT komunity proti návrhu omezit svobodu projevu (zdánlivě v jejich prospěch) veřejně ozvali.

Za páté, nejen že návrh rozšířit paragraf 355 je škodlivý, ale celý tento paragraf je pochybný a zbytečný. Co je vlastně „hanobení“? Velice subjektivní a neexaktní pojem. Může znamenat říct cokoli kritického o skupině osob či cokoli, co se někoho dotkne – a pak jeho zákaz je v podstatě kriminalizací jakéhokoli kontroverzního projevu. Anebo nemusí znamenat téměř nic a pak je téměř nepostihnutelné. Když řeknu, že „Češi jsou líní“, hanobím národ? Když řeknu, že „v průměru příslušníci žluté rasy mají větší IQ než příslušníci bílé a ti zase vyšší než černé“, hanobím bělochy a černochy?

Za šesté, hanobení není nutně špatné; např. hanobení některých politických přesvědčení je správné a záslužné. Každý slušný člověk by měl hanobit nacismus, stalinismus či islamismus – a pokud jejich hanobení či zostouzení pomůže zahanbit či odradit byť jen jednoho člověka, který zvažuje dát se na dráhu nacisty, stalinisty, džihádisty, pak dobrá věc se podařila.

Poslouží, bude-li odmítnut

Za sedmé, návrh ministra Pelikána (který by měl každopádně odstoupit) může přesto svobodě posloužit: když poslanci a senátoři jeho návrh odmítnou. Pokud tak neudělají, vstoupí do dějin jako ti, kteří po listopadu ‘89 svobodu projevu nezvětšovali, nýbrž zmenšovali, a dějiny je odsoudí. Oni však mohou udělat ještě i něco lepšího: celý současný paragraf 355 o hanobení vypustit a svobodu projevu zvětšit ještě víc. Vstoupí pak do dějin jako ti, kdo svobodu projevu rozšířili a dějiny k nim budou shovívavé. Nezapomínejme, ten důležitý a správný paragraf 356 proti podněcování k nenávisti či k omezování práv a svobod nám přesto stále zůstane.

Já za sebe říkám, že nikdy nepřestanu hanobit jednu skupinu osob: ty, kteří navrhují omezit svobodu projevu a budou pro to hlasovat. Tyto hanobit budu vždy, neboť oni hanební jsou – a taky hanobeníhodní.

LN, 25.4.2016

Autor je ředitel Občanského institutu