Premiér Paroubek se v článku „Kdo se vzdal a kdo musel“ (Ústecký deník, 18.1.) ohrazuje proti tvrzení ODS, že poslanec ODS Doležal, když po provalení své úplatkářské aféry složil poslanecký mandát, dal lekci sociálním demokratům a zdvihl laťku politické kultury. Premiér vrací míč - a jako příklady zvyšování zmíněné laťky uvádí odvolání ředitele svého kabinetu (hlavního hrdiny aféry „pět na stole v českých“) či odsouzení bývalého ministra financí Iva Svobody.

V této bizarní logice by premiér mohl výčet doplnit o čerstvou „morální lekci“, kterou nám dal poslanec Kraus svým odstoupením po týdnu kličkování v kakaové aféře. Odchod politiků po korupčních aférách ovšem není ničím jiným než prostým projevem stranického pudu sebezáchovy. Jejich setrvání by totiž způsobilo propad voličské podpory.

Morální lekci by nám dnešní vládnoucí dali, kdyby namísto absurdní licitace, zda politickou kulturu více vylepšil Doležal či Kraus, přijali jednoduchý antikorupční program, který by:

1) zahrnoval okamžité a bezpodmínečné zrušení poslanecké imunity,

2) zavedl možnost dohody o výši trestu s těmi spolupachateli, kteří pomohou rozkrýt závažnou trestnou činnost, zejména politickou korupci,

3) především umožnil orgánům činným v trestním řízení aktivně testovat odolnost politiků a zaměstnanců veřejné správy vůči korupčním nabídkám, a tak průběžně ověřovat jejich poctivost.

Tento program by - na rozdíl od mlácení prázdné slámy v debatách, který korupčník nás více morálně pozvednul - nepochybně zvedl laťku politické kultury v naší zemi.

(Ústecký deník, 23.1.2006)