Sněm ANO skončil a blíží se sjezd ČSSD. Občané, kteří mají zájem o českou politiku a její představitele, mají příležitost průzorem těchto událostí porovnat dvě hlavní strany vládní koalice a v současnosti i dvě hlavní politické síly v zemi. Tak mohou i posoudit, komu více důvěřovat, s kým mohou spojovat pozitivní očekávání do budoucnosti. Sněm ANO byl ve znamení jednoho muže. Sjezd ČSSD bude mít jinou povahu. Bude to vrcholné sněmování – v českých podmínkách – staré a velké strany, na němž vedle volby nového vedení a úpravy stanov bude nemalá pozornost věnována i problémům programové povahy, ideově politického charakteru.

Od ostravského sjezdu soc. dem. v roce 2013 uplynuly dva roky a byla to doba pro vnitřní vývoj v ČSSD velmi zajímavá a významná. Ostravský sjezd po zvolení Miloše Zemana prezidentem byl ve znamení jakoby obnoveného spojení soc. dem. a jejího někdejšího nejvýraznějšího představitele.

Brzy – po neblahé lánské schůzce – se však ukázalo, že vztahy tak idylické nejsou a nebudou. V ČSSD skončil tandem Sobotka jako předseda strany a Hašek jako první místopředseda. Sobotka vyšel z této krize vedení jako vítěz a postupně svou pozici uvnitř ČSSD velmi upevnil, zejména když se stal předsedou vlády ČR, přičemž tuto úlohu zatím dobře zvládá.

O jeho zvolení není pochyb, ostatně – nemá ani protikandidáta. O jeho sebevědomí v této roli svědčí i to, že doporučil delegátům, kdo by se měl stát prvním místopředsedou a koho by preferoval na místa místopředsedů. Hlasování ukáže, jakou váhu toto doporučení mělo.

Z osobních vzpomínek vím, že na bohumínském sjezdu v roce 1995 i na brněnském sjezdu v roce 2007 taková doporučení také zazněla: na delegáty měla však spíš účinek negativní. Doba se však změnila a vnitřní poměry v soc. dem. také. Proto lze předpokládat, že Sobotkova přání budou přijata spíše pozitivně.

V každém případě konkrétní výběr nových představitelů vedení strany i počet hlasů, které dostanou, sestaví jistý obraz, jak se bude nové vedení politicky chovat. V této souvislosti nelze přehlížet, že sjezdu se zúčastní větší počet delegátů, kolem 700. To je fakt, který se v hlasování projeví v tom, že sníží váhu různých ujednávání v krajských delegacích i mezi nimi o tom, koho a jak podporovat. Delegáti se budou rozhodovat více podle vlastních preferencí.

Sjezd čeká i úprava stanov po předchozím vnitrostranickém referendu. Členové strany by měli získat větší vliv na výběr kandidátů do volených funkcí a zároveň vedení strany by mělo mít aktivnější úlohu při sestavování kandidátky do Poslanecké sněmovny. Má-li politická strana vytvářet a prakticky uskutečňovat jednotnou politiku v celém státě, musí mít i možnost prosazovat jednotná kritéria a výběr lidí pro její realizaci.

Takové varovné případy – jako bylo třeba nezařazení oblíbeného primátora Ostravy Kajnara na kandidátku do Sněmovny, což připravilo ČSSD v Ostravě o hodně hlasů – by se neměly opakovat. V personální politice různých orgánů ČSSD ale nebylo takových jevů málo a působily nepříznivě na to, jak je soc. dem. v občanské veřejnosti vnímána. Sjezd ČSSD se koná v době, kdy je hlavní vládní stranou a její předseda je premiérem. Není to doba pro vyhlašování nějaké nové programové linie pro nejbližší léta. Teď je nejdůležitější, aby vládní koalice i přes vnitřní rozpory a tenze – po sněmu ANO strany jeho představitelů více vystoupily na veřejnost – fungovala. Aby vláda vedená soc. dem. plnila úkoly z vládního prohlášení – prostě aby vláda vládla dobře.

Na tom je založena důvěra, kterou má soc. dem. u občanů. Bude-li si vláda za Sobotkova předsednictví počínat dál celkově rozumně a vyváženě v domácí i mezinárodní politice, může se její důvěryhodnost zvyšovat. To je důležité pro politickou stabilitu v zemi, pro celkovou společenskou atmosféru v ní, protože zhoršující se mezinárodní situace, zejména krize na Ukrajině, budí i v české veřejnosti nejistotu a obavy. V tomto ohledu je třeba Sobotkovu úlohu jako předsedy vlády a jeho působení na různých mezinárodních úrovních, zejména v rámci EU a V4, hodnotit pozitivně. A delegáti sjezdu to jistě ocení.

ČSSD v minulosti, ať už jako strana vládní, či opoziční, vystupovala proti různým projevům primitivního antikomunismu, který v zákonné formě prosazovaly pravicové strany, zejména ODS. Zamořovaly tím veřejný prostor a omezovaly svobodu politické diskuse. Byly např. návrhy soc. dem. Ústavnímu soudu na zrušení lustračních zákonů i na zrušení ÚSTR.

Pokud jde o ÚSTR, vedení soc. dem. ustoupilo od požadavku jeho zrušení a snaží se o jeho vnitřní proměnu prostřednictvím voleb nového vedení instituce. Čas ukáže, zda je to cesta schůdná. Lustrační zákony, které jsou temnou skvrnou na českém právním řádu, však stále platí. A i když jejich význam je už spíše symbolický, přesto by měl sjezd vyzvat k jejich zrušení. Stejně jako by sám měl zrušit již dávno mrtvé tzv. bohumínské usnesení z roku 1995. To bylo tehdy, v době, kdy soc. dem. podléhala vlně antikomunismu, projevem její vnitřní slabosti, nikoliv její síly a sebevědomí. S tímto reliktem minulosti je třeba se definitivně rozloučit.

Autor byl poslancem ČSSD

Právo, 6.3.2015