ODS i TOP 09 zvou na své jednání prezidenta Václava Klause, a to přesto, že jeho srdce dnes evidentně bije pro konkurenci. Můžeme jen spekulovat, zda pro Věci veřejné, jež nedávno pochválil v rozhovoru pro Českou televizi, nebo pro ještě nezrozený subjekt, který by se opíral o fundamentalisty z Bátorovy iniciativy D.O.S.T.

Zcela vyloučit ovšem nelze ani Klausův návrat do strany, kterou před deseti lety zakládal. Občanským demokratům schází průbojný lídr s líbivou vizí. Prý si to uvědomují i pověstní modří kmotři. Kontakty s nimi ale Klaus popírá a úvahy o existenci a vlivu kmotrů navrch svým typickým způsobem bagatelizuje.

O tom, že se na pravici schyluje k čerstvému rozdání karet, svědčí nejen přetahovaná mezi ODS a TOP 09 uvnitř koaličního kabinetu, ale také odlišná interpretace konzervativismu všemi aktéry. K stejnému myšlenkovému proudu se hlásí Klaus, Schwarzenberg i Nečas, byť každý jej interpretuje jinak. TOP 09 se snaží být standardní evropskou křesťansko-demokratickou pravicí, ODS sází na výrazný euroskepticismus, přičemž jejím nejtypičtějším spojencem je polská strana Právo a Spravedlnost, no a věčný provokatér Václav Klaus neváhá rovnou koketovat s nacionalistickými proudy navazujícími na dávnou linku specifického českého fašismu, jehož nejvýraznějším představitelem byl generál Radol Gajda.

Vraťme se ale k nadcházejícím kongresům parlamentní pravice. Občanská demokratická strana se potýká s odpovědností nejsilnější vládní formace. Od té se očekává vyvažování a stmelování koalice, zároveň je ale jejím údělem doplácet na skopičiny menších partnerů. Kromě toho má ODS dost vlastních potíží. Stále autonomnější je skupina kolem bývalého předsedy poslaneckého klubu Petra Tluchoře, kterému současná koalice zrovna dvakrát k srdci nepřirostla. Obraz ODS rozmlžil i nedávný spor jednotlivých členů o pražský festival sexuálních menšin. Ukázalo se, že liberální proud je uvnitř strany v útlumu, nicméně stále přežívá, zejména v hlavním městě. Jeho reprezentanty jsou například primátor Bohuslav Svoboda, poslanec Boris Štastný či europoslanec Jan Zahradil.

Dlouhodobou neplechu činí mediálnímu obrazu občanských demokratů Nečasovi místopředsedové. Pavel Drobil ztratil svoji autoritu v aféře kolem Státního fondu životního prostředí a uvažuje dokonce o odchodu z politiky. Alexandr Vondra uvízl v sítích zvaných PromoPro. S brněnským fanouškem velkých koalic Pavlem Blažkem si stranický předseda nerozumí. Vždy opatrný Jiří Pospíšil má dost práce s taktizováním ve svěřeném resortu spravedlnosti. Image ODS nakonec může na veřejnosti zachraňovat pouze vždy důstojná Miroslava Němcová, připomínající Nečasovo názorové dvojče, ovšem bez exekutivní odpovědnosti. Tíží ji ale role předsedkyně Sněmovny a především pravděpodobná prezidentská kandidatura. Ucházet se o post hlavy státu, zvlášť pokud projde přímá volba, vyžaduje být nekonfliktní a stmelující osobností. Logickým zájmem Miroslavy Němcové tudíž je stát mimo nevábné šarvátky. Jenže aktuálním zájmem ODS jako takové je naopak nasazovat do sdělovacích prostředků komunikátora, v tomto případě komunikátorku, s nejčistším štítem.

Nejatraktivnější otázkou, která v souvislosti s kongresem ODS padá, je, zda se z nevolebního nezmění ve volební. Nejspíš se jedná o planý poplach senzacechtivé komentátorské obce. K fámám se ale neřadí úvahy, podle nichž by mohl padnout opačný návrh – na prodloužení funkčního období nynějšího vedení až do období po regionálních a senátních volbách 2012. Krok by to nebyl hloupý, těžko si ale představit, že nervozitou prodchnutá členská základna jej bude schopná jen tak snadno realizovat.

Oproti ODS působí TOP 09 semknutěji. I když ji čekají vnitrostranické volby, pozice Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska jsou neotřesitelné. Několik min v útrobách topky přesto tiká. Například rozdílný pohled představitelů velkých a malých měst na rozpočtové určení daní. V obcích, kde TOP 09 nebo partnerské hnutí starostů vládne, zase hrozí vzestup nespokojenosti s oslabováním státní infrastruktury. Zmiňme například změny v politice zaměstnanosti, šetření na policistech a hasičích nebo utlumování veřejné dopravy.

Ideový rozměr TOP 09 navíc rozmlžil sám Karel Schwarzenberg. V průběhu sporu o vysokého státního úředníka a politického aktivistu Ladislava Bátoru pronesl: „Buď jsme stále demokratická republika, nebo bereme fašismus jako docela zajímavý názor, který by měl být zastoupený na ministerstvu školství.“ Než stačil doznít zasloužený potlesk, Schwarzenberg posvětil Bátorův přesun z personálního odboru do funkce zástupce ředitelky kanceláře ministra školství. To se dá vyložit tak, že TOP 09 změnila názor a fašismus podle ní docela zajímavý názor je a na ministerstvu školství by zastoupen být měl. Bleskový ústup ze zásadových pozic může znejistět jak sympatizanty, tak i členy TOP 09.

Čekat, že by říjnové sedánky dvou vládních stran otřásly vládou nebo dokonce celou politickou scénou, nelze. Zajímavé ale bude sledovat jak vystoupení delegátů, tak hemžení v kuloárech. Vždyť soutěž na pravici je nelítostná, na dveře ťukají volby do horní parlamentní komory i krajských zastupitelstev a ani předčasný výběr poslanců není možné v dnešním politickém dusnu vyloučit.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6