18.4.2024 | Svátek má Valérie


POLITIKA: Poučení ze slovenského vývoje

18.10.2011

Když byli slovenští analytici tázáni, co si zapamatují z éry kabinetu Ivety Radičové, shodli se, že premiérčin šarm, snahu o transparentnost, jež se podepsala například na povinném prezentování smluv týkajících se veřejných peněz na internetu, a rozhádanost koaličních stran. Kdybychom měli takto poměřovat Nečasovu vládu, zůstala by asi jen posledně zmíněná položka. Jinak ale marná sláva, oba týmy, český i slovenský, mají od počátku řadu totožných rysů.

Nad Dunajem i nad Vltavou panuje vzájemná nedůvěra mezi těmi, co na sebe převzali exekutivní odpovědnost. Jako velmi smělé se ukázalo přizvat k vládnutí čerstvé, marketingově vybudované strany shromážděné kolem sebevědomých vůdců s poněkud kontroverzní podnikatelskou zkušeností. Svoboda a solidarita na Slovensku i Věci veřejné u nás se sice okatě hlásí k liberalismu, ovšem mnohem typičtější pro ně je taktizování, populistické nadbíhání momentálním náladám a nevyzpytatelnost směrem ke koaličním spoluhráčům.

V čele české i slovenské vlády stojí osobnosti poctivé, leč slabé zároveň. Emotivní Iveta Radičová v rámci SDKÚ soustavně zápasí s ostřílenými harcovníky Dzurindou a Miklošem, nevýrazný Petr Nečas pro změnu opakovaně naráží na nejrůznější občanskodemokratické kmotry a ambiciózní regionální stranické kliky. Veškeré vládní zásluhy jsou před i za řekou Moravou překrývány nejen razantní úspornou politikou, ale zejména spoustou větších i menších kauz a afér.

Naprosto zmatení potom musejí být evropští partneři našich zemí. Prahou otřásají zahraničněpolitické nesrovnalosti mezi vládou a prezidentem, stejně jako malicherné bitvy o státní tajemníky pro Evropu. Bratislava, která je v integračních krocích odvážnější a přijala už také euro, zase doplácí na odlišné představy koaličních lídrů jak řešit masivní evropskou dluhovou krizi. Na Slovensku se rozbuškou stalo spojené hlasování národní rady o Evropském fondu finanční stability a osudu celé vlády. V České republice by podobné otřesy mohlo vyvolat spojené parlamentní schvalování vstupu Chorvatska do Evropské unie a české výjimky z Lisabonské smlouvy. A nezapomeňme, že klidu nepřidá ani to, je-li hned po volbách obejit jejich vítěz a vládu sestaví další strany v pořadí. Pak se dá čekat, že ten, kdo byl minule první na pásce, posílí a příště se vrátí nabitý ještě větší energií.

Je až s podivem, kolik nás toho s bratry Slováky stále pojí. Proto není vůbec na škodu sledovat turbulence v zemi pod Tatrami s maximální vážností.

Psáno pro ČRo1