Izraelsko-palestinské vztahy nejsou největší blízkovýchodní problém. Zaorálek to neví?

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který v Černínu přivítal svého palestinského protějška Rijáda Malkího, při nedávné návštěvě Gazy a Izraele použil dosti ostrá slova na adresu Izraele; ne už tak ostrá na adresu Hamásu, jenž Gazu terorizuje.

Řekl: „Pokud dochází k pokračování osidlování (židovskými osadníky) oblastí, které patří k palestinské autonomní správě…, tak to je vlastně přímo torpédování (blízkovýchodního mírového) procesu vytváření dvou samostatných států.“ Současně zdůraznil, že musí přestat ostřelování Izraele raketami z palestinských území.

Začněme od konce. Zaorálek je naivní, pokud si myslí, že jeho dobrá slova přesvědčí Hamás, aby z Pásma Gazy přestal Izrael ostřelovat. To Hamás nikdy nepřestane, je to totiž důvodem jeho bytí. Tento vražedný kult považuje zabíjení Izraelců, včetně žen a dětí, za velké a slavné vítězství; a pokud Izrael na ty rakety – jež Hamás záměrně umisťuje v obytných čtvrtích, školách a nemocnicích – zaútočí zpět a zničí je, je to pro Hamás vítězství ještě velkolepější, protože Izrael tím zabije i palestinské civilisty (což Hamás chce) a následně srdceryvné záběry jejich naříkajících příbuzných obletí celý svět. A naivní užiteční idioti Hamásu pak odsuzují izraelskou „brutalitu“ a utrpení Palestinců.

Pokud jde o Západní břeh a tamní palestinskou správu, ta v bezpečnostních otázkách s Izraelem spolupracuje, a tudíž jeho arabští (i židovští) obyvatelé žijí ve srovnání se současnou situací na Blízkém východě v bezprecedentním míru a bezpečí. Zároveň její „prezident“ Mahmúd Abbás – zvolený jednou a pak se už volby na Západním břehu raději nekonaly, aby nedejbůh nevyhrál Hamás, což mnozí západní politici pokrytecky, leč prozíravě přehlížejí – nechce jednat s Izraelem o míru bez vytáček a předběžných podmínek.

Usidlování židovských osadníků na Západním břehu je tak jedinou pákou Izraele vůči Abbásovi, aby jednal. Pokud tak učiní, osadníky lze samozřejmě stáhnout, jak to Izrael v minulosti už mnohokrát udělal: na konci 70. let je stáhl ze Sinaje, když jej předal Egyptu poté, co tehdejší prezident Anvar Sadat podepsal s Izraelem mír; a stáhl je taky před deseti lety z Pásma Gazy; následně tam Hamás Abbásovy stoupence povraždil. A ostatně, co je na židovských osadnících na Západním břehu tak špatného? Pětina občanů Izraele jsou Arabové, proč by tedy i na území palestinské autonomie nemohli žít Židé?

Na Zaorálkově pozici, jež je pozicí i mnoha evropských politiků, je nejvíce pozoruhodná a perverzní její nevyváženost: izraelsko-palestinské vztahy vůbec nejsou tím největším problémem na Blízkém východě – „brzdou blízkovýchodního mírového procesu“.

V situaci, kdy Libye je rozvráceným státem, z něhož do Evropy proudí statisíce ilegálních migrantů; v situaci, kdy v Sýrii, v níž Západ neintervenoval, bylo za čtyři roky občanské války zabito 200 tisíc lidí; asi dvojnásobek toho, co si vyžádalo dvanáct let sektářských konfliktů v Iráku, v němž Západ intervenoval; Irák byl v letech 2008–2011 stabilizovanou zemí, pak naivní Obama z něj stáhl americké jednotky, čímž vytvořil vakuum, které vyplnil tzv. Islámský stát. A v situaci, kdy Islámský stát brutálně masakruje, koho může, a je na postupu; v situaci, kdy Írán usiluje o jadernou bombu a destabilizaci celého sunnitského světa – v této situaci izraelská politika vůči Palestincům není největším problémem Blízkého východu; a na rozdíl od problémů skutečných neohrožuje Evropu.

Obyvatelé Západního břehu žijí v míru, bezpečí a zapojeni do prosperující ekonomiky. Izrael jim zajišťuje bezpečnost a oni mají vlastní autonomii. Nemají však vlastní stát.

Ne samostatnosti, když region hoří

Je samozřejmě správné, aby vlastní stát časem dostali. Nikoli však nyní, dokud celý okolní Blízký východ hoří. Dnes by byl vznik palestinského státu nebezpečný nejen pro Izrael, ale i pro Palestince samotné, neboť by hrozilo, že islamisté svrhnou Abbáse a rozvrátí i tu jednu z mála bezpečných a mírových společností v regionu. To chceme?

Samostatnost, i když v principu správná, není správná vždy a za všech okolností. Samostatné Slovensko v roce 1939 coby Hitlerův satelit nebylo až tak dobrým nápadem; samostatné Slovensko nyní, demokratické a evropské, je nápadem velice dobrým.

Zaorálek by se měl věnovat problému, který nás ohrožuje nejvíce: nekontrolované ilegální migraci ze severní Afriky a Blízkého východu do Evropy. Ta nás bezprostředně ohrožuje, Izrael a jeho vojenská kontrola nad Západním břehem nikoli. Za tu bychom mu měli být vděčni: alespoň se tam islamisté nešíří a ani odtamtud k nám neproudí.

To by však Zaorálek musel být veden realistickými zájmy této země, nikoli ideologickou módou západní izraelofobní levice. A pokud mu na srdci leží vznik palestinského státu, svému kolegovi Malkímu může poradit: „Chcete vlastní stát co nejrychleji? Pak jednejte s Izraelem bez vytáček a spolupracujte s ním. To je jediná jistá cesta k vašemu státu.“

LN, 17.6.2015

Autor je ředitel Občanského institutu