Končící kabinet vypisuje miliardové tendry bez soutěže a nakupuje stovky nových aut. Bohuslav Sobotka se premiérského křesla jen tak nedočká

Bylo krátce po říjnových volbách, Zemanovci se neprobojovali do sněmovny a premiér Jiří Rusnok si vzkaz od voličů vysvětlil jasně: slíbil, že jeho vláda už bude jen udržovat chod státního aparátu. Jeho ministrům ale zjevně moc zachutnala. Bez řádného výběrového řízení vypsali od té doby zakázky za téměř tři miliardy, nezdráhali se propouštět ve státních úřadech a firmách a chystají další. Konečný účet Rusnokovy vlády ještě "vylepší" změnou pravidel v obsazování postů ve vedení firem se státní účastí nebo nákupem nových aut.

Desítky lidí i miliard

Jak vyplývá z údajů samotných ministerstev, po nástupu Rusnokova kabinetu odešlo z úřadů více než 80 náměstků a šéfů oddělení. V tom nejsou zahrnuty podřízené organizace, jako třeba Ředitelství silnic a dálnic. Ministři vyhazovali i ve státních firmách, největší otřesy zasáhly České dráhy a ČD Cargo. Nedrželi se zpátky ani v utrácení peněz.

Od září zadali zakázky za tři miliardy korun bez výběrových řízení v takzvaném režimu jednacího řízení bez uveřejnění. Nad těmito zakázkami není tak velký dohled jako nad otevřeným výběrovým řízením. Konečná cena může být také vyšší, než kdyby ji úřady otestovaly na volném trhu. Jednu výhodu ale takové zakázky mají – proběhnou poměrně rychle. Pro srovnání, ministři bývalé Nečasovy vlády za stejné období v roce 2012 schválili zakázky jen za 450 milionů. "Několikanásobný nárůst velkých státních zakázek zadávaných bez soutěže vládou, která je v demisi a nemá důvěru, je alarmující. Nabízejí se otázky, zda je to skutečně nezbytné, nebo zde hrají roli skryté úmysly vytěžit co nejvíce z dočasných ministerských postů," říká Martin Kameník ze společnosti Oživení, která spolu s Otevřenou společností analýzu zakázek vypracovala. Vláda, respektive její šéf Jiří Rusnok, toto nařčení odmítla s tím, že museli řešit naléhavé případy. Jaké konkrétně, Rusnok neuvedl.

Jedeme dál

Nejaktivnějším ministrem, co se týče zadávání zakázek i personálních změn, je Zdeněk Žák z dopravy. V rozhovoru pro týdeník Euro otevřeně říkal, že ho role ministra v demisi ničím neomezuje a že je připraven rozdávat výpovědi do poslední chvíle svého úřadování. Žák vyměnil pět z osmi členů dozorčí rady Českých drah, která pak následně odvolala ředitele Petra Žaludu. Ministr se také rozloučil se šéfem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Davidem Čermákem, odvolal šéfa Ředitelství vodních cest Jana Skalického a ředitele Drážního úřadu Pavla Kodyma.

Když pak Česká televize zkoumala přehled zakázek, které bez veřejné soutěže vypsalo nové vedení Ředitelství silnic a dálnic, vyšlo jí, že u ŘSD je velmi úspěšná Eurovia. Za říjen a listopad uspěla v zakázkách za 750 milionů korun. Vedení ŘSD oponovalo tím, že tendry byly připraveny již dříve za minulého vedení a že u řady zakázek je Eurovia jen členem sdružení.

Roli udržovacího ministra odmítá plnit i ministr vnitra Martin Pecina. Ministerstvu vnitra tak objednal na roky 2014 až 2017 přes 840 nových aut za více než půl miliardy korun. Návrh schválila vláda v září. Auta hodlá nakupovat i ministerstvo životního prostředí. Nyní si k záměru vypracovává analýzy, nakoupit na leasing by chtělo zhruba 130 aut a shání firmu, která se bude o vozový park starat.

Kabinet také podpořil další velký výdaj ministerstva vnitra – vypsání tendru v hodnotě téměř 1,2 miliardy na bezhotovostní odběr pohonných hmot pomocí speciálních karet po dobu čtyř let. Z personálií je asi největším zásekem ministra vnitra v demisi opětovný příchod policejního prezidenta Petra Lessyho na úkor Martina Červíčka, kterého dosadil Pecinův předchůdce Jan Kubice.

Přes status vlády v demisi chystá na poslední chvíli změny ministr financí Jan Fischer.

Chce propouštět v dozorčích radách firem se státní účastí. Odejít by mělo dvacet až třicet lidí. Nejprve mají přijít na řadu čistě státní podniky, jako je Mero či Čepro, v druhé vlně pak ty ostatní, například ČEZ. Fischer má také plán, jak nově obsazovat posty ve vedení firem, rozhodovat má praxe a odbornost v daném odvětví. První vlnu odchodů už mají firmy za sebou. Představenstvo Českého Aeroholdingu opustil bývalý rebelující poslanec za ODS a ministr zemědělství Ivan Fuksa. Z funkce jej k 30. listopadu odvolalo ministerstvo financí. V dozorčí radě společnosti skončil i exministr obrany Alexandr Vondra (ODS) a Jiří Blažek (TOP 09). V tichosti do ní ale přibyl exministr dopravy Gustav Slamečka.

Sobotka u zvonku

Co se týče legislativních kroků, má za sebou končící Rusnokova vláda také několik významných změn. Hned po svém nástupu například zvedla hranici minimální mzdy o pět set korun na osm a půl tisíce. Vláda tak vyslyšela několikaleté volání odborů.

Na rozdíl od Nečasova kabinetu byla vlídná i k levicovým krajům. Ústecký a Karlovarský kraj měly potíže s přidělováním eurodotací, kromě policejního zatýkání se do věci vložila i Evropská unie, která krajům vyměřila takzvané korekce. Více než miliardu ovšem po dohodě s hejtmany zaplatil Jan Fischer ze státního rozpočtu. Dalších 906 milionů krajům bezúročně půjčil do roku 2020.

K tomu bezmála pět miliard poslala vláda zdravotním pojišťovnám. Navýšila platby za státní pojištěnce. Krok už ale zvažovalo ministerstvo zdravotnictví za Leoše Hegera z TOP 09.

Díky Rusnokovu kabinetu má Česko také nové velvyslance. Na Slovensko odjela manželka bývalého prezidenta Livia Klausová. Do Moskvy zamířil kosmonaut a bývalý komunistický europoslanec Vladimír Remek.

Vláda také změnila tvrdý protikorupční zákon o zadávání veřejných zakázek, který schválil a napsal Nečasův kabinet. Přestože současní ministři tvrdí, že novela pouze odstranila chyby. Je však ve svém důsledku mírnější než původní norma. Zavádí například výjimky, kdy se o veřejnou zakázku může ucházet jen jedna firma.

Plus pro nástupce

Stávající vláda se podle signálů z Hradu ještě několik týdnů udrží u moci, ministři budou mít čas na dokončení své práce nejspíš do začátku února. Premiérem sice Miloš Zeman jmenuje Bohuslava Sobotku 17. ledna, chce s ním ale ještě řešit výhrady, které má k jednotlivým ministrům, zejména Janu Mládkovi, Milanu Chovancovi, Martinu Stropnickému či Lubomíru Zaorálkovi. Zbylý čas by měl stačit jak ministru životního prostředí Tomáši Podivínskému k přípravě tendru na nová auta, tak Janu Fischerovi na vyhazovy ve státních firmách.

Zavést nový systém obsazování dozorčích rad ale ministr financí zřejmě nestihne, nejistý je i větší zásah do polostátních firem.

Dokumenty tak zůstanou k využití Fischerovu nástupci Andreji Babišovi. Budou se mu hodit. Peníze na ambiciózní sociální program chce vláda nalézt právě v erárních úsporách. Každý vyhozený z dozorčí rady potom bude dobrý, aby pomohl saturovat výdaje na porodné či snížené DPH na potraviny.

Týdeník EURO 2/2014, 13.1.2014