Média přinesla 22. září 2014 zprávu, že stát vyplatil bývalému policejnímu prezidentovi Petru Lessymu 600 000 Kč jako odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním. Jejich pozornost přitáhl pach peněz k nevýznamné událostí, zatímco jim ušla daleko zajímavější zpráva z 19.září 2014, překvapivě svědčící o tom, že u nás slušnost dosud zcela nevymizela: o veřejné omluvě Ministerstva spravedlnosti Petru Lessymu za jeho nezákonné trestní stíhání a za těžko odčinitelné následky v jeho osobním, profesním a společenském životě .

V odůvodnění omluvy se připomíná celý průběh jeho široce medializovaného případu od nezákonného trestního stíhání Generální inspekcí bezpečnostních sborů přes vypuzení z policejního sboru exministrem vnitra Janem Kubicem, dále k nepravomocnému zprošťujícímu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 až k pravomocnému zastavení trestního stíhání Městským soudem v Praze jako nezákonného od samého počátku. Ministerstvo vyhodnotilo daný způsob nakládání s Petrem Lessym jako neoprávněný zásah do jeho ústavou chráněných práv. Petr Lessy se tak přiřadil ke zlomku z celkového počtu obětí nesprávných postupů státních orgánů, který se dočkal omluvy a aspoň částečného odškodnění.

Ministerstvo tímto vyjádřením řeklo „A“ k ostudnému případu, ale před „B“ se zastavilo: nezmínilo se o tom, že daný způsob svržení policejního prezidenta byl útokem na stát, o jehož provedení rozhodli konkrétní lidé, kteří by za zlovolné počínání měli nést odpovědnost. Rozbor časových údajů o průběhu odstranění Petra Lessyho z čela Policie České republiky vyvolává podezření, že Jan Kubice a vedoucí činitelé GIBS jednali od samého počátku ve shodě, ač tím porušili zákon.

Vzhledem k politickému tlaku, který proti Petru Lessymu od jeho nástupu vyvíjela celá skvadra odpůrců kolem Petra Nečase a Miroslava Kalouska, lze se domnívat, že Jan Kubice plnil politické zadání. Tím spíše měly být okolnosti puče proti policejnímu prezidentovi vyšetřeny a viníci měli být voláni k odpovědnosti, aby do budoucna každý věděl, že zločinné zásahy proti nezávislosti policie nejsou dovoleny.

Martin Pecina jako ministr vnitra Rusnokovy vlády navázal na výsledky soudního projednání žaloby proti Petru Lessymu a udělal vše, co bylo v jeho silách, pro částečnou nápravu nezákonného počínání jeho předchůdce. Vyvození odpovědnosti za puč se ale nedostalo na pořad dne. Možná v tom sehrála roli dočasnosti mandátu vlády.

Tím spíše se očekávala změna přístupu s příchodem Sobotkovy vlády. Kolovaly pověsti o brzkém konci Ivana Bílka ve funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. Dokonce si vyslechl na veřejném semináři v Senátu dne 10.prosince 2013 otázku, zda hodlá nabídnout resignaci. Soudě podle jeho odpovědi do vyšetřovací činnosti svého úřadu v podstatě nezasahuje, takže není za nic odpovědný. Bohuslav Sobotka se s výzvou spolku Šalamoun na jeho odvolání vypořádal vyhýbavě .

Ivan Bílek zůstává nadále vlídný a usměvavý, klidně pokuřuje doutníky, k odchodu se zřejmě nechystá a případného trestního řízení se neobává. Ostatně by jej vyšetřovali jeho podřízení. Pouze jeho zástupce Dušan Brunclík si vzal výsluhu a odešel ze služby Později opustili řady PČR prapůvodci potíží Petra Lessyho, bývalý krajský ředitel PČR ve Zlíně Bedřich Koutný a jeho náměstek Jaroslav Vaněk, ale to přímo s „kauzou Lessy“ nesouviselo.

O Janu Kubicem není nic slyšet: zřejmě jej nikdo neobtěžuje. Spolek Šalamoun se pokusil vyvolat trestní řízení proti němu a proti vedení Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale narazil na odpor ze strany státního zastupitelství: puč prý nebyl trestným činem.Bylo by jistě zajímavé vědět, kdo a proč mu poskytuje ochranu. Kdysi posloužil ODS ke škodě ČSSD vydáním tzv. Kubiceho zprávy. „Odstřelením“ Petra Lessyho posloužil znova. Zdá se, že i současná vládní koalice má na jeho beztrestnosti zájem. Možná jej chrání užitečné vědomosti, které získal jako dlouholetý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. V každém případě ticho kolem nezákonného útoku na policejního prezidenta zavání korupcí.

Je jistě dobře, že se stát omluvil Petru Lessymu za způsobené příkoří, i když se omlouvala úplně jiná instituce a jiní lidé než skuteční škůdci. Postrádám však v této situaci omluvu, nebo možná spíše poděkování také pro další oběť Kubiceho hrátek: pro Lessyho nástupce Martina Červíčka. Jan Kubice si s ním pohrál jako s cínovým vojáčkem. Jeho postavením do nejvyšší funkce na nezákonně uvolněné místo mu připravil pozdější nepříjemný zážitek nutnosti vypořádat se s odvoláním, k němuž nezadal příčinu špatnou prací. Právě proto zasluhuje ocenění za způsob, jakým se vypořádal s povinnostmi a odpovědností policejního prezidenta, které mu nenadále spadly do klína. Zajistil bezporuchovou kontinuitu řízení policejního sboru a zmírnil tak důsledky Kubiceho puče.