V průběhu projednávání zákona byla ODS fatálně rozdělená: mezi předkladateli byli její přední poslanci, zatímco jiní straničtí kolegové na něm nenechali nit suchou. V ostatních parlamentních stranách převažoval nějaký názor, v ODS nikoli. Předseda Topolánek to vysvětlil tím, že v jeho straně působí dvě křídla: konzervativci a libertariáni. Chybělo jen, aby dodal, že tam jsou ještě další dvě: komunisti a fašisti. Voliče odmítající registrované partnerství ODS notně namíchla, když po Poslanecké sněmovně Senát s vydatnou podporou jejích zákonodárců normu přijal. Pak ji vetoval prezident Klaus a namíchli se i četní příznivci zákona.

Tehdy premiér Paroubek vycítil příležitost a rozpoutal prestižní boj s prezidentem. Mohl se přitom vcelku pohodlně zaštítit argumentem, že prosazení normy měla ČSSD ve volebním programu. Většinu z poslanců ODS, kteří předtím zákon podporovali, jako by píchla včela a prohlásili, že pro něj při opakovaném hlasování ruku nezvednou. Jedna poslankyně se veřejně ohradila proti nařčení, že změnila názor kvůli tlaku Václava Klause, poněvadž jej prý nezměnila kvůli Klausovi, nýbrž kvůli Paroubkovi. Pro zákon nehlasovala ani jedna z jeho předkladatelek za ODS Kateřina Dostálová. Důvod? Premiér hlasování zpolitizoval. Paradoxně ze sebe nyní ona jen těžko setřese podezření, že politikaří namísto toho, aby jí šlo o věc.

Voliči, jimž byl zákon proti srsti a mohli se radovat nad změnou postoje zmíněných poslanců, však dnes stejně nemohou „modrým ptákům“ přijít na jméno: jen díky hlasům dvou členů poslaneckého klubu ODS, kteří setrvali v jeho podpoře, nakonec při přehlasovávání prezidentova veta těsně prošel.

www.danes.cz