Každý názor musí mít východisko. Obvykle se uvádí východisko evropské hodnoty nebo jiná ideologie. Jindy je to obrana něčeho, třeba lidských práv. Já jsem se rozhodl v tomto článku držet zdravého selského rozumu. Ale i tady může někdo namítnout, že zdravý selský rozum měl také východiska, to byly zájmy sedláka o přežití, pragmatické hodnoty sedlákova života. A z toho vycházím. Sedlák sice nejsem, ale jako někdejší sedláci hájím pragmaticky zájmy našeho lidu, našeho národa. Nehájím tedy nějaké ideologické teze, nebráním tzv. evropské hodnoty, nebráním zájmy kapitálu nebo dělnictva. Hájím zájmy lidu, protože sám jsem jeho součástí.

Zeman

Myslím si, že zájmy lidu nejlépe v dnešní době hájí prezident Miloš Zeman a ministr financí Andrej Babiš. Prezident Zeman si nenechá nic diktovat ani ze zahraničí, ani odjinud. Stýká se se státníky jak z Východu, tak ze Západu. Bude nejspíše přijat prezidentem světové velmoci USA panem Trumpem a byl přijat i prezidentem Putinem. Zasloužil se o návštěvu čínského prezidenta v naší zemi, dnes je na návštěvě světového fóra o Hedvábné cestě v Číně. Samozřejmě, že jej můžeme také kritizovat pro přílišnou vlajkoslávu, kterou vítal čínského prezidenta jako nějaký vazalský čin. Když to ovšem srovnáme s chováním jiných státníků, tak to samozřejmě není nic výjimečného. Jeho oponenti obvykle užívají proti němu argumentu, že zavléká naši zemi na Východ. Ale to není pravda, prezident vždy tvrdil, že jsme součástí NATO a EU, a tuto platformu neopouští. Jeho jednání je opravdu pragmatické a v souladu se zájmy našeho lidu. Jeho oponenti neberou na zřetel národní zájmy, a pokud to nemají jen jako pokryteckou rétoriku proti prezidentovi a opravdu by se chtěli takto chovat, poškozovali by zájmy naší země. Pan prezident má samozřejmě na svém kontě různá nepříliš diplomatická a konformní vyjádření, zbytečné spory o pana Peroutku apod. Ale každý z nás má nějaké slabosti a je vidět ubohost jeho oponentů, že nejsou schopni vidět věci z nadhledu a ocenit opravdovou práci pana prezidenta pro naši zemi.

Stav politiky

Politika po Listopadu 1989 postupně dospěla do stavu, kde skupiny oligarchů i menších podnikatelů ovládly politické strany a prosadily se v médiích. Politika je zcela zkorumpovaná. Pro opravdovou politiku vedenou v zájmu národa zbývá jen velmi malý prostor. Většina původních politických stran dokáže při volbách slíbit mnoho věcí, které jsou většinou populistického charakteru, a za zády těchto věcí prosazují svoje zájmy. Jako příklad je ČSSD. Do parlamentu se dostala sliby rozdávání. Zvýšení důchodů, odstranění třicetikorunového poplatku u lékaře, lepší výběr daní a nakonec i zvýšení daní. To poslední se nepodařilo naštěstí díky Andreji Babišovi. Zrušení poplatku u lékaře znamenalo méně peněz pro zdravotnictví a už se to projevilo – odchod lékařů do zahraničí. Katastrofou se to nestalo díky příznivému období světové ekonomiky. Ale ještě horší byly pravicové strany. Slibovaly snížení zadlužení, ale to jen zvýšily. Přitom omezily platy státních zaměstnanců, vyplatily obrovské církevní restituce. Za neuvěřitelný solární tunel mohou všechny původní strany. Co vlastně udělaly tyto vlády? Nic pozitivního. A přitom se za nimi táhly jen samé korupční aféry. Můžeme jim důvěřovat, že samy od sebe budou nyní jiné? Vždyť nezměnily nic na svých programech. Socialisté chtějí rozdávat nepracujícím a liberálové chtějí jen snižovat daně svým donátorům. Bez Babiše nebude žádná změna, ani změna stylu, ani změna programů.

Andrej Babiš vstoupil do politiky s tím, že není zatížen minulostí, nemusí tedy utajovat svoje hříchy, navíc povede stát jako firmu, tedy podle schopností, nikoliv podle politické příslušnosti a nefunkčních ideologií. Jediným kritériem měl být státní zájem. Ovšem politika má svoje podmínky. Nic v ní nenadělá někdo, kdo má jen dobré úmysly. Každý musí mít peníze a přístup k médiím. Že vystačí jen s nějakou kampaní v rámci voleb, s nějakým vystupováním na náměstích a rozdáváním letáků, si může myslet opravdu jen hlupák. Bez obrovských peněz se nedají volby vyhrát ani vzdáleně, vůbec není možné se dostat ani na hranici pro vstup do parlamentu. Pan Babiš vstoupil do politiky svými penězi úplně stejně, jako do nich vstupují ostatní. Není v tom žádný rozdíl. Samozřejmě, že je bohatý. Kdyby nebyl bohatý, nebyl by v politice a nemohl by pracovat pro povznesení naší země.

Babiš

Ano, pan Babiš je úspěšný podnikatel, ale nic neukradl, nic nevytuneloval, řádně platí daně a přináší do naší pokladny dividendy svých zahraničních poboček... na rozdíl od jiných miliardářů, jejichž firmy sídlí v daňových rájích a našemu státu do pokladny nejde ani koruna. A naše státní pokladna to potřebuje... my všichni to potřebujeme. Z čeho budeme financovat důchody, zdravotní péči a jiné výdobytky, o nichž se mnohým obyvatelům jiných států může jen zdát? Andrej Babiš nelétá vládním speciálem, nevlastní žádné letadlo, ani jachtu, jako jemu majetkem podobní podnikatelé. Svůj plat dává na charitu a pro dobročinné účely věnoval, pokud se nemýlím, už něco přes miliardu korun. Je jasné, že jeho konání ministra financí se mnoha lidem - těm podvodníkům a tunelářům - nelíbí.

Nelíbí se to i mnoha politikům, protože pozvolna zamyká penězovody ze státních a polostátních podniků, ze kterých se financuje leccos, šetří, vybírá daně, centralizuje nákupy, vyřazuje ze hry ty, kteří byli zvyklí na předražené zakázky, z nichž možná pro někoho leckdy něco ukáplo. Jeho vzorem je ikona našeho podnikání, Tomáš Baťa. Přečtěte si jeho knihu, je velmi poučná. Babiš je štikou v rybníce a kapři začínají mít strach. Strach z volebních preferencí. Strach z příštích voleb.

Politika ve stínu peněz a mediálního ovlivňování

Současné strany s malým množstvím členů jsou na stejné úrovni jako hnutí s jednou dominantní osobností. Není rozdílu mezi TOP 09 a ANO. TOP měla hlavního sponzora pana Schwarzenberga a dělala jeho politiku. Některé časopisy byly jim nakloněny, protože byly financovány ze stejného zdroje. Pan Babiš to pouze napodobil v jedné osobě, což je ve výsledku totéž. Jiné strany jsou sice financovány více sponzory, ale podstata je stejná. Výkřiky ohledně střetu zájmů jsou pokrytecké. ODS a ČSSD mají sice sponzorů více a také mají více členů, kteří přispívají svými příspěvky. Ale ovládány jsou stejně sponzory a dělají jejich politiku. Je pravda, že ČSSD je lidovější a její příjmy jsou hlavně z politiky, ale s touto stranou se ani spor nevedl až do okamžiku, když začala ztrácet preference. Vzhledem k jejím dluhům je prohra ve volbách likvidační. Proto ty křečovité reakce.

Pan Babiš jen napodobil to, co v politice dávno je. Přitom to dělal otevřeně tak, že všichni mohli kontrolovat každý krok. Je ovšem pravda, že takový střet zájmů být nemůže. Nemůže být u ANO, ale nemůže být ani nikde jinde. Odstranit jej z politiky úplně může jen pan Babiš. Nikdo jiný nemá sílu, aby tak učinil. Proto musí občané ANO ve volbách podpořit, aby se konečně udělal pořádek i v této věci, tedy ve střetu zájmů, a přijaly se potřebné zákony. Přitom je tristní, že ČSSD, která v tom může být nejlepším spojencem, se takto zachovala a tím další spolupráci znemožnila. Teď už musí občané opravdu zvolit ANO jako dominantní stranu. Ať si každý promítne, že bez Babiše zůstanou věci na starém místě, nic se nezmění. Socialisté budou jen rozdávat a dělat dluhy, liberálové budou jen snižovat daně a tvrdit, že sníží státní výdaje, které ve skutečnosti snížit mohou jen snížením platů státních zaměstnanců, z nichž někteří, zvláště lékaři, odejdou do zahraničí. Ohledně střetu zájmů vše zůstane na svém původním místě a bude probíhat skrytě, korupce se bude pokrytecky zakrývat, výdaje se budou navyšovat do kapes kamarádů.

Vládní krize

Vláda vládla poměrně dobře. Lidé to oceňovali. Protože ČSSD a KDU byly staré strany, které se zúčastnily předchozích propadů a nemravností, je samozřejmé, že lidé přičítají výsledky straně ANO, která je nová, vnesla do politiky nový duch a pracovní ovzduší. Nechci zde úplně odsouvat ČSSD, že se chovala špatně, většinou spolupracovala, většinou se věci řešily a vláda dokonce měla dobrou pověst v zahraničí. Ale nepopiratelně to bylo dobrou prací ministra financí. Jinak bychom neměli kladný schodek státního rozpočtu. Dovedu si představit socany, jak by všechno rozdali svým příznivcům. Tomu zabránil pan Babiš.

Preference ovšem rostly hnutí ANO. Blíží se volby. Jak vrátit voliče tam, kde byli? Do rukou starých stran. Zde se ČSSD spojila s opozicí. Babišovo hnutí musí být zničeno! Odposlechy rozhovorů pana Babiše s novinářem MF Dnes, kterou vlastní Andrej Babiš, byly natočeny před několika měsíci. Nejspíše drženy „u ledu“ na vhodnou dobu, byly zveřejněny právě tak vhodně před volbami, aby to volby ovlivnilo. Nastala štvanice na Babiše. Obsah odposlechů udává spíše ospalou reakci pana Babiše na návrhy novináře, nejspíše provokatéra. Kampaň za odstoupení Babiše z vlády nebyla dána nebezpečím diskreditace naší vlády v zahraničí, vždyť zahraničí reagovalo až na základě kampaně. Celý obsah odposlechů byl zveličován, byl mu přisuzován jiný výklad, to nemluvím o věrohodnosti tohoto dokumentu, který mohl být sestříhaný a různě upravený. To vše jako by nebylo.

Pan Babiš sám od sebe neodstoupil. Předseda vlády ho tedy odvolal. Pan prezident to nechtěl přijmout, protože je nezodpovědné odvolat ministra bez náhrady. Krize se může protahovat a místo ministra financí bude neobsazené. Bohužel, sdělovací prostředky mají na svědomí svojí špatnou informovaností protesty nedostatečně informovaných občanů na náměstích. Zatímco nezodpovědní byli vlastně tito občané a hlavně mediální prostředky a politici, kteří je tam vyhnali, prezident jednal zodpovědně. Přece neodvolá ministra, když není známa náhrada. Situaci v naší zemi velmi dobře charakterizuje především tento fakt, že prezident jednal zodpovědně, a přesto to bylo vykládáno jako ústavní krize s tím, že prezident nechce odvolat ministra financí. Zodpovědnost za to nesou i různá vyjádření právníků vyloženě zaujatých proti prezidentovi ve sdělovacích prostředcích. Tato kampaň proti prezidentovi byla krajně nezodpovědná a nestátnická a poškodila pověst republiky, zatímco prezident jednal státnicky a zodpovědně. Dnes, poté, co byl zveřejněn jeho rozhovor z Číny, kde se jasně vyjádřil, že pana ministra financí odvolá, když bude předložena vládou náhrada.

Krize tedy není, ústavní krize byla „vycucána z prstu“ odpůrci prezidenta, vládní krize by zmizela v okamžiku, kdyby Sobotka přijal náhradu navrhovanou hnutím ANO, tedy paní Schillerovou.

Zde by projevil svoji zodpovědnost. Krize by skončila a vše by se urovnalo.

Bohužel paní Schillerovou odmítl. Je tedy pan Sobotka státník, nebo pseudopolitik posedlý mocí?