14.11.2018 | Svátek má Sáva


POLITIKA: O tom našem únorovém dění

1.3.2018

Tak schválně si to porovnejme. Zatímco na Václavské náměstí si přišlo poslechnout horlení paní Udženije, Adamové nebo dálkovým ovladačem TOP 09 řídícího pana Pospíšila pár stovek lidí, na Staroměstské přišlo den nato uvítat Ester Ledeckou a další sportovce víc než 10krát tolik lidí - něco přes 4.000. Je to tak. Únorový puč roku 1948 a jeho známé důsledky si nikdo nežádá připomínat. Koho z nás to zajímá, máme to načteno, nasledováno a víme o tom hodně i z vyprávění otců a matek (prarodičů či praprarodičů), koho to nezajímá (a těch je většina), tak kvůli tomu nenechá umrznout svůj zadek. „Kdo neskáče, není Čech“ je mnohem zajímavější heslo pro tekutou současnost než „Už nikdy více diktatura“. Už proto, že diktatura se neblíží a venku jsou zkurvené holomrazy.

Babiš a jeho vláda bez důvěry (zatím) je tu, ne diktatura. Mnozí mezi to - hlučně na Václaváku a razantně v psaných médiích - kladou rovnítko. Jenže není tomu tak. diktatura opravdu nehrozí. Po ulici nechodí roty ozbrojených pěstí dělnické třídy s páskami LM, ani ozbrojení příslušníci Babišových gard či jiná sebranka a ani se to nechystá. Nejsme profilcovaní kamerami a policejními operativními prostředky a berňáky jen kvůli Babišovi, ale kvůli důsledné destruktivní činnosti našich slavných demokratických stran posledních šestnácti let. Kdo to nechce vidět, nevidí, ale současné vyšilování je trapné, pokrytecké a zcela zapadá do kontextu doby. Když stojí Jiří Pospíšil na barikádách demokracie, měl by se podívat do zrcadla a pak si poctivě přiznal, jak že si to vedl v čele ODS anebo jako ministr spravedlnosti. Všichni tito demokraté jsou příčinou současného stavu, kdy nic není takové, jak se zdá.

Je to jinak: nic nemá základ, nic není pevné, vše plyne - panta rhei. Ženy nejsou ženami a muži nejsou muži, iPod je trapným symbolem dneška a aplikace navigující uživatele do nějaké žrádelny anebo signalizující blížící se železniční přejezd jsou hybatelem pokroku. Auto letí do vesmíru, lidé čumí fascinovaně do smarfounů, píší si hovadiny, polici jsou na FB víc než půl svého dne, obchody jsou plné falšovaného junk foodu tvářícího se jako bio špička, Greenpeace pracuje spolu s vědci na zákazu masa jako potravy lidí, fabriky jsou plné lidských zdrojů importovaných z chudnoucí Ukrajiny, Moldávie, Rumunska či Mongolska a oddělení human resources zaměstnávají psychopaty. Ženy dlící na hashtagu #MeToo řádí jak morová rána v Praze a feministky, homosexuálové a lesby vyžadují respekt div ne zákonem a Miloš Zeman budiž proklet, protože nejede na olympiádu a musí ho zastoupit slovenská Kiska a nejde řečňovat o Únoru 48. A pak se stane, že nějaký lotr zastřelí nebohého novináře a jeho přítelkyni na Slovensku a každý politik, dokonce i ten, kterého jsme dosud neznali, je zděšen z vraždy mladých novinářů a musí se vyjádřit do médií a své zděšení alespoň natweetovat všem na celém světě. Proč nejsou zděšeni u každé jednotlivé vraždy, co jich tu máme, krucinálhimlhergot? A proč nebubnují ohledně vražd novinářů v Rusku, kde k nim dochází každoročně? No přece proto, že se na tom nedá udělat číslo. Do háje s vámi, kašpárci. Marketing děláte, holoubkové, a nic jiného. Ekelhaft!

Je to prostě nechutná současnost bez chutě a se zápachem a agent StB v čele naší vlády je toho jen zabudovanou součástí - je to prostě výkalovitě tekutý stav osídlený syrečkovitě tvárnými politiky, kteří silné slovo neřeknou nikdy a určité jen tehdy, když nemohou být napadeni pro nekorektnost (a to se ještě za peníze daňových poplatníků poradí s právníky). Z tábora v Letech se udělá koncentrační tábor a vřed na těle Česka a pak se hejna zvlčilců budou ujímat na těch, kdo na toto téma mají jiný, byť i pitomě vyjádřený názor, aniž by si přečetli relevantní prameny o tom táboře. A v tartasu kolem těchto marginálií zatím utahují postupně politici všech barev šrouby kolem našich životů, vymýšlejí další regulace a zákazy, stupňují sankce založené na objektivní odpovědnosti a nakonec nás dorazí nařízením EP o ochraně osobních dat. Přečtěte si tu hovadinu pozorně, abyste věděli, že nakonec odchod z tohoto světa nebude takovou tragédií, jak se vám nyní může zdát.

Ještě že máme tu Ester Ledeckou. To je v současné době jeden z mála pevných bodů, na které můžete vsadit.

A takhle my tady žijeme.



Diskuse


J. Jurax
20:17
1.3.2018

B. Novacek
17:55
1.3.2018

S. Netzer
17:32
1.3.2018

P. Rudolf
13:39
1.3.2018

J. Novak
12:02
1.3.2018

B. Rameš
11:50
1.3.2018

M. Valenta
8:50
1.3.2018

P. Lenc
9:41
1.3.2018

V. Vlach
10:56
1.3.2018

M. Valenta
11:30
1.3.2018

F. Navr8til
8:21
1.3.2018

J. Jurax
20:22
1.3.2018

I. Babková
7:14
1.3.2018

P. Dvořák
5:03
1.3.2018

J. Fridrich
7:13
1.3.2018

J. Jurax
20:26
1.3.2018

počet příspěvků: 16, poslední 1.3.2018 08:26









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.